17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Kńour MS Libinsko ze dne 27.9.2017
Kńour MS Libinsko ze dne 27.9.2017
vloženo: 30.9.2017 17:02
autor: Arnošt Včelař

úlovky (svět)

Ještě Kanada
Ještě Kanada
vloženo: 18.5.2014 08:38
autor: Děda z lesa

trofeje

Životní srnec...
Životní srnec...
vloženo: 19.9.2016 11:23
autor: Jaroslav Davídek

zvěř v přírodě

Ze říje
Ze říje
vloženo: 8.9.2014 21:46
autor: Svatopluk Šedivý

zbraně

Brno Effect - úprava pažby
Brno Effect - úprava pažby
vloženo: 1.5.2018 07:34
autor: jirka krbeček

fotopast

Lovec a kořist
Lovec a kořist
vloženo: 5.6.2015 15:41
autor: Jindřich Ruml

myslivecké umění

Dvojka ;)
Dvojka ;)
vloženo: 6.3.2015 18:47
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 242868 fotek (0 dnes)
  • 8465 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9736 inzerátů (0 dnes)
  • 288 diskuzí (0 dnes)
  • 760170 komentářů fotek (0 dnes)
  • 12990 komentářů videí (0 dnes)
  • 3365515 hlasování fotek (0 dnes)
  • 57293 hlasování videí (0 dnes)
  • 39682 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 1 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Za pět minut dvanáct

Vyrazili jsme do honitby v početném obsazení našeho vozu, bylo sice už poměrně dlouho, ale riskli jsme to. S sebou v kufru auta jsme vezli mého psa alpského brakýře Agara, ten zvyklí jezdit a trávit čas v autě ani neprotestoval. Cestou jsme se domluvili, kdo si kam půjde sednout, a jakou máme představu o lovu. Josefa jsme vysadili na novém ještě nezajetém žebříku u jediného pole široko daleko, v letošním roce na něm byla zaseta pšenice, která právě dozrávala. Já s manželkou Janou jsme vyrazili na druhou stranu honitby s tím, že se nám třeba poštěstí a uvidíme nějaké muflony nebo vysokou. Cestou ke kazatelně jsme sice zvedli pár kusů srnčího, ale jinak nic. Už se šeřilo, když jsme lezli na žebřík, ale mně se zdálo, že černá naproti už vytahuje a je slyšet občasné kviknutí selete. Černou bylo slyšet celou noc, ale bohužel se nám nepoštěstilo a žádnou jsme neviděli. Asi po půl dvanácté jsme se rozhodli, že slezeme a vyrazíme k autu. Zhruba v půli trasy jsme pod cestou zaslechli prasata, bylo to velice blízko a zřetelně. Pár kroky jsem se dostal k okraji cesty, odkud jsem prohlížel dalekohledem louku pod cestou. Další kviknutí následovalo. Černá byla v mokřině pod keři, kam se nešlo nepozorovaně přiblížit. Vzdali jsme to s tím, že půjdeme k autu, když v tom se ozval výstřel. Vyšlo to z míst, co seděl Pepa. Dali jsme mu čas na cigaretu a pak zavolali, jestli lovil on nebo to klame a šlo to od sousedů. V telefonu se ozvalo „Jo, jo je to dobrý, vemte psa a přijeďte.“ Došli jsme k autu, ve kterém nás už pes radostně vítal. Popojeli jsme k místu, kde nás už Pepa očekával u nástřelu v louce. Prasata přišla přes železniční trať, loukou tak na šedesát metrů od něho na levou ruku. Měla to být bachyně s menšími selaty. V prostředku louky se na okamžik zastavili, což Pepovi umožnilo dobře zamířit a vystřelit. Po ráně se jedno sele oddělilo a přeběhlo mu pod sedačkou na pravou stranu, kde snad zůstalo v zarostlém pásu podél potoka asi do padesáti metrů. Vyndal jsem psa z kufru auta a odložil ho, což dělám u každého dosledu. Mezitím jsem si připravil barvářský obojek a šňůru. Po nasazení psovi už nebylo co dodávat. Nástřel byl perfektně označený a směr jsme také věděli. Agar neváhal, rychle si ověřil nástřel a vydal se popsaným směrem, asi po třiceti metrech si kolečkem správnost stopy ověřil. Znovu zalehl do řemene a pokračoval ve stopě. Minuli jsme sedačku a tady už šel s vysokým nosem. Prasátko bylo blízko. Pomalu vsunul hlavu do vysokého porostu trávy a bodláčí podél potoka. Sele leželo asi dva metry od kraje. Malinko jsme nechali Agara, aby si ho potahal a zase si oživil ten vítězný pocit. Mezitím jsem ze sousední vrby utrhl úlomek, který jsem podle všech myslivecký tradic a s přáním „Lovu zdar“ předal úspěšnému lovci. Sele bylo střeleno na měkko, takže proto ještě ten kousek popoběhlo. Na takovéto stopě černé zvěře se vždy vůdce psa ujistí, jak mu jeho svěřenec pracuje, jak drží stopu, chová se u zvěře, atd. K tomu se patří i poděkovat lovci, který bezpečně označí nástřel, a zbytečně neztěžuje psovi práci procházením porostů a křižováním pobarvené stopy, apod.
vložil: David Rek
vloženo: 16.8.2012 09:56
zobrazeno: 1437x
hodnocení: 6 hlasů



Komentáře:

17.8.2012 14:08 vložil David Rek
Lovu dík za nás za oba! Dneska si už lov bez psa nedokážu představit.
17.8.2012 13:48 vložil Miroslav Franěk
LOVCI I VŮDCI PSA LOVU ZDAR!
17.8.2012 07:01 vložil Josef Vršan
Lovci i vůdci psa Lovu zdar.
16.8.2012 12:05 vložil Milan Jirmann
Lovci lovu zdar. Šikovný pejsek. LOVU ZDAR!!!
16.8.2012 10:30 vložil Aleš Procházka
1* Dobrý příběh s dobrým psem a dobrým koncem....

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.