17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Ráno za dva večery
Ráno za dva večery
vloženo: 12.7.2020 20:55
autor: František Havran

úlovky (svět)

Kanadský los - Britská Kolumbie
Kanadský los - Britská Kolumbie
vloženo: 26.1.2016 13:20
autor: Radek

trofeje

Rarita
Rarita
vloženo: 13.9.2016 15:14
autor: Martin Kronus

zvěř v přírodě

Selátka
Selátka
vloženo: 22.3.2019 08:24
autor: Děda z lesa

zbraně

Nové zapažbení lankasterového kulobroku,moje práce.
Nové zapažbení lankasterového kulobroku,moje práce.
vloženo: 28.1.2020 15:49
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
...
vloženo: 24.5.2020 14:54
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

nuda..
nuda..
vloženo: 12.3.2014 17:44
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243061 fotek (3 dnes)
  • 8468 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9762 inzerátů (0 dnes)
  • 288 diskuzí (0 dnes)
  • 760387 komentářů fotek (12 dnes)
  • 12992 komentářů videí (0 dnes)
  • 3366979 hlasování fotek (18 dnes)
  • 57302 hlasování videí (0 dnes)
  • 39699 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 1 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 3520x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.