Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Jelen z Pecsvárad III
vloženo: 9.9.2025 18:28
autor: Vladimir Iljušin
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17389)
- úlovky (svět) (2275)
- trofeje (4706)
- historie (3859)
- zvěř v přírodě (43793) (2 dnes)
- zvěř v zajetí (3715)
- příroda (39889) (1 dnes)
- lovecké výstavy (1568)
- lovecký pes (13560)
- zbraně (2618)
- lidé (4686)
- fotopast (16039)
- myslivecké umění (4877)
- myslivecký interiér (463)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7155)
- ptactvo v přírodě (20743)
- hmyz v přírodě (7335) (3 dnes)
- obojživelníci a plazi (1366)
- květiny a houby (15738) (3 dnes)
- myslivecké stavby (3952)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24669)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Můj JELEN ze Slovenska
vloženo: 18.11.2015 13:23
autor: Michal Klouda
úlovky (svět)
Po roce v Rakouských alpách
vloženo: 23.10.2020 19:35
autor: Václav Bartoněk
trofeje
životní srnec
vloženo: 22.5.2017 19:26
autor: Zuzana wimmerova
zvěř v přírodě
Bachyně
vloženo: 26.4.2016 19:18
autor: Martin Žatka
zbraně
PRO RADOST.
vloženo: 3.12.2018 03:02
autor: Jaroslav Vlosovský
fotopast
Nahoře je to nejlepší.
vloženo: 7.3.2012 04:48
autor: Josef Vršan
myslivecké umění
diviak
vloženo: 21.3.2018 21:04
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Vzpomínka na říji pod vinohrady - 1
V lužní lesích mezi Hodonínem a Lanžhotem (region Podluží) do dnešních dob přežívá až stohlavá populace lužního jelena - je to pozůstatek dávné rozsáhlé populace lužních jelenů sahající svým výskytem v zaplavovaných lesích podél toku řeky Moravy. Typickou pro tuto zvěř byla jejich tendence migrovat do okolí (záplavy,komáří kalamity), dnes do silně zemědělsky zkultivované a infrastrukturně industrializované krajiny. Pravidelná je migrace přes řeku Moravu na Slovensko do lesů na vátých píscích u Gbel, kde hledají klid před komáry i lidmi, a opětné návraty do luhu za vodou a potravou. Že migrují i opačným, západním, směrem - o tom svědčí někdejší překvapivý nález silného shozu v zemědělsky intezívně obdělávané krajině u Čejkovic. Důvod k opuštění lužního lesa měla jelení zvěř i během říje v roce 1985. Tehdy se v srpnu řeka Morava rozvodnila a zaplavila neregulované Strážnické Pomoraví. Na Podluží sice zůstala v čerstvě zregulovaném korytě, ale průsaky naplnila lužní tůně - líhniště komárů. Následná komáří kalamita jeleny v říji vyhnala do lánů turkyně (kukuřice). Koncem září 1985 jsem tak v kukuřičném lánu pod vinohrady mezi Moravskou N.Vsí a Týncem měl možnost zažít nezapomenutelnou jelení říji, za jakou je jinak nutno putovat hluboko do divočiny horských lesů. Tato říje odehrávající se jen několik stovek metrů od překotné civilizace daleko předčila mé zážitky s karpatskými jeleny ve Chřibech. Čekal jsem tehdy s dobrým větrem dlouho do tmavé noci na břehu Kyjovky a nahrával jelení troubení na kazetový magnetofon, před půlnocí přišel na druhý břeh Kyjovky hlavní jelen (snad osmiletý čtrnácterák), aby si vylil zlost na vrbě - až ji zcela zničil. Z desetimetrové vzdálenosti jsem zaznamenal lámání větví, jeho unavené vzdechy v momentech odpočinku, hluboké trobení, když se po usilovné práci vzdaloval - i konec představení půlnočním odbíjením věžních hodin v Moravské Nové Vsi. A abych nezapoměl - to vše bylo podkresleno neustávajícím bzukotem komárů.
