Ferda II aneb jak to všechno bylo - úlovky (ČR, SR) - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

kazatelna kanadského střihu
vloženo: 27.1.2025 13:42
autor: Jan Holkup

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17311) (1 dnes)
• úlovky (svět) (2224)
• trofeje (4705)
• historie (3860)
• zvěř v přírodě (43360) (4 dnes)
• zvěř v zajetí (3715)
• příroda (39659) (1 dnes)
• lovecké výstavy (1565)
• lovecký pes (13559) (1 dnes)
• zbraně (2604)
• lidé (4676)
• fotopast (15909)
• myslivecké umění (4872)
• myslivecký interiér (460)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7138)
• ptactvo v přírodě (20534) (3 dnes)
• hmyz v přírodě (7038)
• obojživelníci a plazi (1348)
• květiny a houby (15616)
• myslivecké stavby (3947)
• sokolnictví (512)
• ostatní (24598)

úlovky (ČR, SR)

LIŠKY
vloženo: 5.2.2012 23:29
autor: Petr Smrčka

úlovky (svět)

Ruja 2020
vloženo: 2.10.2020 06:25
autor: NH

trofeje

Životní srnec...
vloženo: 19.9.2016 11:23
autor: Jaroslav Davídek

zvěř v přírodě

Lišky
vloženo: 10.2.2017 05:52
autor: Josef Vršan

zbraně

R 8
vloženo: 3.5.2018 12:40
autor: Ondřej Trlifaj

fotopast

...
vloženo: 11.7.2017 20:17
autor: Michal Vokurka

myslivecké umění

Z mojí dílničky
vloženo: 27.1.2018 15:17
autor: Milan Kučera

• 239210 fotek (10 dnes)
• 8263 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9406 inzerátů (0 dnes)
• 286 diskuzí (0 dnes)
• 756134 komentářů fotek (15 dnes)
• 12987 komentářů videí (0 dnes)
• 3343186 hlasování fotek (78 dnes)
• 57012 hlasování videí (0 dnes)
• 38830 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 11 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Ferda II aneb jak to všechno bylo

