Únor bílý zrzky sílí. - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

První kamzík
vloženo: 21.1.2026 04:50
autor: Lukáš Havlík

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026

• úlovky (ČR, SR) (17462)
• úlovky (svět) (2326)
• trofeje (4713)
• historie (3862)
• zvěř v přírodě (43977) (4 dnes)
• zvěř v zajetí (3705)
• příroda (40213) (3 dnes)
• lovecké výstavy (1564)
• lovecký pes (13601) (3 dnes)
• zbraně (2660)
• lidé (4704)
• fotopast (16132) (3 dnes)
• myslivecké umění (4911)
• myslivecký interiér (465)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7205)
• ptactvo v přírodě (20976) (2 dnes)
• hmyz v přírodě (7697)
• obojživelníci a plazi (1362)
• květiny a houby (15786)
• myslivecké stavby (3951)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24800)

úlovky (ČR, SR)

Podhorský král. č. 3. 17.10.2019
vloženo: 21.10.2020 07:50
autor: Ivo Lajčok

úlovky (svět)

Na skok za hranice Čr
vloženo: 4.11.2020 19:40
autor: Martin Saifrt

trofeje

Moji letošní srnci
vloženo: 28.8.2012 06:20
autor: Josef Vršan

zvěř v přírodě

Předčasný tok bažantů
vloženo: 13.2.2019 13:48
autor: Miroslav Franěk

zbraně

"Pažba pro Barona von Grünbach"
vloženo: 5.1.2018 08:04
autor: jirka krbeček

fotopast

**
vloženo: 30.1.2015 11:13
autor: Ladislav Mlynský

myslivecké umění

Pod lonsku urodu srncu
vloženo: 29.1.2018 07:12
autor: martin pavka

• 242583 fotek (15 dnes)
• 8459 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9731 inzerátů (2 dnes)
• 286 diskuzí (0 dnes)
• 759763 komentářů fotek (7 dnes)
• 12999 komentářů videí (0 dnes)
• 3363117 hlasování fotek (72 dnes)
• 57298 hlasování videí (1 dnes)
• 39647 registrovaných uživatelů
  1 dnes nových, 23 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Únor bílý zrzky sílí.

