Myslivec a lyžníci - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Skončilo září, měsíc jelenů
vloženo: 30.9.2025 22:21
autor: Josef Kouba

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17412)
• úlovky (svět) (2305)
• trofeje (4707)
• historie (3860)
• zvěř v přírodě (43870)
• zvěř v zajetí (3718)
• příroda (39991)
• lovecké výstavy (1567)
• lovecký pes (13567)
• zbraně (2621)
• lidé (4686)
• fotopast (16097)
• myslivecké umění (4879)
• myslivecký interiér (462)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7159)
• ptactvo v přírodě (20770)
• hmyz v přírodě (7438)
• obojživelníci a plazi (1366)
• květiny a houby (15773)
• myslivecké stavby (3952)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24700)

úlovky (ČR, SR)

Životní
vloženo: 14.8.2020 20:41
autor: Ladislav Novák

úlovky (svět)

Kudu
vloženo: 21.6.2016 08:21
autor: Josef Langmajer

trofeje

Můj páteční.
vloženo: 5.8.2020 07:27
autor: Ladislav Bodi

zvěř v přírodě

Sbohem Moravo
vloženo: 27.4.2016 23:22
autor: Jiří Netík

zbraně

PRO RADOST.
vloženo: 20.9.2019 02:35
autor: Jaroslav Vlosovský

fotopast

...
vloženo: 26.2.2018 17:48
autor: Michal Sedlář

myslivecké umění

obraz.. akryl (30x40cm)
vloženo: 9.4.2019 16:42
autor: Marek Horňák

• 241411 fotek (15 dnes)
• 8373 videí (2 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9658 inzerátů (0 dnes)
• 284 diskuzí (0 dnes)
• 758809 komentářů fotek (0 dnes)
• 12985 komentářů videí (0 dnes)
• 3357700 hlasování fotek (0 dnes)
• 57179 hlasování videí (0 dnes)
• 39307 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 4 online

Více informací

starší foto »

Myslivec a lyžníci

váha: 15 kg

Interakci s Krakonošem všichni asi dobře znáte z televize. Pokud vás však v souvislosti s myslivcem napadnou jen běžky u krmelců, pokusím se vám následujícími řádky rozšířit obzory.

Poslední říjnový týden tohoto roku se nesl v duchu pravého podzimu. Deštivo, chladno a větrno. Sklizená kukuřičná pole v dosahu světel vlakového překladiště Metransu lákala k lovu černých rytířů, a tak jsem i já neodolal a věnoval pár posledních čekaných právě jim. Tři dny za sebou se však, i když na sebe vidíme, vytrvale míjíme. Pátek vždy bývá o možnosti to trochu natáhnout, proto vyrážím ke strništi na jistotu, i kdybych tam měl třeba nocovat. Od začátku je však vše hnědým nahoru. Sice konečně přestává pršet, ale přenesený posed u tratě kam zamířím, je se špatným větrem. Musím tedy přes celé rozbahněné pole naproti, na kazatelnu. Po půlhoďce sem však také míří kolega, kterého si proti světlům všímám až v půli pole. Krátká světelná přestřelka ho sice obrací, ale zároveň s tím i zrazuje tlupu vytahující na druhém konci. V silném větru vydržím čekat ještě další tři hodiny, ale žádného dalšího štětináče se už nedočkám. Rozhodnu se tedy cestou domů alespoň ještě objet příměstské pasáže s nahlášenými problémy.

První po cestě mě čeká přerytá louka mezi vodárnou a lisovnou plastů. Pohoda, "jen" deset kusů srnčího. Pokračuji tedy na druhý konec Třebové. Zde stojí na okraji města, v nadmořské výšce 500 m n. m. naše slavná městská lyžařská sjezdovka "Peklák." Zasněžená v těch našich horách bývá výjimečně, po zbytek roku ji však hojně využívají cyklisté. Nedlouhý svah je, kromě lanovky a nachystaných sněhových děl, v poslední době také hojně lemován vyrytými obrazci černých Picassů. Na ty sice už tři týdny z vrcholu světelného stožáru dohlíží moje fotopast, ale zatím bez jakékoli smysluplné časové osy.

Auto stavím na parkovišti a přes stažené okénko kontroluji momentálně osvětlený svah. Pravidelné půlhodinové světelné cykly byly ostatně první reakcí vlekařů na divočáky. Když teď ale ostřím dalekohled na černý střed jinak zeleného pruhu vidím, že to až zas tak moc nepomohlo. Sjezdovka je jen dvě ulice od mého bydliště, proto jsem tu od nahlášení škod už dvakrát seděl a navíc pokaždé při cestách z jiných lokalit zastavoval na rychlou kontrolu. Zatím však bezúspěšně. Dnes je však něco jinak. V nejtmavším místě mezi otočenými drny mě upoutá pohyb odletující hlíny z pod šesti nehybných tmavších bodů. Je to víc jak 100 metrů, tuším však bingo. To musím prověřit.

