Baheňská - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Zlatý srnec z Maďarska
vloženo: 26.6.2025 08:02
autor: NH

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17352) (2 dnes)
• úlovky (svět) (2254)
• trofeje (4710)
• historie (3861)
• zvěř v přírodě (43644) (2 dnes)
• zvěř v zajetí (3715)
• příroda (39794)
• lovecké výstavy (1568)
• lovecký pes (13584)
• zbraně (2612)
• lidé (4681)
• fotopast (16003)
• myslivecké umění (4877)
• myslivecký interiér (465)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7144)
• ptactvo v přírodě (20681) (1 dnes)
• hmyz v přírodě (7234) (4 dnes)
• obojživelníci a plazi (1363)
• květiny a houby (15707)
• myslivecké stavby (3950)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24648) (1 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Letošní Rarita detail
vloženo: 28.6.2019 23:09
autor: Martin Kopic

úlovky (svět)

Můj první kamzík
vloženo: 11.10.2013 23:35
autor: Daniel Donaťák

trofeje

Trofej jelena z úlovků
vloženo: 24.11.2016 13:52
autor: Ondřej Tomek

zvěř v přírodě

Černá zvěř
vloženo: 24.1.2018 06:28
autor: Josef Vršan

zbraně

Milenky mého mysliveckého dědu č.2
vloženo: 3.4.2013 21:27
autor: František Mlčoch

fotopast

Náš král
vloženo: 16.3.2018 19:58
autor: Petr Hruška

myslivecké umění

Portrét
vloženo: 7.4.2012 09:29
autor: Mgr. Ondřej Bělka

• 240359 fotek (10 dnes)
• 8315 videí (1 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9574 inzerátů (3 dnes)
• 288 diskuzí (0 dnes)
• 757800 komentářů fotek (20 dnes)
• 12996 komentářů videí (0 dnes)
• 3351825 hlasování fotek (71 dnes)
• 57105 hlasování videí (0 dnes)
• 39068 registrovaných uživatelů
  2 dnes nových, 10 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Baheňská

váha: 38 kg

Začátek tohoto týdne přinesl významné ochlazení, a tak po několika bezúspěšných přeháňkových čekaných v pšenicích, dnes vyrážím počítat ovečky na druhou stranu honitby do lesa. Znáte to, jak se někde víckrát nezadaří, chce to prostě změnu, a to nejen lokality, ale i těch rezavých srnčích hřbetů, které mě za posledních 14 dnů straší pomalu i ve spánku.
Příhodně jsem dnes domů dovezl opravenou Sůzu s novou spojkou a jelikož Soňa nejde, tak nabíjím velkou 527 a už o půl sedmé odstavuji auto na kraji lesa. K vybranému posedu to mám asi půl kiláku, do lokality zvané Bahna. Jde o dlouhý vlnící se úsek kolem potoka krytého hustým lesem smrků, jedlí a buků střídajícím se s malými houštinami. Je zde celoroční vlhkost a stín a čuníci i přes blízkost propojovací Přívratské cesty a frekventované silnice, houštinky trvale obývají. Při dobré konstelaci není problémem je zde potkat i za světla.
Poslední úsek zdolávám naznačenou přibližovací linkou vysokého lesa. Kousek pod posedem se paství můj dobrý známý, nerovný osmerák, v doprovodu drobné srny s ještě drobnějším srnčetem. Je evidentní, že srnčí říje je u konce a tak jim v krytu smrku dávám dostatek času na trochu té siesty a klidné zatáhnutí. Ostatně posed s jeho okolím mám na dohled a hlavně na doslech a nic z toho společně s klidem srnčího, blízkou přítomnost divočáků nenaznačuje. Posed je ukotven popruhem na veliké jedli a sezení ze dvou stran kryto jejími větvemi. Výstup po navlhlých špruslích jde dnes naprosto bezhlučně, což se později ukáže jako veliká výhra. Další hodinu a půl jen poslouchám v dáli projíždějící vozy a až před setměním postřehnu na konci paseky v ostružinách, vlnící se liščí oháňku. Ze zvědavosti hlasitě myškuji na rty, ale kmotřička si dnes odřít kožich, kvůli tak malému soustu, rozhodně nehodlá. Překvapivě se však za mými zády v houštině ozve hlasité zalámání těžšího kusu. Po chvíli ticha jej doprovodí hrubé odfouknutí s dlouhým natahováním a jištěním. Přeci jen nedaleko paseky vedly mé kroky. Je to ale dobré, prase pomalu postupuje za zády mým směrem. Jsem přesvědčený, že přetáhne v bukovém očku před mnou a krytem projde rovnou do paseky. Stejnou situaci mi tu rytíři od jara předvedli již několikrát. Napjatě tedy s kulovnicí v rameni, hlídám těch pár volných míst mezi bukovými větvemi. Člověk míní, prase mění. V tomto případě bohužel směr a objevuje se na druhé straně za mými zády, ve vysokém. Vytočenou hlavou sleduji jeho světlé tělo, zatím poměrně zakryté ostružinami na kraji oplocenky. K mým příchozím stopám to má však jen kousek. „ Takhle to nepůjde“, říkám si v duchu, zajišťuji a opatrně spouštím nohu o šprusli níž abych se mohl otočit. Divočák jistí a zvedá ryj tak patnáct metrů ode mne. Jakýkoliv nepatřičný zvuk z výšky, teď může tuto chvilkovou příležitost ukončit. Opřený o holeně však přepadávám a nemohu zalícit, a tak opatrně jednou nohou klekám na sedátko a kulovnici bezpečně zapírám o kmen. Prase popoběhne dva metry na volnější prostor a naposledy nervózně zvedá hlavu. Je samo, a i když v puškohledu nevidím střapec ani ráže, přejíždím tečkou přes kraťounké pírko až těsně za plece. Vydechuji a „bác“. Přes mé předsevzetí mě záblesk a třesk výstřelu donutí přeci jen mrknout. Náraz kule neslyším, zato přikrčené prase s lomozem pádící dopředu vidím až moc dobře. Zrychluje, ale po třiceti metrech za velikým kmenem klesá a padá na bok. Rychle přebíjím, ale z většiny ho mám kryté stromem a vidím jen odkazování zadních běhů. To naštěstí po chvíli ustává. V houštině za zády se nečekaně ozve další temné odfouknutí. Jsou tam ještě alespoň dva kusy, které se nechtějí hnout a jen temně a výhrůžně vrčí. Úplně se setmělo, a tak opatrně slézám a s baterkou naplno drženou pod kulovnicí projíždím houštinu. Zlověstné ticho, i auta snad přestala jezdit. Zacouvávám tedy k úlovku a po cestě ulamuji tři jedlové snítky. Lončačka o váze 35-40 kilo leží zhaslá s dobrou, oboustranně prostřelenou komorovou ranou. Tak Diano díky. Poklekám, vzdávám myslivecké pocty a konečně po delší době pronáším "Lovu zdar" k úlovku divočáka. Jelikož odchod zbytku tlupy neslyším, následný vývrh provádím tak, abych měl opřenou kulovnici v dosahu na metr od sebe. Fakt už asi stárnu. Při návratu k autu pro lornu již za úplné tmy, se nakonec ve světle baterky se zbytkem tlupy přeci jen setkám, když mi přes cestu přesadí další tři stejně velcí lončáci.
(vloženo video)


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.