Lidé co se zvířaty žijí, velmi často svým chovancům dávají jména. Ani já nejsem vyjímkou a jména mají ve většině případů nejen má doma chovaná zvířata, ale získali si je před lety také 2 srnci, o něco později jedna srna a letos další. Když jsem byl přijat do sdružení, dostal jsem lovit na přivítanou srnce III. VT. Mým úlovkem se až 30. 9. ráno stal starý šesterák ve věku cca 8 a více let se silnou aktinomykozou a váhou bez hlavy a běhů 20 kg. V dalším roce se narodili v úseku, který mi byl přidělen a kde jsem lovil toho srnce, jedné ze srn dva srnečci. Protože vycházela na louku těsně za poslední chalupou, byla poměrně klidná a tak jsem mohl oba kluky pozorovat často na velmi blízko. V dalším roce nasadili jeden vysokého špičáka a druhý dokonce nerovného vidláčka těsně nad slecha. Přestože jsem měl ještě pramálo zkušeností, bylo mi jasné, že mají slibnou genetickou výbavu pravděpodobně po tom mém prvním úlovku a tak jsem si je oba pojmenoval - Pepík a Ferda. V dalším roce oba nasadili šesteráky a v následujících letech jejich hlavy zdobily stále silnější trofeje a vědělo o nich i poměrně dost lidí, protože vytahovali každý na svou louku těsně u cesty. Jejich teritoria dělil pouze výběžek lesa široký cca 150 m a nikdy jsem je neviděl spolu soupeřit. Ostatní srnce ze svých teritorií rychle vyháněli. Uloveni v době své největší síle nebyli - já nedostal povolenku na III. VT a kluci z mého úseku neodešli ani při říji. V loňském i letošním roce oba začali ubírat na síle a letos před říjí oba zmizeli. Po říji se Ferda vrátil, Pepík nikoliv. Měl jsem sice lovit II. VT, ale po dohodě s hospodářem jsem mohl ulovit i srnce III.VT. Když se Ferda objevil, začal jsem se mu "věnovat". Po pár dnech sklidili pšenici, ve které zalehával a já si, poblíž místa kde vytahoval, postavil jednoduchou sedačku. Na strniště přestal ale chodit a několik dní jsem jej neviděl. Po několika dnech jsem jej zahlédl těsně po rozbřesku na horizontu, ale nebyla šance k jeho ulovení. Rozhodl jsem se, že si ho ještě natočím a vyfotím a když budu mít štěstí, natočím si i jeho ulovení - naivka :-). Od tohoto rána mne snad pronásledovala smůla. Viděl jsem jej vždy tak jednou za 4-5 vycházek a vždy jej zachránila mladá srna, se kterou se pohyboval. Stačilo jí pouze nepatrné podezření a okamžitě odbíhala z pole do krytu. Ostatní kusy odbíhaly vždy doprostřed pole, kde zůstaly ve vzdálenosti cca 150 - 200 stát a jistily. "Slečna Opatrná", jak jsem ji pojmenoval, ale pokaždé odvedla Ferdu s sebou do krytu. Večerní čekané byly téměř bez výsledků a ráno oba zatahovali těsně po rozednění. Byl jsem bezradný a rozhodl se, že se videa i fotek vzdám - stejně nebyly moc dobré světelné podmínky. Opět mne ale pronásledovala smůla a přestože jsem je několikrát viděl, nedostal jsem se k výstřelu. Než se mi podařilo dostat šanci k jeho ulovení, potkal jsem o pár set metrů vedle srnče se zlámaným během a tak jsem tři dny věnoval jemu. Během těchto dnů jsem Ferdu a jeho slečnu opět nespatřil ani jednou. Když se po pár dnech opět objevili, změnili místo kudy vytahovali z krytu i místo kde se pastvili. Nezbylo mi jinak, než šoulat po silnici a snažit se vyhnout jejím bystrým smyslům skrýváním se za keříky, krčním a dalšími krkolomnými pohyby. Konečně jsem se jednou dostal do pozice, kdy jsem zalehl do nízké mezičky a oni, splašení nějakým podnětem se bekajíc blížili ke mně. Srna zastavila u cca 70 m vzdáleného sloupu el. vedení a Ferda zastavil za ní, za trsem trávy. Ležíc na okraji pole jsem si před tím vyčistil dráhu pro případnou střelbu od trávy a prohlížel si Ferdu v puškohledu za trsem trávy. Nechtěl jsem střílet přes překážku, přestože by si s tím 12 g kulička určitě dobře poradila a tak jsem čekal až se pohnou. Srna popošla několik metrů a Ferda ji následoval. Bohužel se mu zalíbily nějaké šťavnaté lístky směrem ke mně a hned jak opustil "bezpečí" trsu trávy, otočil se mi na ostro a s hlavou skloněnou se krok za krokem blížil ke mně. Čekal jsem že se stočí a půjde za srnou, ale najednou se se skloněnou hlavou rozběhl a nějakých 70 m běžel po poli než narazil na jeho okraj. Srna ho následovala a oba začali jistit na mých poměrně čerstvých stopách. Zrazeni se začali vracel směrem ke mně, až se dostali na cca 5 m. Srna přesadila cestu a Ferda se na jejím okraji zastavil a snad 20 vteřin si prohlížel okolí - když si mne všiml, byl ve vteřině pryč. A následovaly další vycházky, na kterých jsem je opět neviděl. Několik dalších setkání bylo v duchu předchozích - opatrné plížení, několikeré pomalé vykouknutí pro ujištění jejich polohy a v krátké době odskočení a cesta domů, kde jsem si vyslechl kritiku :-). V osudné pondělní ráno se už pohybovali ve společnosti další srny a jejích dvojčat a já už přestával věřit tomu, že to letos vyjde. Přesto jsem se snažil tak jako dřív. Nakonec mi pomohla ta dvojčata svými hrami. V jednu chvíli odvedla všechny tři dospělé kusy na cca 200 m a já se dostal k posedu, ze kterého jsem měl dobrý výhled do obou míst, kudy zatahovali. Přestože jsem měl nutkání střílet i na tuto vzdálenost, stále jsem si ověřoval, že to je on. Z celkem asi 15-ti ks, které byly na poli, byl jen on přebarvený a tak to byl spíše vnitřní boj než ujišťování, protože by musel přijít jiný starý srnec, a takový se v okolí nevyskytoval. Z rozjímání mne ale vyrušil nečekaný neklid všech kusů - od vsi se blížil traktor a nevím z jakého důvodu se jim to nelíbilo. Každé ráno tudy během hodiny, kdy jsem tam býval, projelo několik traktorů, asi 10 osobních aut a 4x Liazka se siláží. V to ráno ale celá tlupa vyrazila šikmo ode mně a já se zhrozil - jestli nezastaví, tak jsou zase v pr..... Tahnu s nimi a čekám jestli se Ferda zastaví. Jako ve snu slyším z druhé strany přijíždět Liazku pro druhou fůru siláže. Zvuk druhého auta Slečnu Opatrnou asi rozhodil a ta zaráží cca 70 m od posedu. Na dalších několika metrech postupně zaráží i ostatní kusy. Jedno ze srnčat však zakrývá Ferdovu komoru a na krk si díky jejich neklidu netroufám ani na tuto relativně krátkou vzdálenost střílet. Kříž je stále na Ferdově komoře a čekám, jestli se srnče pohne dříve než on. Pohlo. V okamžiku, kdy mi za zády projíždí Liazka, tisknu spoušť na své milované 8ičce a a kulka mu tříští srdce snad na tisíc kousků. Ferda se vzpíná na zadní a vyráží se skupinkou vpřed, ale po asi 5-ti metrech se mu podlamují přední běhy a on padá do pšeničného strniště, kde ještě chvilku odkazuje. Nemůžu tomu uvěřit, že se mi to nakonec povedlo. Sedím dál na sedačce a koukám na zmatené srnče, které se k němu pomalu přibližuje a po chvíli přešlapování a rozhlížení se, odbíhá. Pomalu slézám, pod posedem ulamuji tři smrkové haluzky a s žaludkem v krku jdu k němu. Cestou se mi promítá jak zrál a pak i stárnul, jak ho jeho mladá milenka těch několik týdnů chránila a možná to byl jeho potomek, kdo s ním byl ve chvíli poslední. Když mu chci vložit poslední hryz, docela překvapeně koukám, že má jen jeden parůžek - ten druhý ale leží pod jeho hlavou. Při odkazování jej zaryl do země a shodil jej. Když jsem ho pak nakládal do auta, povolil i druhý parůžek a já si odvážel domů srnce "bez trofeje", ale asi zážitek z životního lovu. Nevím, jestli budu mít s postupujícím věkem takovou trpělivost. Ještě jednou děkuji našim patronům za nezapomenutelný lov a Vám všem přeji na začátku sezony Lovu Zdar. :-)


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.