II. - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

25.10.2020 16:16 vložil Lubomír Prokeš
1****

25.10.2020 01:44 vložil Jiří Wenzl
Jirko, abych dělal po katastrofální povodni 1997 výzkum půdní vlkosti jsem neměl síly ani prostředky. Takový výzkum si žádal mít k dispozici kolektiv odborníků a schválení potřebného grantu. Takový výzkum proběhl pod vedením Pro.Ing. Aloise Praxe,CSc z Mendelovy univerzity pod názvem "Dynamika podzemních vod a vlhkostní režim půd pomoravské nivy". Já jsem se si s Prof. Praxem pouze domluvil exkurzi při kontrolách měřících stanic podzemní vody systému NOEL, protože mne tato problematika zajímala. Závěry výzkumu znám jen z veřejně dostupných sborníků - např. něco je tady: https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/hydrologie-luzniho-ekosystemu.pdf

25.10.2020 00:49 vložil Jaroslav Vlosovský
1***

24.10.2020 21:31 vložil Jiří Netík
Jirko, napiš jak jsi dělal výzkum půdní vlhkosti v roce 1998 po umělém povodňování a rok 1997 byla velká povodeň

24.10.2020 20:00 vložil jiri rajs
Veliký bod i pro pana Wenzla za výklad.

24.10.2020 16:43 vložil Vlasta Szo"keová
1***

24.10.2020 15:51 vložil Jiří Wenzl
Dálnice zde protnula luh v roce 1980. Pamatuju si její výstavbu, kdy kvůli podmáčenému terénu zde byla použita tehdejší izolační a zpevňující stavařská novinka - geotextílie. Jako vášnivý stopař zvěře jsem využil rozestavěné zemní těleso ke studiu migrace jelení zvěře severojižním směrem (podél toku Moravy). Bylo zajímavé, že jelení zvěř přecházela těleso na stejných místech, zřejmě i za radikálně měnících se podmínek neměnila své zvyky. Utrum migraci učinilo až zprovoznění dálnice (nějaké ekodukty se tehdy nestavěly). Byl tak zatlučen masívní hřebík do rakve pro endemického lužního jelena, jehož genetický fond byl podle jejich vynikajícího znalce Aloise Mikuly formován možností migrace zíntenzívněné v čase jelení říje, kdy na tradiční říjiště migrovali kvalitní jeleni aby občerstvovali genofond místní populace (někteří sem přišli až z Malých Karpat či Podunají). Mám odsud i jiný poznatek - tentokrát lesnického charakteru. Když jsem v horkém a suchém létě roku 1994 dělal výzkum vlkostních poměrů lužní půdy (tehdy se na vitalitě porostů začal negatívně projevovat nedostek vody po zamezení pravidelných záplav nedávnou regulací řek), zjistil jsem, že dálniční těleso svou vahou, navíc izolované geotextílií, tvoří jakousi hráz bránící proudění podzemní vody. Nad dálnicí tak byla i za tehdejšího extrémního sucha mnohem vlhčí, než pod ní. Indikátorem vhkosti lužní půdy tam byl hojný výskyt chrastice rákosovité.