Nechtěné-chtěné? - úlovky (ČR, SR) - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

kazatelna kanadského střihu
vloženo: 27.1.2025 13:42
autor: Jan Holkup

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17307)
• úlovky (svět) (2224)
• trofeje (4704)
• historie (3860)
• zvěř v přírodě (43345) (2 dnes)
• zvěř v zajetí (3715)
• příroda (39651) (3 dnes)
• lovecké výstavy (1564)
• lovecký pes (13558)
• zbraně (2604)
• lidé (4676)
• fotopast (15908) (7 dnes)
• myslivecké umění (4871)
• myslivecký interiér (460)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7138)
• ptactvo v přírodě (20518)
• hmyz v přírodě (7038)
• obojživelníci a plazi (1348)
• květiny a houby (15614) (2 dnes)
• myslivecké stavby (3947)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24596) (2 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Můj životní
vloženo: 17.9.2012 21:44
autor: Ondřej Koubek

úlovky (svět)

Kanadský los - Britská Kolumbie
vloženo: 26.1.2016 13:20
autor: Radek

trofeje

Zlatá rarita
vloženo: 10.8.2018 09:27
autor: Antonín Pospíchal

zvěř v přírodě

Bachyně
vloženo: 26.4.2016 19:18
autor: Martin Žatka

zbraně

Milenky mého mysliveckého dědu a přítele v jednom...
vloženo: 3.4.2013 21:26
autor: František Mlčoch

fotopast

Že to byl bobr ?
vloženo: 18.3.2017 15:17
autor: Jiří Netík

myslivecké umění

Svědí, svědí, to to svědí, aneb jaro je tu.
vloženo: 25.4.2019 11:52
autor: Petr Hruška

• 239158 fotek (16 dnes)
• 8260 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9390 inzerátů (5 dnes)
• 287 diskuzí (0 dnes)
• 756050 komentářů fotek (10 dnes)
• 12985 komentářů videí (0 dnes)
• 3342673 hlasování fotek (147 dnes)
• 57008 hlasování videí (0 dnes)
• 38820 registrovaných uživatelů
  1 dnes nových, 20 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Nechtěné-chtěné?

váha: 50 kg

S čuníky se poslední dobou potkávám docela často a i když ta setkání občas nepostrádají dost adrenalinu jsou většinou radostná, člověk je kvituje a přeje těm drobkům v pyžamu hodně zdaru do života a zbraň mu vůbec nepřijde na mysl. Nicméně o svých činech nerozhodujeme až tak úplně sami, a tak minulý týden zemědělci hospodařící na pronajatých polích v části naší honitby zaseli kukuřici. Bohužel zase do stejných míst, kde byla vloni z podzimu zaorána. Protože nás o tom bohužel jako obvykle zapomněli informovat, prasata začala největší z polí navštěvovat. Naštěstí se zatím kupodivu věnují loňským klasům a ryjí více napříč než po řádkách. Po nedělním zjištění stavu jsem večer zasedl na rýze po okraji odkud jsem je očekával. Do půlnoci byl však klid a až cestou zpět k autu jsem uviděl uprostřed pole sedm větších kusů černé, z nichž dvě bachyně měli kolem sebe neurčitý počet markazínů. Pole bohužel tvoří podlouhlý bubínek hned za vesnicí a z mé pozice se bezpečně lovit nedá a tak se je snažím s baterkou obejít. Na tu sice nereagují ale nakonec se obrací vítr a tlupa tak hodinu po půlnoci mizí v lese a já uháním do postele. Pondělní čarodějnice s hudbou a petardami do ranních hodin vynechávám a na pole zasedám včera po setmění. Vybírám si patku stožáru VN uprostřed pole, s výhledem na všechny strany. Měsíc je oproti neděli schovaný za mraky a tak bych si bez nového Steinera Nighthuntra 8x56 moc nepokoukal. Jelikož musím ráno do kolbenky, stanovuji si půlnoc jako hraniční. Samozřejmě pár minut před půlnocí naproti v borku začíná lámat černá a sedm větších kusů se selaty vytahuje na sousední pole za kolejemi, kde dvacet minut přerývají travinu. Poté se znovu ztrácí v lese a poměrně rychle se přesunují na vzdálenější konec kukuřice hned za vesnici. Než se rozmyslím zda slézt a jít jim naproti, otáčí se vítr a i na dvě stě metrů slyším jak vodící bachyně s odfouknutím odvádí tlupu z pole do řepky. No nic obejdu a zapachuji pole a rychle dom, říkám si když začínám balit věci. Poslední pohled na druhou stranu mě však donucuje přehodnotit strategii a ještě se spánkem chvíli počkat. Na opačné straně pole totiž ve dvě stě metrech hodují tři zhruba stejně velicí divočáci. Mezi nimi a mnou jsou dva betonové stožáry NN s patkami zarostlými bezy. Srovnávám se tedy do přímky a pomalu s mobilem svítícím pod nohy zkracuji vzdálenost. Než se však dostanu k bližšímu sloupu všichni tři divočáci pomalu odklusávají a mizí pod náspem kolejiště. Mrzí mě to o to víc, že poslední největší z nich jde nejpomaleji houpavým těžkým pohybem po třech. Vítr mám stále dobrý tak docházím, zhasínám mobil a zaklekám pod bezem stožáru, s tím že ještě chvíli vydržím. A vyplácí se. Ani ne po pěti minutách postupně všechna tři prasata znovu vytahují z kolejiště do pole. Čekám na poslední, které si dává načas a pomalu dohopká na světlé pozadí. Přední běh buď nemá vůbec, nebo ho drží zvednutý u těla. Zvětšuji přiblížení puškohledu na nejvyšší možné, abych zároveň udržel světelnost. Při umisťování bodu s hrůzou zarážím ukazováček na napínáčku. Z pod prasete se vynořují čtyři malinkatí markazíni a motají se jí pod zadními běhy. Odkláním zbraň, nahazuji tep a rychle kontroluji zbylé dva čuníky. Pod nimi je čisto a u bližšího dokonce patrný střapec. Zaměřuji se tedy výhradně na něho, i když pomalu naostro prodlužuje vzdálenost. Po předlouhých dvou minutách se však natáčí a začíná dolovat loňský klas. Rozsvícený bod usazuji uprostřed plece a v okamžiku kdy zvedne hlavu doprovází rudý zážeh plamene jasně slyšitelné „žuchnutí“ kule. Prase kvikne, zůstává na místě a odkazuje a zbylí dva divočáci mizí překvapivě přes delší stranu pole. Překvapuje mě rychlost hendikepované bachyně, na které to při běhu není vůbec znát a dokonce předhání ten druhý kus, selata už na tu dálku vůbec nevidím. Přebíjím a z bezu odlamuji tři snítky a přistupuji k již zhaslému zhruba padesáti kilovému kňourkovi, poklekám a vzdávám myslivecké pocty. Než dokončím všechnu červenou práci jsou tři hodiny ráno a tak posouvám budík na půl šestou a ještě než zaberu přemýšlím o štěstí co nás řídí a zda li vše co děláme je či není správně.



Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.