
Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie

Osmerák ze strání
vloženo: 6.9.2025 09:59
autor: Jan
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17404)
- úlovky (svět) (2283)
- trofeje (4706)
- historie (3859)
- zvěř v přírodě (43833)
- zvěř v zajetí (3715)
- příroda (39942)
- lovecké výstavy (1567)
- lovecký pes (13566)
- zbraně (2618)
- lidé (4686)
- fotopast (16064)
- myslivecké umění (4877)
- myslivecký interiér (464)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7159)
- ptactvo v přírodě (20756)
- hmyz v přírodě (7395)
- obojživelníci a plazi (1366)
- květiny a houby (15764)
- myslivecké stavby (3952)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24684)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)

dobrý štont
vloženo: 13.1.2018 19:09
autor: martin z
úlovky (svět)

lov v PL
vloženo: 19.10.2014 17:12
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje

srnec 2014
vloženo: 23.5.2015 07:09
autor: Jiří Zoller
zvěř v přírodě

Bachyně
vloženo: 26.4.2016 19:18
autor: Martin Žatka
zbraně

První pokus
vloženo: 19.4.2016 22:43
autor: Jiří Pavlovský
fotopast

Žeby rys ?
vloženo: 7.2.2013 06:24
autor: mirojevo
myslivecké umění

diviak
vloženo: 21.3.2018 21:04
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
« novější foto | starší foto » |
Drsnokřídlec březový - píďalkovití
Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.

Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.