Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie

První kamzík
vloženo: 21.1.2026 04:50
autor: Lukáš Havlík
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17467)
- úlovky (svět) (2326)
- trofeje (4714)
- historie (3862)
- zvěř v přírodě (44011) (1 dnes)
- zvěř v zajetí (3705)
- příroda (40246) (5 dnes)
- lovecké výstavy (1564)
- lovecký pes (13601)
- zbraně (2660)
- lidé (4705)
- fotopast (16150) (1 dnes)
- myslivecké umění (4915)
- myslivecký interiér (465)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7208) (3 dnes)
- ptactvo v přírodě (21010) (3 dnes)
- hmyz v přírodě (7721)
- obojživelníci a plazi (1362)
- květiny a houby (15786)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24812)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)

Říje 2018
vloženo: 29.7.2018 10:43
autor: Petr Barta
úlovky (svět)

Jelen Polsko 2011
vloženo: 16.2.2012 19:58
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje

Další moje práce....
vloženo: 15.2.2013 15:46
autor: Terka Apeltová
zvěř v přírodě

Liška
vloženo: 9.2.2018 06:05
autor: Josef Vršan
zbraně

PRO RADOST.
vloženo: 20.9.2019 02:35
autor: Jaroslav Vlosovský
fotopast

Žeby rys ?
vloženo: 7.2.2013 06:24
autor: mirojevo
myslivecké umění

srnčie
vloženo: 12.3.2017 19:01
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Přirozené zmlazení dubu letního (2012)

vložil: Jiří Netík
vloženo: 22.5.2018 21:41
zobrazeno: 1129x
hodnocení: 16 hlasů
vloženo: 22.5.2018 21:41
zobrazeno: 1129x
hodnocení: 16 hlasů
Komentáře:
24.5.2018 00:16 vložil Jiří Wenzl
Já jsem hromadné zmlazení dubu letního zažil pouze jedenkrát - a to, když se po semenném roce 1976 v únoru 1977 vylély kalné vody Moravy ve Strážnickém Pomoraví a na Podluží. Jsem rád, že jsem ještě stihl zažít tento lužní fenomén než byly oba jihomoravské "veletoky" spoutány hrázemi.
Já jsem hromadné zmlazení dubu letního zažil pouze jedenkrát - a to, když se po semenném roce 1976 v únoru 1977 vylély kalné vody Moravy ve Strážnickém Pomoraví a na Podluží. Jsem rád, že jsem ještě stihl zažít tento lužní fenomén než byly oba jihomoravské "veletoky" spoutány hrázemi.
23.5.2018 20:43 vložil Jiří Netík
Jirko, tohle je mimo oboru a na frekventovaném místě, tak žaludy nesebrala zvěř. V minulosti se rozhazoval žalud z loděk do vody, zdravý klesl ke dnu a sediment ho přikryl. Červivý plaval a tak ho voda odnesla.Byl jsem vyslán do chorvatska kvůli prirozené obnově dubu. Tam po opadu žaludu ještě rozhodí 6 q žaludu na ha. Stačí přikrýt opadaným listím.
Jirko, tohle je mimo oboru a na frekventovaném místě, tak žaludy nesebrala zvěř. V minulosti se rozhazoval žalud z loděk do vody, zdravý klesl ke dnu a sediment ho přikryl. Červivý plaval a tak ho voda odnesla.Byl jsem vyslán do chorvatska kvůli prirozené obnově dubu. Tam po opadu žaludu ještě rozhodí 6 q žaludu na ha. Stačí přikrýt opadaným listím.
23.5.2018 12:44 vložil Jiří Wenzl
Dnes velmi zajímavý lužní fenomén - po regulaci řek a vyloučení záplav je zpravidla nutné obnovovat hlavní dřevinu tvrdého luhu uměle. Asi před dvaceti let mi tvrdonický polesný v.v. pan Káčerek, pamětník přirozených záplav na Podluží, vysvětloval, že duby se v luhu zmlazovaly v semenných letech (zhruba čtyřletý cyklus) jedině tehdy, když jarní povodeň (z tání sněhu) nánosem kalů zadusila buřeň a překryla hrabanku jílovitou vrsvtou. Jedině tehdy byly žaludy schopny úspěšně vyklíčit. Jinak přirozenému klíčení žaludů napomáhají pouze divoká prasata buchtováním či sojky jejich "sázením" pod hrabanku. Uměle lze přirozené obnově dubu napomoci mechanizovaným zraňovačem půdy (tzv. finské brány TTS) - zpravidla taženým LKT.
Dnes velmi zajímavý lužní fenomén - po regulaci řek a vyloučení záplav je zpravidla nutné obnovovat hlavní dřevinu tvrdého luhu uměle. Asi před dvaceti let mi tvrdonický polesný v.v. pan Káčerek, pamětník přirozených záplav na Podluží, vysvětloval, že duby se v luhu zmlazovaly v semenných letech (zhruba čtyřletý cyklus) jedině tehdy, když jarní povodeň (z tání sněhu) nánosem kalů zadusila buřeň a překryla hrabanku jílovitou vrsvtou. Jedině tehdy byly žaludy schopny úspěšně vyklíčit. Jinak přirozenému klíčení žaludů napomáhají pouze divoká prasata buchtováním či sojky jejich "sázením" pod hrabanku. Uměle lze přirozené obnově dubu napomoci mechanizovaným zraňovačem půdy (tzv. finské brány TTS) - zpravidla taženým LKT.
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.








