Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Další stařík
vloženo: 2.7.2026 22:44
autor: Milan Dejda
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17534)
- úlovky (svět) (2339)
- trofeje (4712)
- historie (3869)
- zvěř v přírodě (43767) (1 dnes)
- zvěř v zajetí (3730)
- příroda (40397)
- lovecké výstavy (1574)
- lovecký pes (13620)
- zbraně (2660)
- lidé (4702)
- fotopast (16358)
- myslivecké umění (4928)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7266)
- ptactvo v přírodě (21341)
- hmyz v přírodě (7916) (1 dnes)
- obojživelníci a plazi (1373)
- květiny a houby (15888) (6 dnes)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24892) (2 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Medzi dvomi rivalmi
vloženo: 23.9.2018 10:55
autor: Igor Vašek
úlovky (svět)
Los-Magadan (RUSKO) 9/2012
vloženo: 10.2.2013 17:33
autor: michal bezega
trofeje
Super srnec
vloženo: 27.6.2018 18:12
autor: jiří pečenka
zvěř v přírodě
Strom je můj.
vloženo: 6.3.2015 08:33
autor: Děda z lesa
zbraně
Moje babky z Ferlachu
vloženo: 13.1.2017 14:42
autor: jan koštoval
fotopast
Kongres
vloženo: 12.1.2014 11:45
autor: Ladislav Michek
myslivecké umění
najnovšia práca
vloženo: 16.1.2016 18:04
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Sršeň obecná
Vespa crabroSršeň obecná patří mezi největší druhy blanokřídlých Evropy, tělo dorůstá velikosti 19-35 mm. Dělnice a samci jsou menší než královna. Zbarvení hlavy a štítu je žluto-hnědo-červené, zbytek těla žluto-hnědý (vyjma první červené pásky na zadečku). Na hlavě jsou dvě mohutné oči a mezi nimi tři menší očka. Samičí tykadla mají 12 segmentů, naproti tomu samčí tykadla mají 13 segmentů. Liší se i počet zadečkových článků, samice mají 6 článků, samci 7. Blanitá křídla jsou načervenalá. Sršeň podobně jako vosa může svoje žihadlo použít opakovaně a neumírá.
Již v dubnu vylétá po přezimování oplodněná královna založit novou kolonii. Pro stavbu hnízda vyhledává dutiny ve starých stromech, díry ve zdech, půdní prostory nebo dokonce komíny. Materiál pro stavbu je tvořen slinami a suchým dřevním trouchem. Se stavbou hnízda začíná od stopky, které celé hnízdo drží, potom začíná stavět buňky. Kolem buněk později staví několikavrství ochranný obal. Do každé buňky klade královna jedno vajíčko. Vylíhnuté larvy jsou zadečkem přichyceny za spodek buňky a prozatím se o ně stará královna. Škrábáním o papírové buňky se larvy dožadují potravy, kterou královna prozatím loví. Jako potrava slouží především drobní bezobratlí, ale také nektar, výjimečně dokáží sršni napadnout oslabená včelstva. Po dokončení vývoje první generace přebírají dělnice většinu prací, především péče o další larvy a údržba a zvětšování kolonie. Přibližně v září už je hnízdo natolik velké, že královna začne klást vajíčka, z kterých se vyvíjejí samci a nové královny, krátce poté sama umírá. Nové královny vylétají z hnízda a zahajují takzvaný "svatební let" kdy se paří se samci a potom hledají vhodné místo k přezimování a cyklus se znovu opakuje. Dělnice a samci hynou s příchodem zimy. Staré hnízdo již není nikdy využíváno.
Člověk zabíjí sršně z pověry, strachu a neznalosti. Sršně nejsou agresivní, agresivní mohou být pouze v blízkosti hnízda, které se snaží bránit před ohrožením. Bodnutí od sršně je stejně bolestivé přibližně jako od vosy a nebezpečné může být pouze pro malé děti a starší nebo nemocné lidi.
Živí se velmi často škodlivým hmyzem a tak jsou prospěšné. V některých Evropských státech je dokonce v Červených seznamech ohrožených druhů.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.4.2026 13:00
zobrazeno: 2424x
hodnocení: 3 hlasů
vloženo: 27.4.2026 13:00
zobrazeno: 2424x
hodnocení: 3 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.