17 let s Vámi

Drozd kvíčala - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Vyhledávání

Přihlášení

Nejlepší fotografie

Fotografie

Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Moje letošní raritka
vloženo: 17.7.2014 07:08
autor: Arnošt Bárta

úlovky (svět)

Můj letošní
vloženo: 18.1.2018 12:03
autor: Daniel Donaťák

trofeje

srnec 2014
vloženo: 23.5.2015 07:09
autor: Jiří Zoller

zvěř v přírodě

líška a bažant
vloženo: 26.3.2017 22:06
autor: Rastislav Rejko

zbraně

Zásobník na zápalky
vloženo: 19.10.2020 18:56
autor: Jiří Netík

fotopast

duo
vloženo: 18.3.2015 20:27
autor: Karel Strych

myslivecké umění

Veselú Veľkú noc prajem všetkým
vloženo: 3.4.2015 21:25
autor: Marek Horňák

Statistika

244309 fotek (1 dnes)
8601 videí (0 dnes)
332 odkazů (0 dnes)
9887 inzerátů (0 dnes)
284 diskuzí (0 dnes)
761629 komentářů fotek (0 dnes)
12952 komentářů videí (0 dnes)
3366195 hlasování fotek (13 dnes)
57230 hlasování videí (0 dnes)
40076 registrovaných uživatelů
0 dnes nových, 8 online

Připomínky a názory

Více informací

Fotografie

« novější foto

starší foto »

Drozd kvíčala

Turdus pilaris je středně velký zpěvný pták z čeledi drozdovití. Jako méně správný a zastaralý byl používán též název kvíčala obecná. Je to společenský pták žijící v početných hejnech. Při tazích se sdružuje do ohromných, několikasetčlenných skupin, často ve společnosti drozda cvrčaly (T. iliacus).
Drozd kvíčala je pěvec velký asi jako kos černý, se štíhlým tělem, poměrně dlouhým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Dospělý pták má černý ocas, hnědá křídla, boky a hrdlo s černými šípovitými skvrnami, bílé břicho, šedý zátylek a hlavu s bílým pruhem nad okem. Zobák je žlutý, končetiny hnědožluté. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Ve střední Evropě se jedná mezi drozdy o naprosto nezaměnitelný druh.
Drozd kvíčala je převážně tažný druh, na zimu migruje do jižní a západní Evropy, Malé Asie a do Indie. V Evropě žije v současné době zhruba 28–48 000 000 jedinců.
Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně padesát párů. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky po 5–6 nažloutlých vejcích o velikosti 29 × 21 mm. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června.
V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu 12–14 dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.
Přes léto vyhledává především drobný hmyz a žížaly. V zimě, kdy je o tuto potravu nouze, se živí bobulemi. Při objevení možného zdroje potravy v zimě (spadaná jablka, bobule ptačího zobu aj.) je kvíčala poměrně agresivní vůči ptákům své velikosti, tzn. jiné drozdy a kosy nepouští ke krmení a naopak je pronásleduje a zahání.
Kvíčaly se (podle kuchařky vydané v Praze roku 1904) dříve pekly a sloužily jako pokrm (kvíčaly à la polonaise, kvíčaly nadívané pečené, kvíčaly s lanýži apod.)[kuchařka M. D. Rettigové (1912) uvádí pečené kvíčaly s kompotem a salátem

vložil: Milena Honzírková
vloženo: 4.5.2026 09:47
zobrazeno: 3990x
hodnocení: 5 hlasů

Komentáře:

5.5.2026 04:49 vložil Jaroslav Vlosovský
1***

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.

Informace o provozovateli | Obchodní podmínky

webdesign 123 DESIGN