17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Úspěšný doprovod.
Úspěšný doprovod.
vloženo: 7.8.2012 16:23
autor: Jan Klusáček

úlovky (svět)

Finsko září 2012
Finsko září 2012
vloženo: 24.1.2013 10:32
autor: Marek Škráček

trofeje

Hotová trofej
Hotová trofej
vloženo: 2.8.2020 10:56
autor: Milan Jirmann

zvěř v přírodě

Oboustranné překvapení
Oboustranné překvapení
vloženo: 13.5.2018 06:12
autor: Josef Vršan

zbraně

Vzpomínka na dědu
Vzpomínka na dědu
vloženo: 8.1.2012 13:44
autor: Ivo Kolář

fotopast

něco staršího
něco staršího
vloženo: 13.8.2014 11:27
autor: Martin Gebrt

myslivecké umění

Autor neznámý I.
Autor neznámý I.
vloženo: 14.1.2017 13:48
autor: Jindřiška Padalíková
Statistika
  • 242815 fotek (19 dnes)
  • 8489 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9741 inzerátů (0 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 759920 komentářů fotek (18 dnes)
  • 12949 komentářů videí (0 dnes)
  • 3357597 hlasování fotek (158 dnes)
  • 57250 hlasování videí (2 dnes)
  • 39786 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 6 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 3770x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.