17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Pan Zub
Pan Zub
vloženo: 1.4.2018 14:44
autor: punťacák

úlovky (svět)

Tradiční výřad kamzíku ve Slovinsku
Tradiční výřad kamzíku ve Slovinsku
vloženo: 24.2.2016 13:58
autor: Radek

trofeje

Zlatá rarita
Zlatá rarita
vloženo: 10.8.2018 09:27
autor: Antonín Pospíchal

zvěř v přírodě

Lišky
Lišky
vloženo: 10.2.2017 05:52
autor: Josef Vršan

zbraně

Nové zapažbení lankasterové jednušky Nowotný,moje práce.
Nové zapažbení lankasterové jednušky Nowotný,moje práce.
vloženo: 27.9.2019 20:25
autor: Stanislav Satoria

fotopast

duo
duo
vloženo: 18.3.2015 20:27
autor: Karel Strych

myslivecké umění

nové
nové
vloženo: 22.1.2015 19:08
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243126 fotek (4 dnes)
  • 8512 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9784 inzerátů (0 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760307 komentářů fotek (2 dnes)
  • 12956 komentářů videí (0 dnes)
  • 3359668 hlasování fotek (6 dnes)
  • 57268 hlasování videí (0 dnes)
  • 39843 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 7 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Holub domácí

Zdivočelí domácí holubi, nazývaní věžáci, jsou nejobyčejnějšími zástupci ptačí říše, se kterými se přinejmenším ve městech setkáme nejčastěji. Holub domácí – a je jedno, jestli je to řádný obyvatel holubníku nebo zdivočelý holub věžák - je v odborné terminologii označován jménem Columba livia forma domestica. Jeho divoký předek holub skalní – latinsky pouze Columba livia – dodnes volně žije v jižní a západní Evropě, v severní Africe a v rozsáhlých oblastech Asie.

Právě tito holubi skalní se přidali k člověku, začali vyhledávat lidská sídla a snad už v 6. nebo 5. tisíciletí před naším letopočtem byl v Přední Asii poprvé vyšlechtěn holub domácí.
Už v dávné minulosti se objevili první bílí holubi, začaly fungovat nejrůznější holubí pošty, konaly se holubí závody, především však holubi sloužili lidem jako zpestření jídelníčku a také jako producenti velmi cenného hnojiva (samozřejmě především v oblastech s chudými půdami). Proto se stavěly nejen často velmi mohutné holubníky, ale také holubí hrady, stavby, které skutečně připomínaly pevnosti. Snad nejvíce se jimi proslavilo okolí Isfahánu v dnešním Íránu. Mohutné věže se silnými zdmi, zvenčí navíc podepřené pilíři, poskytovaly útočiště tisícům a tisícům holubů.

Z oblastí svého původního výskytu se holubi jako domácí zvířata rozšířili prakticky do celého světa a vznikly populace věžáků. Ty jsou stále posilovány ptáky s domovským právem v holubníku, bez jejichž přispění bychom v hejnech městských holubů nemohli vidět rezavé, bílé nebo různě strakaté jedince. Během asi 6 generací se totiž zdivočelí holubi vracejí k šedivému opeření svých předků.

Jen v Praze žije asi 100 000 věžáků. I tady, stejně jako v jiných velkoměstech, představují tito zdivočelí holubi velký problém. Přesto by bez nich byla města o mnoho ochuzena. Nepotřebujeme už holuby ani pro obživu, ani kvůli posílání zpráv, stačí nám jejich pouhá přítomnost. Co by si bez nich počali třeba penzisté, kteří jim navzdory všem zákazům drobí v parcích rohlíky.. Ve Washingtonu stejně jako v Praze.
Od našich původních druhů (doupňáka a hřivnáče) se šedí jedinci holuba domácího odlišují bílým kostřecem. Hlavní potravou jsou vedle semen nejrůznější organické odpadky. Hnízdí společensky, ve městech prakticky po celý rok (samice přitom začíná snášet ještě předtím, než jsou mláďata z předchozího hnízdění vzletná). Na snůšce, ve které jsou pravidelně 2 vejce, sedí oba rodiče. Ti se také společně starají o mláďata. Holub domácí je stálý.

S hnízděním holuba domácího mám vlastní zkušenost. Odcestovala jsem s rodinou ze severních Čech na severní Moravu. Když jsme se po sedmi dnech vrátili, na balkóně, v šestém podlaží panelového domu, pod proutěným křeslem seděla holubice na zhotoveném hnízdě. Bylo tam jedno vejce, za pár dní přibylo druhé. Na hnízdě se střídali oba partneři. Pozorovala jsem jejich život přes prosklené dveře balkónu, občas jsem pod mladými vyměnila seno. Pozorovala jsem jak mladí rostou, jak rodiče krmí holubím mlékem a později natráveným zrním. Holoubata běhala po třímetrovém balkóně a usilovně posilovala křídla. Jednoho dne jsem přišla na balkón a balkón byl prázdný. Byl to nezapomenutelný holubí příběh v přímém přenosu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 14.5.2026 05:53
zobrazeno: 427x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.