17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Můj první muflon
Můj první muflon
vloženo: 1.11.2015 20:51
autor: Michal Crhák

úlovky (svět)

raritka
raritka
vloženo: 17.2.2012 07:00
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

pan srnec
pan srnec
vloženo: 3.3.2012 13:53
autor: luděk skácel

zvěř v přírodě

Sbohem Moravo
Sbohem Moravo
vloženo: 27.4.2016 23:22
autor: Jiří Netík

zbraně

Prinzezna
Prinzezna
vloženo: 28.2.2016 10:33
autor: Daniel Donaťák

fotopast

pastier
pastier
vloženo: 16.11.2012 17:15
autor: ivan

myslivecké umění

*
*
vloženo: 15.7.2016 20:17
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243050 fotek (15 dnes)
  • 8468 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9759 inzerátů (2 dnes)
  • 288 diskuzí (0 dnes)
  • 760356 komentářů fotek (18 dnes)
  • 12992 komentářů videí (0 dnes)
  • 3366903 hlasování fotek (96 dnes)
  • 57302 hlasování videí (0 dnes)
  • 39698 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 17 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Martináč habrový

Saturnia pavonia - dříve nazývaný také martináček habrový či paví oko habrové je noční motýl, nejrozšířenější zástupce čeledi martináčovitých. Housenky jsou po vylíhnutí černé, ale po každém svlékání se podíl černé barvy snižuje a základní barvou se postupně stává zelená. V posledním instaru mohou mít housenky ještě na jednotlivých článcích příčné černé pásky, ale mohou být i celé zelené. Jako u dalších druhů martináčů, také housenky martináče habrového mají na těle výrazné bradavky (v tomto případě oranžové) s krátkými, tuhými štětinami. Délka dorostlé housenky se pohybuje mezi 5 a 8 cm. Housenky se po vylíhnutí nejprve zdržují společně v "hnízdech", později se oddělují a žijí samostatně. Jsou silně polyfágní – mohou se vyvíjet jak ve stromovém patře, tak v podrostu. Živnými stromy mohou být trnky, duby, vrby, topoly či břízy, ale také řešetlák počistivý. V podrostu je lze najít na maliníku, ostružiníku, borůvce, kontryhelu a dokonce i na vřesu, pokud na lokalitě roste. Housenky se vyskytují od května do srpna, přičemž samčí housenky dokončují vývoj dříve než housenky samičí. Kuklí se v rostlinném podrostu, přičemž kukla je chráněna pevným kokonem, který si housenka před kuklením upřede. Motýli se z kukel líhnou až na jaře, někdy i po víceletém přezimování.
V průběhu roku tvoří jednu generaci. Motýli létají od dubna do počátku června a vyskytují se na teplých, slunných stanovištích, například na borůvčím porostlých stráních řídkých borů. Samci létají už během odpoledne, kdy prudkým, rychlým letem pátrají po samicích. Ty přes den odpočívají v podrostu a aktivují až večer a v noci. Po oplodnění kladou vajíčka ve větších skupinách na tenké větvičky vhodných rostlin.
Stejně jako další martináčovití, ani tento druh nemá vyvinuté funkční ústní ústrojí, dospělci tedy nepřijímají potravu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.11.2025 09:24
zobrazeno: 1710x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.