17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Mámy zlatý srnec
Mámy zlatý srnec
vloženo: 26.5.2015 09:14
autor: Ondřej Bakule

úlovky (svět)

Los-Magadan (RUSKO) 9/2012
Los-Magadan (RUSKO) 9/2012
vloženo: 10.2.2013 17:33
autor: michal bezega

trofeje

Nebezpečná parta v revíru
Nebezpečná parta v revíru
vloženo: 16.1.2018 09:04
autor: eduard lukáš

zvěř v přírodě

ukecaný šéf
ukecaný šéf
vloženo: 6.10.2017 19:25
autor: Rastislav Rejko

zbraně

 Stephen Grants Patent...Na žádost Jana Franka...1
Stephen Grants Patent...Na žádost Jana Franka...1
vloženo: 9.5.2013 21:27
autor: František Mlčoch

fotopast

ako by ich jedná mater mala...
ako by ich jedná mater mala...
vloženo: 4.5.2020 14:42
autor: pali1

myslivecké umění

Kočí Jan Uher  *1912
Kočí Jan Uher *1912
vloženo: 29.1.2020 18:22
autor: Jiří Netík
Statistika
  • 243119 fotek (9 dnes)
  • 8512 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9784 inzerátů (2 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760299 komentářů fotek (32 dnes)
  • 12956 komentářů videí (0 dnes)
  • 3359654 hlasování fotek (88 dnes)
  • 57268 hlasování videí (0 dnes)
  • 39843 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 11 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Holub domácí

Zdivočelí domácí holubi, nazývaní věžáci, jsou nejobyčejnějšími zástupci ptačí říše, se kterými se přinejmenším ve městech setkáme nejčastěji. Holub domácí – a je jedno, jestli je to řádný obyvatel holubníku nebo zdivočelý holub věžák - je v odborné terminologii označován jménem Columba livia forma domestica. Jeho divoký předek holub skalní – latinsky pouze Columba livia – dodnes volně žije v jižní a západní Evropě, v severní Africe a v rozsáhlých oblastech Asie.

Právě tito holubi skalní se přidali k člověku, začali vyhledávat lidská sídla a snad už v 6. nebo 5. tisíciletí před naším letopočtem byl v Přední Asii poprvé vyšlechtěn holub domácí.
Už v dávné minulosti se objevili první bílí holubi, začaly fungovat nejrůznější holubí pošty, konaly se holubí závody, především však holubi sloužili lidem jako zpestření jídelníčku a také jako producenti velmi cenného hnojiva (samozřejmě především v oblastech s chudými půdami). Proto se stavěly nejen často velmi mohutné holubníky, ale také holubí hrady, stavby, které skutečně připomínaly pevnosti. Snad nejvíce se jimi proslavilo okolí Isfahánu v dnešním Íránu. Mohutné věže se silnými zdmi, zvenčí navíc podepřené pilíři, poskytovaly útočiště tisícům a tisícům holubů.

Z oblastí svého původního výskytu se holubi jako domácí zvířata rozšířili prakticky do celého světa a vznikly populace věžáků. Ty jsou stále posilovány ptáky s domovským právem v holubníku, bez jejichž přispění bychom v hejnech městských holubů nemohli vidět rezavé, bílé nebo různě strakaté jedince. Během asi 6 generací se totiž zdivočelí holubi vracejí k šedivému opeření svých předků.

Jen v Praze žije asi 100 000 věžáků. I tady, stejně jako v jiných velkoměstech, představují tito zdivočelí holubi velký problém. Přesto by bez nich byla města o mnoho ochuzena. Nepotřebujeme už holuby ani pro obživu, ani kvůli posílání zpráv, stačí nám jejich pouhá přítomnost. Co by si bez nich počali třeba penzisté, kteří jim navzdory všem zákazům drobí v parcích rohlíky.. Ve Washingtonu stejně jako v Praze.
Od našich původních druhů (doupňáka a hřivnáče) se šedí jedinci holuba domácího odlišují bílým kostřecem. Hlavní potravou jsou vedle semen nejrůznější organické odpadky. Hnízdí společensky, ve městech prakticky po celý rok (samice přitom začíná snášet ještě předtím, než jsou mláďata z předchozího hnízdění vzletná). Na snůšce, ve které jsou pravidelně 2 vejce, sedí oba rodiče. Ti se také společně starají o mláďata. Holub domácí je stálý.

S hnízděním holuba domácího mám vlastní zkušenost. Odcestovala jsem s rodinou ze severních Čech na severní Moravu. Když jsme se po sedmi dnech vrátili, na balkóně, v šestém podlaží panelového domu, pod proutěným křeslem seděla holubice na zhotoveném hnízdě. Bylo tam jedno vejce, za pár dní přibylo druhé. Na hnízdě se střídali oba partneři. Pozorovala jsem jejich život přes prosklené dveře balkónu, občas jsem pod mladými vyměnila seno. Pozorovala jsem jak mladí rostou, jak rodiče krmí holubím mlékem a později natráveným zrním. Holoubata běhala po třímetrovém balkóně a usilovně posilovala křídla. Jednoho dne jsem přišla na balkón a balkón byl prázdný. Byl to nezapomenutelný holubí příběh v přímém přenosu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 14.5.2026 05:53
zobrazeno: 397x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.