7 % půdy - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

sly šel sem, že od roku 2013 budou dotovíni pouze ti zemědělci co ponechají 7% pudy ladem..je to pravda?je tady neděje?

Nejsem žádný odborník na zemědělství, ale domnívám se, že tato činnost kterou popisuje Patrik je důsledek zemědělských dotací na výměru. Tudíž vše co překáží výměře polí musí pryč. Náletový porost kolem zůstatku cest, mezí a vodotečí. Větve okolních remízů a lesa atd. I mě je z toho na nic. Většina zemědělců se dnes nevěnují obživě národa ale snaží se z půdy vytřískat co se dá na chod bioplynek a při tom všem za podpory dotací EU. Jinak jim to už ani snad nejde.

Zdarvím, chci se zeptat jestli je možné ,aby si zemědělci dělali co chtějí. Jde o to, že kolem cest rostou pláňky jabloně a pod. a naši borci zemědělci je likvidují jak se jim zachce, další věc je ta , že jim nestačí jedovat , likvidovat a jinak ničit pole, ted přišli s drtičem a likvidují i struhy s palachem a vlastně veškerým krytem co na těch polích zbyl. Ptám se je to zákonné??? Popřípadě kde si stěžovat, vždyt tohle jen tak nejde, nebo jo???

Taky mě to zajímalo,ale když jsem viděl toho černoprdelníka ve zprávách , jak machruje, že je letos rekorní úroda řepky , tak mi došlo co je podpora malých zemědělců. Leda hovno, všichni co jsou nahoře mají prsty k velkejm a na malý serou. Jeden krypl vedle druhýho, ale můžeme si za to sami, kdo jim pole pronajímá, prodává, kdo jim toleruje jedy mi všichni, tak nám dobře.

Něco nového? Jak to vůbec dopadlo stou petici?

No ated konečně , víte někdo něco, bude se s tím něco dělat , nebo nebude??? No a pokud tady vrtají ochranáři , proč ted nic neříkají??

Trochu si protiřečíte ne,sám jste mi napsal,na co posílat fotku,že pastviny jsou všude stejné a teď píšete,že na slovensku nie?

Begalo.Proč si komplikuješ život a zajíce chytáž v kukuřici.Jistě tví kolegové myslivci uvítají onu myšlenku,natahnou sítě ve svěží travičce na pastvině a až budete nahánět několikrát větší množství zajíčků než v kukuřici,aspoň je při hopsání uvidíte kudy utíkají a snadno jim nadběhnete.Jen musíte dávat pozor,aby se nedívala nějaká potvora liška,ona by se mohla v tom při chytání zajíčků(že by jim nadbíhala) po vás opičit a zas by na tý pastvině žádný nezbyl.

Pane Begalo,jediné,na čem se s Vámi možná shodnu je to,že se těm zajícům na té pastvině lépe hopká,ale to je tak všechno.Schválně tady vložte fotku té Vaši pastviny.

Jestli pevně věříš tomu, že čím intenzivněji by se zajíci lovili, tím víc by jich bylo, tak je to opět na cenu Járy da Cimrmana. Připomínáš mi příhodu, kterou mi vyprávěl kamarád. Jezdil kdysi brigádně u záchranky. Měli málo lidí a on jako hasič měl zdravotnický kurs. Jednou je zavolali k případu, kdy chlap seděl v okně s nohama do ulice a měl nahozenou udici. Nechtěli ho vylekat, tak se ptali, jestli berou. Jen si dal prst k puse (aby byli ticho). Tak se ho zeptali, jestli se můžou podívat na tu udici, že se jim moc líbí. Chvíli se nechal přemlouvat, ale nakonec je do bytu pustil a ven šli už spolu.

Begalo,nějak mi to opět nevychází.Proč ty zaječí chodníčky nejsou v e svěží travičce na postvině.A to,že se krajina nezměnila,to může dokázat jenom to,že jsi v té krajině byl naposled v r.1989.

Jozefe,František odpověděl za mne,zřejmě máte u Vás jiné pastviny,to nevylučuji,ale u nás meze a trniny pokud ještě dobytek nezničil úplně,jsou vyvětveny do výše dobytka,odřeny,pod nimi žádná tráva ale umlácená zem a o kvalitě trávy na pastvině mám jiné mínění.Dle mého nic,co by připomínalo alespoň vzdáleně vhodné prostředí pro drobnou.

To snad není pravda :-D :-D :-D.pane Begalo,viděl jste někdy vůbec pastvinu??? U nás ještě ani nezačala růst tráva a už tam nahnaly krávy,všechny meze,potůčky rozmarastěné,všude kupy kravěnců,no naprosto ideální prostředí pro zajíce a bažanty.Ti se tam opravdu jen hrnou aby měli velký výhled.Říkáte jednu hovadinu větší než druhou.PROBUĎTE SE!!!

