17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

dar od našich patronů. Děkuji
dar od našich patronů. Děkuji
vloženo: 10.8.2014 13:43
autor: Tomáš Pražák

úlovky (svět)

Lovu zdar!
Lovu zdar!
vloženo: 20.9.2019 06:14
autor: NH

trofeje

srnec 2014
srnec 2014
vloženo: 23.5.2015 07:09
autor: Jiří Zoller

zvěř v přírodě

Skok
Skok
vloženo: 21.1.2015 19:37
autor: zdenek spacek

zbraně

Legenda
Legenda
vloženo: 13.6.2014 07:59
autor: Děda z lesa

fotopast

okolo polnoci-to je jeho čas.....
okolo polnoci-to je jeho čas.....
vloženo: 10.12.2019 13:23
autor: pali1

myslivecké umění

Dárek
Dárek
vloženo: 23.3.2020 09:23
autor: Jindřiška Padalíková
Statistika
  • 243562 fotek (0 dnes)
  • 8543 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9801 inzerátů (0 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760868 komentářů fotek (0 dnes)
  • 12959 komentářů videí (0 dnes)
  • 3362257 hlasování fotek (0 dnes)
  • 57298 hlasování videí (0 dnes)
  • 39904 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 1 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Havran polní

Corvus frugilegus je středně velký pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Patří tedy do řádu pěvců. V ČR pravidelně hnízdí, protahuje či zimuje. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i desetitisíce ptáků.

Popis
Délka těla: 45–47 cm, hmotnost: 200–625 g, rozpětí křídel: 81–94 cm.
Je velký přibližně jako vrána, tělo má porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, kuželovitý a špičatý, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen mají dospělí ptáci od druhého roku života světlý a neopeřený (lysý), čímž je lze odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Křídla má ve srovnání s vránou delší a zasahují až na konec ocasu. Samec se od samice neliší. Mladí ptáci mají zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Létá rychle a obratně, ke krouživému plachtění využívá termických proudů. Let je lehký; často je užíváno plachtění.

Hnízdí především v nížinách a pahorkatinách (do 800 m n. m.), zejména podél větších vodních toků. Vyhledává otevřené zemědělsky obhospodařované krajiny s lesíky či skupinami stromů. Hnízdí jednou ročně, v koloniích. V březnu staří havrani tokají před samičkami, s nimiž po léta žijí; klaní se a vydávají milostné zvuky. Mladí ptáci spolu nekrvavě zápasí. Při stavbě hnízda z větví ulamují ptáci větve ze stromů nebo je kradou z nestřežených hnízd sousedů. Hnízdo, které stavějí v korunách slabých nebo nedostupných stromů, je dosti velké a „neupravené“; zpravidla jich bývá v korunách listnáčů více pohromadě. Během dubna až května do něj samička klade 2–6 světle hnědých 39,1 × 27,9 mm velkých vajec s tmavými skvrnami. Inkubační doba je 17–20 dnů; na vejcích sedí pouze samice, samec opatřuje samici potravu. Samice havranů sedí od prvního vejce, takže vylíhlá mláďata jsou různě stará. Samec krmí samičku i mláďata z volete. Později obstarávají potravu oba rodiče. Při hnízdění nocují havrani v blízkosti svých hnízd, která hlídají před predátory. Mláďata jsou opeřena po 32–33 dnech a pohlavně dospívají kolem prvního roku života.

Havran je typickým všežravcem. Potravu hledá při chůzi na zemi, požírá žížaly, dospělý hmyz i larvy, plže, drobné obratlovce, semena, bobule, ovoce, příp. odpadky. V zimě hledá potravu i na skládkách a ve městech. Složení potravního spektra je ovlivněno lokalitou výskytu a ročním obdobím; poměr živočišné a rostlinné potravy je 1 : 2. Při hledání potravy se vyhýbá vysokému porostu, který nemůže přehlédnout, hustému křoví a souvislému lesu.[18][20][21] Několikrát byl již zaznamenán u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše.

Je převážně tažný, přičemž v zimě se obvykle stěhuje na kratší vzdálenosti. V Česku se vyskytuje po celý rok, místy v hojném počtu. Nejpočetněji je na českém území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Nejvzdálenější zaznamenané místo havrana kroužkovaného v Česku leží v Rusku, téměř u hranic Kazachstánu (3238 km, 1977).

Během 20. století prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[15] které v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 13.5.2026 14:07
zobrazeno: 1453x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.