16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Srnčí starý pán
Srnčí starý pán
vloženo: 23.7.2016 00:10
autor: Jakub Grundman

úlovky (svět)

Srnec
Srnec
vloženo: 25.5.2012 06:18
autor: Josef Vršan

trofeje

životní srnec
životní srnec
vloženo: 22.5.2017 19:26
autor: Zuzana wimmerova

zvěř v přírodě

Liška vs. řeka 3
Liška vs. řeka 3
vloženo: 26.3.2012 13:43
autor: Marek Drha

zbraně

Nůž vyrobený tátovi k narozeninám
Nůž vyrobený tátovi k narozeninám
vloženo: 22.7.2015 15:57
autor: Milan Stýblo

fotopast

Rys
Rys
vloženo: 6.2.2012 07:57
autor: Vladimír Zach

myslivecké umění

zátišie s farbiarom..
zátišie s farbiarom..
vloženo: 22.5.2013 16:13
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 240527 fotek (0 dnes)
  • 8325 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9603 inzerátů (0 dnes)
  • 285 diskuzí (0 dnes)
  • 758022 komentářů fotek (0 dnes)
  • 12997 komentářů videí (0 dnes)
  • 3352680 hlasování fotek (0 dnes)
  • 57124 hlasování videí (0 dnes)
  • 39103 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 1 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

30 let VDNM - 41

Porostní mapa z oblasti střední nádrže. Horní nádrž má charakter klasické údolní nárže s přirozenými břehy, za oběť jí padly vlastně jen břehové porosty Dyje, jež byly v režii správce povodí.
Dovětek na závěr seriálu: Poprvé jsem objevil kouzlo břeclavských luhů v květnu 1969, když můj otec v rámci mých třináctých narozenin uspořádal rodinný výlet k Dyji. Jako cíl výpravy - finále s vařením kotlíkové gulášové polévky - si vybral louku vklíněnou do lužního lesa u splavu na ještě nezregulované Dyje, z něhož se odpojovala tzv. Zámecká Dyje (mlýnský náhon). Můj otec asi tuto lokalitu znal z výletů se spolužáky při studiích na strojní průmyslovce v Břeclavi, ještě z let padesátých. Já tedy neměl ponětí kde jsem, jen jsem vnímal tu zvláštní vůni lesa, zřejmě po jarní povodni, směsici šumění jezu, klapotu čapích zobáků, tlukotu datlů, kvákání, skřehotání a aninevímčehoještě - hotová džungle. Jako Kyjovják jsem dosud znal jen Chřiby se svými světlými bučinami, přehlednými a ztichlými. I ty měly svůj půvab - ale toto bylo cosi tajemně lákavého. Nejprve jsem se zaměřil na luhy pod Hodonínem. Byly blíž a byl jsem inspirován knihou lesníka Aloise Mikuly "Za zvěří rovin a hor" (1970), v níž popisuje svoji lesnickou kariéru, přičemž svoje nejdelší profesní působení (1920 - 45) v lužních lesích mezi Břeclaví a Hodonínem považoval za to nejkrásnější. Bohužel - když jsem tento kraj objevil já, tak pod Hodonínem již započala regulace řeky Moravy a tento unikátní lužní fenomén mi mizel takříkajíc po nohama... A tak když jsem v dubnu 1975 viděl v televizi dokument, v němž předseda JZD Strachotín láteřil nad škodami z povodní, předsedkyně MNV tamtéž nad nesnesitelnými hejny komárů, čemuž prý učiní smitec jakási předhrada, které se už nemůžou dočkat - tak jsem zpozorněl. Dech mi vyrazil tehdejší guru milovníků přírody spisovatel Jaromír Tomeček, milovník Pálavy, když v záběru z hradu Děvičky ukazoval na luhy pod sebou a věštil budoucí "moravské moře" jehož sláva hvězd se dotýká (zřejmě nesnášel komáry). Tímto dokumentem začala i skončila veřejná diskuse včetně posouzení vlivu na životní prostředí a už v tomto měsíci se VDNM začala stavět. Možná se stavělo už před tímto dokumentem. O mnoho let pozdějí jsem dozvěděl, že jediné negatívní vyjádření ku stavbě tohoto veledíla si troufl dát Ing. Oldřich Musil z brněnské Krajské správy památkové péče a ochrany přírody, což zase mělo negatívní vliv na jeho karierní postup - tedy sestup. Logickým vyústěním tohoto hrozného zjištění bylo, že tentokrát jsem využil předstihu před těžaři a stavbaři a desetiletí mezi lety 1975 - 85 maximálně využil k poznání této skutečné moravské Amazonie. Dnes mohu směle tvrdit, že toto období bylo to nejkrásnější v mém životě, naplněním mého vztahu k lesu, jakési Nebe mé mladé lesnické kariéry. V mé paměti je zaznamenáno o to silněji a nezmazatelněji, že těžkým úrazem páteře a míchy v červenci 1987 jsem se z Nebe propadl rovnou do Pekla.
vložil: Jiří Wenzl
vloženo: 19.3.2019 02:28
zobrazeno: 1735x
hodnocení: 9 hlasů



Komentáře:

19.3.2019 23:58 vložil jiri rajs
1*************beze slov!!!!!!!!!!!
19.3.2019 23:31 vložil Jiří Wenzl
Tak kdybych tu měl jen dva pozorné čtenáře, anebo alespoň diváky, tak moje úsilí nepřišlo v niveč. Donutilo mne to konečně oskenovat mé dosud ladem ležící diapozitivy a ČB negativy. Určitě (spíše konečně) je prakticky využiju. Pokud je to někomu málo nebo projevil hlubší zájem o věc, doporučuji knihu Miroslava Šebely "Živá voda pod Pálavou" (2005).
19.3.2019 16:03 vložil Jindřiška Padalíková
Jirko, díky za krásný a poučný seriál. Byl přínosem do mých "mezer" o tomto kraji pod Pálavou. Vážím si Tvých znalostí a vědomostí. Vše nejlepší, hodně mysliveckých zážitků a Lovu zdar !
19.3.2019 13:49 vložil Jiří Wenzl
Děkuji rovněž, Jozefe.
19.3.2019 07:51 vložil Josef Panic
Jiří, dík za celý seriál. Přestože ti osud zasadil těžkou ránu, z tvého vyprávění je vidět, žes silná osobnost a životní trable tě nezlomily. Přeju Ti jen už vše dobré a nám další Tvé působení na ML.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.