vloženo: 4.4.2017 01:14
zobrazeno: 1663x
hodnocení: 18 hlasů
Komentáře:
5.4.2017 00:05 vložil Jiří Wenzl
Jsem si vědom, že termín "lužní jelen" je v dnešní době diskutabilní pojem. Tento termín používám volně pro jelení zvěř vyskytují se v lužních lesích. Z přísného zoologického hlediska jde o ekotyp v rámci široké ekologické valence jelena evropského, jehož původním životním prostředím nejsou hluboké lesy, ale lesostep od nížin až vysoko do hor. Ostatně původní lužní lesy podél Moravy byly rozvolněné, nikoli v hustém zápoji, jako jsou dnešní lesy hospodářské. Lužní jelen (ekotyp) se tomuto prostředí přizpůsobil svým chováním za povodní a následných komářích kalamit (migrace, kalištění), a jak píše Mikula i tvarem paroží a spárků - vhodné k pohybu v husté vegetaci a v blátě. Původní populace lužního jelena na Podluží byla směsicí "červeného" jelena evropského středoevropského (Cervus elaphus hippelaphus) a na říji z Karpat migrujícího "šedého" kaarpatského jelena (Cervus elaphus montanus). Hovořit dnes o lužním ekotypu jelena, když po regulaci řek jsou (téměř) vyloučeny povodně a migraci brání hustá infrastrukturní síť a lesy podél zregulovaných řek namísto těžko přístupné divočiny mají parkový charakter je opravdu velmi, velmi, diskutabilní. Neznám detailně situaci v oboře Soutok, ale už principu obory je tam ona typická migrace lužních jelenů vyloučena, tento kontrolovaný chov jelenů za účelem maximalizace bodové hodnoty trofejí je logicky v rozporu s typickým (krátkým) parožím dle Mikuly - předpokládám, že v tomto směru tam byly v minulosti prováděny nějaké akce importem trofejově atraktívních jelenů původem odkudkoli. Tento "můj" čtrnácterák (s pohárovitou korunou) byl pro mne i tak opravdovým králem luhu na Podluží, ač v zoologickém pojetí opravdovým lužním jelenem nebyl.
Jsem si vědom, že termín "lužní jelen" je v dnešní době diskutabilní pojem. Tento termín používám volně pro jelení zvěř vyskytují se v lužních lesích. Z přísného zoologického hlediska jde o ekotyp v rámci široké ekologické valence jelena evropského, jehož původním životním prostředím nejsou hluboké lesy, ale lesostep od nížin až vysoko do hor. Ostatně původní lužní lesy podél Moravy byly rozvolněné, nikoli v hustém zápoji, jako jsou dnešní lesy hospodářské. Lužní jelen (ekotyp) se tomuto prostředí přizpůsobil svým chováním za povodní a následných komářích kalamit (migrace, kalištění), a jak píše Mikula i tvarem paroží a spárků - vhodné k pohybu v husté vegetaci a v blátě. Původní populace lužního jelena na Podluží byla směsicí "červeného" jelena evropského středoevropského (Cervus elaphus hippelaphus) a na říji z Karpat migrujícího "šedého" kaarpatského jelena (Cervus elaphus montanus). Hovořit dnes o lužním ekotypu jelena, když po regulaci řek jsou (téměř) vyloučeny povodně a migraci brání hustá infrastrukturní síť a lesy podél zregulovaných řek namísto těžko přístupné divočiny mají parkový charakter je opravdu velmi, velmi, diskutabilní. Neznám detailně situaci v oboře Soutok, ale už principu obory je tam ona typická migrace lužních jelenů vyloučena, tento kontrolovaný chov jelenů za účelem maximalizace bodové hodnoty trofejí je logicky v rozporu s typickým (krátkým) parožím dle Mikuly - předpokládám, že v tomto směru tam byly v minulosti prováděny nějaké akce importem trofejově atraktívních jelenů původem odkudkoli. Tento "můj" čtrnácterák (s pohárovitou korunou) byl pro mne i tak opravdovým králem luhu na Podluží, ač v zoologickém pojetí opravdovým lužním jelenem nebyl.
4.4.2017 21:46 vložil Jiří Netík
V této lokalitě bych neřekl lužní jelen. Zůstavá zde pouze holá a 1. věková. Na říji přicházejí karpaťáci. Kníže Johan si to uvědomil, když odstranil oborní plot v roce 1911 z důvodu osvěžení krve. Jeleni stáli v Uhrách (Slovensko)v době kalamit komárů, kde byli stříleni. Proto oboru opět uzavřel. Ta migrace je velká i v Prušánkách byl spatřen jelen, který mašíroval do Chřibů.
V této lokalitě bych neřekl lužní jelen. Zůstavá zde pouze holá a 1. věková. Na říji přicházejí karpaťáci. Kníže Johan si to uvědomil, když odstranil oborní plot v roce 1911 z důvodu osvěžení krve. Jeleni stáli v Uhrách (Slovensko)v době kalamit komárů, kde byli stříleni. Proto oboru opět uzavřel. Ta migrace je velká i v Prušánkách byl spatřen jelen, který mašíroval do Chřibů.
4.4.2017 10:10 vložil Jindřiška Padalíková
Takové zážitky jsou věčné. ****
Takové zážitky jsou věčné. ****
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.