Havran polní - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Lov leva v Afrike 2026
vloženo: 2.5.2026 04:23
autor: mirojevo

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026

• úlovky (ČR, SR) (17507)
• úlovky (svět) (2336)
• trofeje (4707)
• historie (3864)
• zvěř v přírodě (43616) (3 dnes)
• zvěř v zajetí (3708)
• příroda (40330) (3 dnes)
• lovecké výstavy (1568)
• lovecký pes (13615)
• zbraně (2659)
• lidé (4699)
• fotopast (16267)
• myslivecké umění (4921)
• myslivecký interiér (467)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7248)
• ptactvo v přírodě (21143) (3 dnes)
• hmyz v přírodě (7875)
• obojživelníci a plazi (1364)
• květiny a houby (15830)
• myslivecké stavby (3951)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24851)

úlovky (ČR, SR)

Vychozený BOJOVNÍK
vloženo: 15.12.2017 11:18
autor: Jaroslav Klemsa

úlovky (svět)

Rusko 2019
vloženo: 27.10.2019 04:23
autor: mirojevo

trofeje

rarita 2012
vloženo: 20.3.2013 21:47
autor: Trlifaj Vladimír

zvěř v přírodě

Už jsou
vloženo: 8.3.2018 09:54
autor: Děda z lesa

zbraně

Moje zbraně
vloženo: 17.3.2017 06:43
autor: stalmi

fotopast

Nahoře je to nejlepší.
vloženo: 7.3.2012 04:48
autor: Josef Vršan

myslivecké umění

*
vloženo: 21.2.2016 11:07
autor: Marek Horňák

• 243037 fotek (9 dnes)
• 8508 videí (1 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9781 inzerátů (8 dnes)
• 281 diskuzí (0 dnes)
• 760192 komentářů fotek (3 dnes)
• 12953 komentářů videí (1 dnes)
• 3359121 hlasování fotek (58 dnes)
• 57264 hlasování videí (1 dnes)
• 39827 registrovaných uživatelů
  1 dnes nových, 7 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Havran polní

Corvus frugilegus je středně velký pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Patří tedy do řádu pěvců. V ČR pravidelně hnízdí, protahuje či zimuje. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i desetitisíce ptáků.

Popis
Délka těla: 45–47 cm, hmotnost: 200–625 g, rozpětí křídel: 81–94 cm.
Je velký přibližně jako vrána, tělo má porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, kuželovitý a špičatý, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen mají dospělí ptáci od druhého roku života světlý a neopeřený (lysý), čímž je lze odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Křídla má ve srovnání s vránou delší a zasahují až na konec ocasu. Samec se od samice neliší. Mladí ptáci mají zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Létá rychle a obratně, ke krouživému plachtění využívá termických proudů. Let je lehký; často je užíváno plachtění.

Hnízdí především v nížinách a pahorkatinách (do 800 m n. m.), zejména podél větších vodních toků. Vyhledává otevřené zemědělsky obhospodařované krajiny s lesíky či skupinami stromů. Hnízdí jednou ročně, v koloniích. V březnu staří havrani tokají před samičkami, s nimiž po léta žijí; klaní se a vydávají milostné zvuky. Mladí ptáci spolu nekrvavě zápasí. Při stavbě hnízda z větví ulamují ptáci větve ze stromů nebo je kradou z nestřežených hnízd sousedů. Hnízdo, které stavějí v korunách slabých nebo nedostupných stromů, je dosti velké a „neupravené“; zpravidla jich bývá v korunách listnáčů více pohromadě. Během dubna až května do něj samička klade 2–6 světle hnědých 39,1 × 27,9 mm velkých vajec s tmavými skvrnami. Inkubační doba je 17–20 dnů; na vejcích sedí pouze samice, samec opatřuje samici potravu. Samice havranů sedí od prvního vejce, takže vylíhlá mláďata jsou různě stará. Samec krmí samičku i mláďata z volete. Později obstarávají potravu oba rodiče. Při hnízdění nocují havrani v blízkosti svých hnízd, která hlídají před predátory. Mláďata jsou opeřena po 32–33 dnech a pohlavně dospívají kolem prvního roku života.

Havran je typickým všežravcem. Potravu hledá při chůzi na zemi, požírá žížaly, dospělý hmyz i larvy, plže, drobné obratlovce, semena, bobule, ovoce, příp. odpadky. V zimě hledá potravu i na skládkách a ve městech. Složení potravního spektra je ovlivněno lokalitou výskytu a ročním obdobím; poměr živočišné a rostlinné potravy je 1 : 2. Při hledání potravy se vyhýbá vysokému porostu, který nemůže přehlédnout, hustému křoví a souvislému lesu.[18][20][21] Několikrát byl již zaznamenán u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše.

Je převážně tažný, přičemž v zimě se obvykle stěhuje na kratší vzdálenosti. V Česku se vyskytuje po celý rok, místy v hojném počtu. Nejpočetněji je na českém území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Nejvzdálenější zaznamenané místo havrana kroužkovaného v Česku leží v Rusku, téměř u hranic Kazachstánu (3238 km, 1977).

Během 20. století prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[15] které v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.


Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.