Přejíždím vozem blíže do zákrytu budovy hospody a beru pirštok s kulovnicí. Stoupám pomalu vzhůru kolem zahrádek po pravé straně, kde je svah rozšířený o lyžařskou školičku. Držím se co nejvíce kolem plotu, přesto neuniknu čidlu světla nad vchodem půjčovny kol. To ozáří spodní prostor svahu a zvedne doteď ukryté dva kusy srnčího. Všichni zkameníme v čase. Jsou to oba mladší srnci. Na ten kousek vidím dobře jejich paroží. Nedůvěřivě sledují moji přihrbenou postavu balancující u plotu, kde se na rozmoklém svahu snažím udržet podjíždějící nohy. Jestli se teď rozbekají, mám po žížalkách. Světlo naštěstí po pár sekundách zhasne a já se mohu zapřít o pirštok, zatímco nervózní srnčí se rychle, ale potichu vzdaluje. "Tak tuhle ostrahu jste si lumpové měli líp zaplatit", oddechnu si, až když prolézám pod gigantickým písmenem "A" v názvu zdejšího areálu. Tady už se však musím u gumového pásu vleku napojit na hlavní svah. Po obou stranách kopce je lemován lesem, ale tím bych to potichu určitě nedal. Stoupám tedy podél plůtku pod lany vleku a do nosu nasávám typický prasečí odér. Divočáci naštěstí ryjí stále na stejném místě. S ohledem na bezpečnou a vítr si jako palpost vytyčím sloup 40 metrů od nich, kam se po chvilce opatrného šoulání dostávám. "Až takhle snadný, že by to dnes bylo?" Tuhle myšlenku při zakládáním kulovnice do ramene, však náhle utne místní elektronika. Časovač světel bez varování udělá ze žlutého svahu černou díru. Mým roztaženým duhovkám to trvá notnou chvíli, než přivyknou nastalé situaci. Navíc se ztrácí prasečí pach a do zpoceného zátylku se mně opře větrný poryv. Veliká baška nejblíže ke mně zvedá hlavu a nervózně odfoukne. Být to kdekoli jinde než uprostřed města, jsou už pryč. Vítr se však znovu otočí a vlepí mi nasládlý políček přímo do nosu. Když teď ztrestám výstřelem vodící kus, selata odsud už nikdo nedostane. Dnes je pro mě prioritou odebrat z tlupy sele tak, aby si to pamatovala. V puškohledu se však právě tento úkol jeví obtížně a nemohu na malý cíl zodpovědně zamířit.

Bachyně znovu hrdelně zachrčí, to už však mám v levačce pod pažbou baterku a kuželem protínám tmavou oblohu nad městem. Opatrně sjedu světlem do tlupy, kde dopadne na dva svítící uhlíky stojící necelých 30 metrů ode mne. Impozantní, dobře osmdesáti kilové zvíře stojící na ostro se zvednutou stříbrnou hlavou. Letmo kontroluji tloušťku sloupu, zatínám svěrač a hledám nejbližší sele. Bachyně se dává na ústup a zamířené sele strhne sebou. "Sakra!" Do rozjíždějícího vláčku se řadí další selata a lončák. Poslední ze selat má však hlavu stále v zemi a než ji zvedne, parkuji mu křížem na pleci.

Půl hodinu před půlnocí se proti svahu ozývá slabé plesknutí. Slabší než jsem zvyklý. Žádné zvuky odpovídající zásahu, jen šustění tlupy velmi pomalu zatahující do lesa. Všechny odcházející kusy vypadají víc překvapeně, než zasaženě a už se jistě těší na jablka z nedalekých sadů. Baterkou projíždím drny přede mnou. Nikde nic ležet nevidím. "Na tuhle vzdálenost, jako vážně?" Podepíraný pirštokem vstupuji na gumový pás a popocházím výš. Zde naštěstí z jedné z vyrytých děr trčí a v odkazování se škubou zadní běhy. Zapínám na mobilu video kvůli dokumentaci a po pár metrech již postávám nad zhaslou 15 ti kilovou bachyňkou. Kolem ní se to v čerstvě naryté hlíně hemží žížalami. Tak s tímhle se fakt bojovat nedá, tedy dokud nezamrzne. Pokud je ta bachyně rozumná a při téhle velikosti bych ji to i přál, dá teď tomuto místu chvíli pokoj. Na úlomcích z přilehlého doubku už moc listí není, přesto mě doprovodí při posledním rozloučení. Zpáteční cestou zvědavý časovač znovu nasvítí celé dějiště, ale jen hnědo-rudá šmouha na gumovém běhounu a deset ušáků shromážděných pod nástupištěm vleku, vypovídají příběh, který se zde odehrál.


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.