Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Lov leva v Afrike 2026
vloženo: 2.5.2026 04:23
autor: mirojevo
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17508)
- úlovky (svět) (2336)
- trofeje (4707)
- historie (3866)
- zvěř v přírodě (43624)
- zvěř v zajetí (3708)
- příroda (40341) (3 dnes)
- lovecké výstavy (1568)
- lovecký pes (13613)
- zbraně (2659)
- lidé (4699)
- fotopast (16275) (2 dnes)
- myslivecké umění (4922) (1 dnes)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7254)
- ptactvo v přírodě (21159) (3 dnes)
- hmyz v přírodě (7880)
- obojživelníci a plazi (1364)
- květiny a houby (15831)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24854) (1 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Starý jelen ze Slovenska
vloženo: 3.10.2014 14:06
autor: Jiří Krupička
úlovky (svět)
Lišák při měsíčku
vloženo: 26.2.2013 00:30
autor: Daniel Donaťák
trofeje
Raritka
vloženo: 29.5.2012 17:42
autor: Miroslav Horák
zvěř v přírodě
Liška
vloženo: 27.10.2020 05:45
autor: Josef Vršan
zbraně
"Pažba pro Barona von Grünbach"
vloženo: 5.1.2018 08:04
autor: jirka krbeček
fotopast
Liška.
vloženo: 17.1.2018 14:19
autor: Bohumír Petříček
myslivecké umění
Jestřáb na sametu
vloženo: 16.2.2017 14:42
autor: Jiří Netík
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Kachna divoká - samec
Anas platyrhynchos, lidově zvaná březňačka, je pták z čeledi kachnovitých. Patří mezi ekologicky nejúspěšnější druhy ptáků, protože se byla schopna naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Je největší plovavou kachnou žijící v České republice. Z kachny divoké byla vyšlechtěna kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica).V České republice je kachna divoká, resp. kachna divoká holarktická (Anas platyrhynchos platyrhynchos) nejpočetnější kachnou. Je rozšířena na většině území, přičemž těžiště výskytu leží v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše položená hnízdiště byla zaznamenána v Krkonoších v nadmořské výšce 1430 m, na Šumavě (1130 m), na Modravských slatích (do 1200 m) a v Orlických horách (1025 m). Celková početnost kachny divoké se v ČR dlouhodobě snižuje, přičemž poměry zkresluje vypouštění velkého počtu kachen odchovaných myslivci.
Kachna divoká se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem. O něco menší samička (kachna) není zbarvena tak pestře jako sameček (kačer). Má hnědé skvrnité ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo (na zadním okraji křídel) odpovídá samčímu – je to kovově modré, bíle lemované „zrcátko“, které mají obě pohlaví. Jednotlivá pohlaví se liší také hlasovým projevem.
Kačer ve svatebním šatu (tzn. v době rozmnožování) má kovově zelenou hlavu, bílý proužek kolem krku (tzv. límec) a kaštanově hnědou hruď, tělo světle šedé a střední ocasní pera černá, srpovitě stočená (tzv. kačírky, kosírky. Zrcátko je fialově zelenolesklé (příp. kovově modré), bíle lemované. Letní, čili prostý, šat kačerů se podobá šatu kachen, je však poněkud tmavší (vrch hlavy) a zrcátko je živěji vybarvené. Tehdy je nejlepším rozpoznávacím znakem zbarvení zobáku: samci mají zobák tmavě žlutý, samice hnědý až oranžový (někdy až hnědočerný).
Mláďata jsou v prachovém šatě hnědá nebo olivově hnědá se žlutými skvrnami a černým proužkem přes oko.
Tok kachen divokých je charakteristický, nejprve se oba partneři obeplouvají, samec se skloněným zobákem, načepýřenou hlavou a neustálým vrtěním usiluje o přízeň samičky. Jakmile si samička vybere partnera, začne ho obeplouvat, ponouká ho pohyby hlavy přes rameno k útokům na ostatní kačery v hejnu a když kačer, byť náznakově odpovídá, je partnerský vztah uzavřen a vydrží až do vlastního páření na jaře.
Hnízdo je obvykle dobře ukryté. Bývá umístěno především na březích vod, na ostrůvcích, v rákosinách i daleko od vody v dutinách stromů nebo na střechách budov. Místo ke stavbě hnízda vybírá kačer, kachna hnízdo staví a vystýlá je stébly a prachovým peřím. Hnízdění začíná v polovině dubna až v polovině května. Kachna snáší denně jedno vejce a sedí až na úplné snůšce (9–13 bělavých až zelenožlutých nebo modrozelených vajec), a to 23–29 dní. (Čerstvou snůšku lze však nalézt i na začátku listopadu; občas se také stává, že do hnízda kachny divoké nakladou vejce jiné druhy kachen nebo dokonce bažant obecný. A naopak i vejce březňačky byla nalezena v hnízdech jiných ptáků.)
Káčata se líhnou dokonale vyvinutá; zásoby žloutku jim vydrží tři dny a poté se krmí sama. Mláďata jsou nidifugní (opouštějí hnízdo krátce po narození) a prekociální (nekrmivá). Z hnízda na vodu je vyvádí kachna. Z hnízda umístěného ve výšce kachňata vyskakují a následují matku na vodu. (Hejnu kachňat plujících za kachnou se v myslivecké mluvě říká řetěz. Zaznamenáno bylo i přenášení v zobáku z větší vzdálenosti. Mláďata dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20 dnů začíná růst káčatům obrysové peří a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat. Pohlavní dospělosti dosahují v následujícím roce.
Doba dožití ve volné přírodě je uváděna 6,6 roku.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 8.5.2026 10:22
zobrazeno: 1552x
hodnocení: 3 hlasů
vloženo: 8.5.2026 10:22
zobrazeno: 1552x
hodnocení: 3 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.