Po čtvrtečním úspěchu jsem si v pátek v práci vyškemral dovolenou a celé dopoledne se procházením po polích bavil hledáním míst, kde to ty zrzky mají nejvíce sešlapáno. Vytipoval jsem tři místa s tím, že večer se rozhodnu dle převládajícího větru. Nakonec to vyhrál můj oblíbený Čuhelův kout, nevelké pole, první pod rozsáhlým lesním komplexem lemované z jedné strany silnicí, z druhé bývalou vojenskou střelnicí zarostlou keři a ze dvou smrkovým lesem. V sedm tedy zasedám do keře u silnice na nízký přenosný posídek a pasoucí se srnčí a zajíci mě ani neregistrují. Po hodině začne atmosféru dotvářet temné monotónní houkání výra a k němu se po chvíli, jako by se nechtěl nechat zahanbit, z protější stěny lesa přidává lišák. Svým skolením mě udržuje v napětí, ale ven se mu nechce a pomalu se začíná vzdalovat. Po další hodince se v rohu u střelnice rozbíhá všech pět zajíců a na kraji se objevuje liška. Pomalu si razí cestu mezi panáčkujícími zajíci a uprostřed pole se začíná věnovat lovu myší. Postupně zkouším myškovačku i turbomyškovačku, ale je to daleko a vítr jde ke mně. Než však vylovím vřeštidlo, liška se prudce otáčí a běží zpět ke střelnici. Nechápavě ji pozoruji a až těsně u kraje si všimnu druhé, právě vytahující podlouhlé siluety. Lišky se očichávají a společně se vrací do pole. To už je moc i na zajíce a vyklízejí plac. Větší z lišek se odděluje a míří mezi tlupu srnčího. Krajní kus na to reaguje a dělá na lišku prudký a překvapivý výpad a ta otáčí a tryskem mizí v protějším rohu. V dalekohledu hledám druhou lišku, ale ta už také stihla přeběhnout celé pole a pomalu zatahuje do protější stěny. Jsem celým divadlem tak fascinován, že si na vřeštidlo ani nevzpomenu. V jedenáct to tedy balím a cestou domů přemýšlím jak s tímto zážitkem zítra naložit.
V sobotu přijíždím k poli už v šest a krajem střelnice přecházím ke starému posedu na bříze, který je mnohem blíž včerejšímu divadlu. Z remingtonu sundávám řemen a přivazuji s ním viklající se opěrku. Dnes je ticho, výr nejspíš zaspal a srnčí zatím také ještě nevytáhlo, akorát zajíců dnes s velkým potěšením napočítávám devět. Po osmé hodině se konečně v protější stěně objevuje kmotra a pomalu míří do pole. Cestou se několikráte neúspěšně pokouší ulovit myš a nakonec usedá asi sto padesát metrů ode mě. V plně zvětšeném puškohledu ji vidím dobře, ale není velká a sedí bokem a střílet se mi moc nechce. Zkouším tedy zamyškovat. Liška se zvedá, protahuje a k mému překvapení míří ode mě zpět k lesu. Tlačím tedy víc do myškovačky, ale liška se jen ohlídne a odchází. Zrazená není, neboť po cestě se jí konečně daří vysokým výskokem ulovit myš, než mi úplně zmizí ve stěně. Začínám trochu litovat, že jsem ji pustil. Je však krásný večer s dobrou viditelností a včerejší zkušenost mě nabádá vydržet. O půl desáté se vpravo znovu rozhopkají zajíci a na poli se objevuje další liška. Rychle čáruje rohem pole a zabíhá do střelnice k norám, kde po chvíli třikrát zaskolí. Další půlhoďku s napětím hlídám, zda se vrátí. V deset pak na Zádoleckém hřebenu padá kulová rána a k mému překvapení vybíhá z protějšího rohu do pole tak osmdesáti kilový lončák. Pomalu s občasným rýpnutím se přibližuje ke střelnici. Když je padesát metrů od ní, vybíhá proti němu do pole liška. Oba se prudce zaráží a v dalekohledu vidím, jak čuník zvedá pírko a ježí hřbet. Patová situace trvá jen chvilku a moudrá liška čáruje podél kraje pryč. Sakra, sakra, sakra drtím mezi zuby a ze zoufalství vytahuji vřeštidlo. Liška už je ve dvě stě metrech skoro u lesa, když ticho prořízne úzkostlivý nářek. Očima vidím, jak vylekaný lončák vytahuje ryj ze země a tryskem peláší přes celé pole. Opatrně zvedám dalekohled a mezi panáčkujícími ušáky vidím rychle se blížící malou siluetu lišky pádící naostro se sklopenými slechy. Rychle stahuji puškohled a během pár sekund na ni v padesáti metrech sykám. Ona je však tak zabraná, že nezpomaluje a tak až hlasitě vykřiklé „hej“ ji v dvaceti metrech se zvednutou hlavou zaráží. Ve stejném okamžiku zastavuji kříž uprostřed bílé náprsenky, vydechuji a lehce tlačím do napínáčku. Štěknutí 222.remingtonu sráží lišku do sněhu, kde naposledy párkrát hrábne zadními běhy, prohýbá oháňku a zhasíná. Uf, přebíjím a chatrná opěrka se spolu se mnou začíná třást. Ve čtvrt na jedenáct slézám, ze smrku za břízou odlamuji dvě snítky a přicházím k mladému ale vykrmenému, dobře osmi kilovému lišákovi a vzdávám mu myslivecké pocty a děkuji Dianě za trpělivost, kterou se mnou má a její dlouhodobou přízeň. Tak Lovu zdar přátelé v zeleném a bílém.



Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.