Begalo.Ty dokážeš doslova argumentovat tak protichůdnými věcmi,že už větší blbec být v tomto směru nemůže.Od r.1989 klesl počet drobné zvěře na minimální úroveň,která již tehdy byla na západě.Rozhodně to není tím,že by tuto zvěř myslivci vystříleli,ale tím,že ztratila další podmínky k životu ve svým prostředí,díky ekologickému hospodaření na polích po tomto roce.Zajímavá na celé věci je skutečnost,že pastviny s velice šťavnatou travičkou jsou po r.1989 na vzestupu a drobná zvěř na ústupu.Skutečně se slepice bažantí s těmi kuřaty na těch pastvinách houfně vyskytuje.Bohužel,já jí tam ještě neviděl ani na nějaké fotografii,ačkoliv mám to štěstí,že chodím kolem lokality,kde se sporá divoká bažantí populace stále vyskytuje.Je to nedaleko obrovské pastviny,rozkládající se téměř na celém areálu jedné obce,bažanta však ani nenapadne,aby se tam podíval.To radši ten blbec zůstává v rákosí,kde daleko nevidí.Begalo,pomoz jim udělej jim školení.

Ono by stačilo pořádně kontrolovat na co se dotace používají.Je sousta "zemědělců" kteří mají jen louky a sečou. Remízky se nastaví, protože na ně nejsou dotace tak vysoké.U nás máme rybíz,moc nerodí,proto se promění v louky. Kde je pak aspoň nějaký kryt? Kdo nechává část polí ladem nebo dělá něco pro zvěř ,jsou zemědělci, kteří jsou zároveň myslivci a to převážně za své.

Komu to vyhovuje,nebo alespoň nevadí, jsou zase ta přizpůsobivá prasata.Na podzim nenajdete neotočený kravinec,pod kterým hledají "baštu".

Františku,u mne za 1*.Je to přesně tak,intenzivně využívané pastviny jsou měsíční krajina.K tomu připočtěme od dobytka zdevastované meze,případně břehy vodotečí.Samozřejmě by měly být oploceny,mnohdy také jsou,ale dobytek každou chvíli uteče...Nejsou to zdaleka ideální podmínky pro žádnou zvěř,natož pro jakoukoli drobnou.Srnčí se muselo přizpůsobit,co mu zbývalo,uhýbá před dobytkem podle toho kde se pase,na čerstvě vypasené chodí až když to obroste a zmizí částečně pach močoviny,je to kolotoč,za čas tam vyženou dobytek znova a srnčí uhne zase odkud dobytek přišel atd.Souhlasím pouze s tím,že dobytek úmyslně na zvěř nešlápne.Zatím jsem to neviděl.

Begalo.Opět jsi mě nepřesvědčil.Tak,jak se dnes provozují pastviny(a jiný způsob dnes znám v zemědělství není) je totální devastace půdy celých regionů.Kde by v té holé tundře ty koroptve,bažanti a tetřevi vyseděli mladé.To samé se dá říci o malých zajících a srnčatech.Proč tam ty srny nejdou rodit mladé,když na normálních loukách je možná jejich 8O % úmrtnost.Už vidím bažantí slepici,jak v té pustině vodí kuřata a nejenom ona ale i ta kuřata jsou vidět i lidským zrakem na 100 m.O devastačním účiňku přehnojením výkaly,které zůstavají na povrhu a nejsou zapracovány do půdy ani nemluvím,to je jiné téma.Každý den se na takovouto pastvinu dívám z okna.Když onen zemědělec začínal na půdě po JZD ztačilo mu docela málo a krávy se napásly.Dnes na to samé množství krav má několikrát větší výměru,krávy bloumají z jednoho konce na druhý a on pro ně musí celé léto shánět již krmení jinde,protože se již na těch kvalitních pastvinách ten jeho dobytek neuživý tak jako dříve.Jinak mínění o tobě jsem nezměnil,je to samé jako jsem měl,když jsem se Stelou bojoval v Myslivosti.

Kdybys to odpálil o čtyři minuty dříve a zatančil na oslavu kubánský tanec, bylo by to velmi příznačné. A jinak tradiční blud na blud. Je vidět, že k životu ti stačí elektríčka a moderní technologie. Praxe veškerá žádná. Nechtěl bys zajíce polního přejmenovat na pasienkového?, když se mu tam- dle tebe- tak líbí? Dnes se pase bez zahánění do maštale. Takový pozemek je ohrazený nebo s el. oplůtkem. Takže už to je bariéra pro vysokou. Je rozdíl mezi pastvou koní a hovězího dobytka, ten druhý vadí zvěři více. Zaječka klade někde u kraje za keřem mladé, aby v cizím pachu ukryla vlastní potomstvo před predátory. Zajíčci v nízkém pažitu jsou ale jako pěst na oko pro káni a jiné dravce. Souhlasím s Josefem a Františkem, pastva není optimální prostředí pro zvěř. Sice se tam vyskytuje, ale vždy dá přednost obdělávané půdě, tudy jen přechází, pokud to okolnosti dovolí. Kromě např. drozdů a prasat, kteří zde nacházejí žížaly, je pastvina pro naši zvěř neatraktivní. Nikdy jsem na pastvině neviděl tlupy srnčího, vždy na sousedních polnostech.

