Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie

,,Konec" liščí sezóny.
vloženo: 2.3.2026 06:56
autor: Tomáš Robotka
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17477)
- úlovky (svět) (2326)
- trofeje (4714)
- historie (3863)
- zvěř v přírodě (44057)
- zvěř v zajetí (3705)
- příroda (40300)
- lovecké výstavy (1564)
- lovecký pes (13604)
- zbraně (2663)
- lidé (4705)
- fotopast (16179)
- myslivecké umění (4920)
- myslivecký interiér (465)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7221)
- ptactvo v přírodě (21068)
- hmyz v přírodě (7775)
- obojživelníci a plazi (1363)
- květiny a houby (15795)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24832)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)

Za chvíli to začne
vloženo: 13.3.2017 11:15
autor: David Toman
úlovky (svět)

Zimbabwe díl 13.
vloženo: 4.1.2018 12:09
autor: Radek
trofeje

Lednový
vloženo: 13.1.2018 18:43
autor: Jiří Netík
zvěř v přírodě

Kňour
vloženo: 12.1.2016 09:00
autor: Děda z lesa
zbraně

Nové zapažbení lankasterového trojáku,detail napasování,moje práce.
vloženo: 8.7.2020 18:36
autor: Stanislav Satoria
fotopast

něco staršího
vloženo: 13.8.2014 11:27
autor: Martin Gebrt
myslivecké umění

Vladimír Lepš II.
vloženo: 9.12.2020 22:04
autor: Jiří Netík
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Přirozené zmlazení dubu letního (2012)

vložil: Jiří Netík
vloženo: 22.5.2018 21:41
zobrazeno: 1161x
hodnocení: 16 hlasů
vloženo: 22.5.2018 21:41
zobrazeno: 1161x
hodnocení: 16 hlasů
Komentáře:
24.5.2018 00:16 vložil Jiří Wenzl
Já jsem hromadné zmlazení dubu letního zažil pouze jedenkrát - a to, když se po semenném roce 1976 v únoru 1977 vylély kalné vody Moravy ve Strážnickém Pomoraví a na Podluží. Jsem rád, že jsem ještě stihl zažít tento lužní fenomén než byly oba jihomoravské "veletoky" spoutány hrázemi.
Já jsem hromadné zmlazení dubu letního zažil pouze jedenkrát - a to, když se po semenném roce 1976 v únoru 1977 vylély kalné vody Moravy ve Strážnickém Pomoraví a na Podluží. Jsem rád, že jsem ještě stihl zažít tento lužní fenomén než byly oba jihomoravské "veletoky" spoutány hrázemi.
23.5.2018 20:43 vložil Jiří Netík
Jirko, tohle je mimo oboru a na frekventovaném místě, tak žaludy nesebrala zvěř. V minulosti se rozhazoval žalud z loděk do vody, zdravý klesl ke dnu a sediment ho přikryl. Červivý plaval a tak ho voda odnesla.Byl jsem vyslán do chorvatska kvůli prirozené obnově dubu. Tam po opadu žaludu ještě rozhodí 6 q žaludu na ha. Stačí přikrýt opadaným listím.
Jirko, tohle je mimo oboru a na frekventovaném místě, tak žaludy nesebrala zvěř. V minulosti se rozhazoval žalud z loděk do vody, zdravý klesl ke dnu a sediment ho přikryl. Červivý plaval a tak ho voda odnesla.Byl jsem vyslán do chorvatska kvůli prirozené obnově dubu. Tam po opadu žaludu ještě rozhodí 6 q žaludu na ha. Stačí přikrýt opadaným listím.
23.5.2018 12:44 vložil Jiří Wenzl
Dnes velmi zajímavý lužní fenomén - po regulaci řek a vyloučení záplav je zpravidla nutné obnovovat hlavní dřevinu tvrdého luhu uměle. Asi před dvaceti let mi tvrdonický polesný v.v. pan Káčerek, pamětník přirozených záplav na Podluží, vysvětloval, že duby se v luhu zmlazovaly v semenných letech (zhruba čtyřletý cyklus) jedině tehdy, když jarní povodeň (z tání sněhu) nánosem kalů zadusila buřeň a překryla hrabanku jílovitou vrsvtou. Jedině tehdy byly žaludy schopny úspěšně vyklíčit. Jinak přirozenému klíčení žaludů napomáhají pouze divoká prasata buchtováním či sojky jejich "sázením" pod hrabanku. Uměle lze přirozené obnově dubu napomoci mechanizovaným zraňovačem půdy (tzv. finské brány TTS) - zpravidla taženým LKT.
Dnes velmi zajímavý lužní fenomén - po regulaci řek a vyloučení záplav je zpravidla nutné obnovovat hlavní dřevinu tvrdého luhu uměle. Asi před dvaceti let mi tvrdonický polesný v.v. pan Káčerek, pamětník přirozených záplav na Podluží, vysvětloval, že duby se v luhu zmlazovaly v semenných letech (zhruba čtyřletý cyklus) jedině tehdy, když jarní povodeň (z tání sněhu) nánosem kalů zadusila buřeň a překryla hrabanku jílovitou vrsvtou. Jedině tehdy byly žaludy schopny úspěšně vyklíčit. Jinak přirozenému klíčení žaludů napomáhají pouze divoká prasata buchtováním či sojky jejich "sázením" pod hrabanku. Uměle lze přirozené obnově dubu napomoci mechanizovaným zraňovačem půdy (tzv. finské brány TTS) - zpravidla taženým LKT.
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.








