16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

květen 2014
květen 2014
vloženo: 3.6.2014 18:19
autor: Holický Jan

úlovky (svět)

Barevná Kanada
Barevná Kanada
vloženo: 23.2.2015 08:08
autor: Děda z lesa

trofeje

Kamarádův srnec
Kamarádův srnec
vloženo: 6.7.2017 20:35
autor: Blanka Klatovská

zvěř v přírodě

 studí to !
studí to !
vloženo: 26.1.2013 17:02
autor: Vít Hlavica

zbraně

První pokus
První pokus
vloženo: 19.4.2016 22:43
autor: Jiří Pavlovský

fotopast

Macko
Macko
vloženo: 16.11.2014 17:11
autor: Ladislav Mlynský

myslivecké umění

.F.
.F.
vloženo: 21.1.2013 17:19
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 241739 fotek (10 dnes)
  • 8409 videí (2 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9658 inzerátů (4 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 759051 komentářů fotek (17 dnes)
  • 12989 komentářů videí (0 dnes)
  • 3358744 hlasování fotek (47 dnes)
  • 57233 hlasování videí (0 dnes)
  • 39443 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 19 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Martináč habrový

Saturnia pavonia - dříve nazývaný také martináček habrový či paví oko habrové je noční motýl, nejrozšířenější zástupce čeledi martináčovitých. Housenky jsou po vylíhnutí černé, ale po každém svlékání se podíl černé barvy snižuje a základní barvou se postupně stává zelená. V posledním instaru mohou mít housenky ještě na jednotlivých článcích příčné černé pásky, ale mohou být i celé zelené. Jako u dalších druhů martináčů, také housenky martináče habrového mají na těle výrazné bradavky (v tomto případě oranžové) s krátkými, tuhými štětinami. Délka dorostlé housenky se pohybuje mezi 5 a 8 cm. Housenky se po vylíhnutí nejprve zdržují společně v "hnízdech", později se oddělují a žijí samostatně. Jsou silně polyfágní – mohou se vyvíjet jak ve stromovém patře, tak v podrostu. Živnými stromy mohou být trnky, duby, vrby, topoly či břízy, ale také řešetlák počistivý. V podrostu je lze najít na maliníku, ostružiníku, borůvce, kontryhelu a dokonce i na vřesu, pokud na lokalitě roste. Housenky se vyskytují od května do srpna, přičemž samčí housenky dokončují vývoj dříve než housenky samičí. Kuklí se v rostlinném podrostu, přičemž kukla je chráněna pevným kokonem, který si housenka před kuklením upřede. Motýli se z kukel líhnou až na jaře, někdy i po víceletém přezimování.
V průběhu roku tvoří jednu generaci. Motýli létají od dubna do počátku června a vyskytují se na teplých, slunných stanovištích, například na borůvčím porostlých stráních řídkých borů. Samci létají už během odpoledne, kdy prudkým, rychlým letem pátrají po samicích. Ty přes den odpočívají v podrostu a aktivují až večer a v noci. Po oplodnění kladou vajíčka ve větších skupinách na tenké větvičky vhodných rostlin.
Stejně jako další martináčovití, ani tento druh nemá vyvinuté funkční ústní ústrojí, dospělci tedy nepřijímají potravu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.11.2025 09:24
zobrazeno: 375x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.