17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Srnec z Paseckých kopců ke čtyřicetinám
Srnec z Paseckých kopců ke čtyřicetinám
vloženo: 3.8.2012 18:30
autor: Radomír Břeň

úlovky (svět)

Čarovné augustové ráno.Srnec 8 r.
Čarovné augustové ráno.Srnec 8 r.
vloženo: 30.8.2020 17:39
autor: hubertushk

trofeje

Dnešní oslava sv. Huberta.
Dnešní oslava sv. Huberta.
vloženo: 4.11.2017 17:44
autor: Petr Waclawek

zvěř v přírodě

ukecaný šéf
ukecaný šéf
vloženo: 6.10.2017 19:25
autor: Rastislav Rejko

zbraně

První pokus
První pokus
vloženo: 19.4.2016 22:43
autor: Jiří Pavlovský

fotopast

...
...
vloženo: 6.10.2019 08:36
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

**
**
vloženo: 2.7.2016 09:18
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 244273 fotek (0 dnes)
  • 8596 videí (0 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9889 inzerátů (0 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 761592 komentářů fotek (0 dnes)
  • 12953 komentářů videí (0 dnes)
  • 3365938 hlasování fotek (0 dnes)
  • 57230 hlasování videí (0 dnes)
  • 40060 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 0 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Havran polní

Corvus frugilegus je středně velký pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Patří tedy do řádu pěvců. V ČR pravidelně hnízdí, protahuje či zimuje. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i desetitisíce ptáků.

Popis
Délka těla: 45–47 cm, hmotnost: 200–625 g, rozpětí křídel: 81–94 cm.
Je velký přibližně jako vrána, tělo má porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, kuželovitý a špičatý, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen mají dospělí ptáci od druhého roku života světlý a neopeřený (lysý), čímž je lze odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Křídla má ve srovnání s vránou delší a zasahují až na konec ocasu. Samec se od samice neliší. Mladí ptáci mají zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Létá rychle a obratně, ke krouživému plachtění využívá termických proudů. Let je lehký; často je užíváno plachtění.

Hnízdí především v nížinách a pahorkatinách (do 800 m n. m.), zejména podél větších vodních toků. Vyhledává otevřené zemědělsky obhospodařované krajiny s lesíky či skupinami stromů. Hnízdí jednou ročně, v koloniích. V březnu staří havrani tokají před samičkami, s nimiž po léta žijí; klaní se a vydávají milostné zvuky. Mladí ptáci spolu nekrvavě zápasí. Při stavbě hnízda z větví ulamují ptáci větve ze stromů nebo je kradou z nestřežených hnízd sousedů. Hnízdo, které stavějí v korunách slabých nebo nedostupných stromů, je dosti velké a „neupravené“; zpravidla jich bývá v korunách listnáčů více pohromadě. Během dubna až května do něj samička klade 2–6 světle hnědých 39,1 × 27,9 mm velkých vajec s tmavými skvrnami. Inkubační doba je 17–20 dnů; na vejcích sedí pouze samice, samec opatřuje samici potravu. Samice havranů sedí od prvního vejce, takže vylíhlá mláďata jsou různě stará. Samec krmí samičku i mláďata z volete. Později obstarávají potravu oba rodiče. Při hnízdění nocují havrani v blízkosti svých hnízd, která hlídají před predátory. Mláďata jsou opeřena po 32–33 dnech a pohlavně dospívají kolem prvního roku života.

Havran je typickým všežravcem. Potravu hledá při chůzi na zemi, požírá žížaly, dospělý hmyz i larvy, plže, drobné obratlovce, semena, bobule, ovoce, příp. odpadky. V zimě hledá potravu i na skládkách a ve městech. Složení potravního spektra je ovlivněno lokalitou výskytu a ročním obdobím; poměr živočišné a rostlinné potravy je 1 : 2. Při hledání potravy se vyhýbá vysokému porostu, který nemůže přehlédnout, hustému křoví a souvislému lesu.[18][20][21] Několikrát byl již zaznamenán u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše.

Je převážně tažný, přičemž v zimě se obvykle stěhuje na kratší vzdálenosti. V Česku se vyskytuje po celý rok, místy v hojném počtu. Nejpočetněji je na českém území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Nejvzdálenější zaznamenané místo havrana kroužkovaného v Česku leží v Rusku, téměř u hranic Kazachstánu (3238 km, 1977).

Během 20. století prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[15] které v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 13.5.2026 14:07
zobrazeno: 2755x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.