17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

dobrý vietor
dobrý vietor
vloženo: 11.9.2019 09:25
autor: Miroslav Haško

úlovky (svět)

Antilopa
Antilopa
vloženo: 20.4.2020 20:20
autor: Zdenek Mares

trofeje

Šesterák
Šesterák
vloženo: 21.8.2017 06:27
autor: Josef Vršan

zvěř v přírodě

Sele
Sele
vloženo: 13.4.2016 07:57
autor: Děda z lesa

zbraně

Zásobník na zápalky
Zásobník na zápalky
vloženo: 19.10.2020 18:56
autor: Jiří Netík

fotopast

**
**
vloženo: 26.1.2020 10:36
autor: Rostislav Jurdič

myslivecké umění

krasavci
krasavci
vloženo: 8.1.2016 13:31
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 244210 fotek (0 dnes)
  • 8590 videí (0 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9867 inzerátů (3 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 761476 komentářů fotek (3 dnes)
  • 12949 komentářů videí (0 dnes)
  • 3365607 hlasování fotek (14 dnes)
  • 57217 hlasování videí (1 dnes)
  • 40041 registrovaných uživatelů
    3 dnes nových, 14 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Martináč habrový

Saturnia pavonia - dříve nazývaný také martináček habrový či paví oko habrové je noční motýl, nejrozšířenější zástupce čeledi martináčovitých. Housenky jsou po vylíhnutí černé, ale po každém svlékání se podíl černé barvy snižuje a základní barvou se postupně stává zelená. V posledním instaru mohou mít housenky ještě na jednotlivých článcích příčné černé pásky, ale mohou být i celé zelené. Jako u dalších druhů martináčů, také housenky martináče habrového mají na těle výrazné bradavky (v tomto případě oranžové) s krátkými, tuhými štětinami. Délka dorostlé housenky se pohybuje mezi 5 a 8 cm. Housenky se po vylíhnutí nejprve zdržují společně v "hnízdech", později se oddělují a žijí samostatně. Jsou silně polyfágní – mohou se vyvíjet jak ve stromovém patře, tak v podrostu. Živnými stromy mohou být trnky, duby, vrby, topoly či břízy, ale také řešetlák počistivý. V podrostu je lze najít na maliníku, ostružiníku, borůvce, kontryhelu a dokonce i na vřesu, pokud na lokalitě roste. Housenky se vyskytují od května do srpna, přičemž samčí housenky dokončují vývoj dříve než housenky samičí. Kuklí se v rostlinném podrostu, přičemž kukla je chráněna pevným kokonem, který si housenka před kuklením upřede. Motýli se z kukel líhnou až na jaře, někdy i po víceletém přezimování.
V průběhu roku tvoří jednu generaci. Motýli létají od dubna do počátku června a vyskytují se na teplých, slunných stanovištích, například na borůvčím porostlých stráních řídkých borů. Samci létají už během odpoledne, kdy prudkým, rychlým letem pátrají po samicích. Ty přes den odpočívají v podrostu a aktivují až večer a v noci. Po oplodnění kladou vajíčka ve větších skupinách na tenké větvičky vhodných rostlin.
Stejně jako další martináčovití, ani tento druh nemá vyvinuté funkční ústní ústrojí, dospělci tedy nepřijímají potravu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.11.2025 09:24
zobrazeno: 3017x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.