Není pastvina jako pastvina, aneb když dva dělají totéž, není to totéž. V naší honitbě tvoří pastviny dost podstatnou část rozlohy. Ovšem jedná se o intenzivní pastvu skotu. Co čtverečný metr, to kravinec, půda naprosto udusaná, srnčí a jelení zvěř se tam vyskytuje jen v mezidobí, zajíci vůbec a jediná zvěř, které to trochu vyhovuje, jsou lišky věnující se lovu hrabošů a pokud se jedná o krávy nebo jalovice v čase telení, pak tyto půochy krom lišek s oblibou navštěvují i divočáci, pátrající po lůžkách. Ale jinak je to zvěře prosté území.

Moc se mi líbí diskuze,které tady mnohdy probíhají na téma jak socialistické zemědělství škodilo drobné zvěři a myslivosti.Nikdo z těchto diskutujících nebere na vědomí,že když toto v r.1989 končilo,tak se zde ještě chytali zajíci a do ekologických rájů na západ vyváželi.A najednou po 2O letech se začíná zjišťovat,že na tom slavném západě v krajině pro drobnou zvěř také pšenka nekvete.Ono bohužel sem v posledních letech ze západu nepřišla ekologizace přírody,ale její sterilizace.Když sleduji dnešní dění v krajině,které je ovlivňováno zemědělstvím a dotace plynoucí do zemědělství,tak tyto jsou skutečně směřovány na sterilizační úkony.Jen tak mimochodem,p.Patriku Dvořáku.Pukud uděláte 5 m širokou mez mezi poli,kde rostou plodiny pro Babišovi bioplynky(vůbec nejsem jejich příznivcem,naopak jsem zděšen jak byly lány polí,vytvořené za totality naprosto zneužity),tak tam najdete snáze zajíce,než když vytvoříte tuto mez mezi pastvinami.Tak jak jsou dnes pastviny vedeny,tak to jsou obrovské plochy naprosto vysterilizované.Tragedií je,že nad tímto stavem jásá nejenom veřejnost,která o tom nic neví,ale i ekologové,kteří vycházejí z dnešních škol.Konec konců,vždyť tito na příslušných ministerstvech tyto dotace navrhují a prosazují.

Víte je to jak píše Karel , viděl jsem to taky, tady je ještě navíc Babiš a jeho bioplynky, je to v prdeli.Psal jsem to tady v jiným příspěvku, jak povodí likviduje za hrází keřové patro. Je to prasárna na entou ,ale prej je to závada, tak oni tam sázejí stromy a když tam vyroste něco samo ,tak je to závada, no co na to říct. Hovada a kde jsou ochranáři.

Nedávno jsem koukal na dokument o německých farmářích (zemědělství obecně), a tam je to nastaveno tak jak u nás - honba za maximálním ziskem. Když jsem viděl ty mafiánské typy, co o tom rozhodují, nedělám si iluze, že se to v blízké době změní. Je jim (Němcům) prt platné, že mají Zelené v parlamentu, ve výsledku to vyjde nastejno. Sranda je, že silní agrárníci ten požadavek na vytvoření mezí berou jako akci "proti nim". Což je samozřejmě blbost, je to akce pro přírodu. Takže se ohánějí soběstačností a efektivním využití půdy a veškerá drobná je jim šuma fuk. Pokud by se to u nás vyvíjelo jinak, moc bych se divil.

zdravimpanove. nejake novinky?

Patriku snad od příštího roku,ještě pozjišťuju,taky mě to zajímá,kvůli drobné.Zdar!

Zdravím ,¨tak jak to teda vypadá s těmi % , víte někdo něco??? Rozumím, většinu borců s kulovnicí zajímaj jen parsata,ale snad to tady čte i normální myslivec

Zdravím tak jak to vypadá, dle toho co vidím , tak asi nijak kolchozáci se posrali a sejí samou řepku, kdy to někdo zarazí.

Jestli se začne BLÍZKAT, jak tu napsal jeden kolega, tak si koupím prut a začnu chodit na ryby.

Na co petice, na co máme tu po...nou EU ??? Tam to jde, mít 10% ladem a obdělávat rozumě a tady zase lobují pro ty velký , nebo na co je ta petice.

ted hlavně at se podaří sehnat dostačující množství podpisu ohledně nové petice a treba se bude blízkat na lepší časy..já už si petici stahl ted jen sehnat podpisy ;)

Prý už 9% je b návrhu,ale jak s těmi 9% bude naloženo?????

Před třemi lety jsem si dojednal schůzku u ministra ŽP, který nyní úřaduje v Bruselu. Mj. také ve věci mezí (zejména kůli erozi), komínových pastí, prosklených stěn... Nechci si moc fandit, ale možná...mozaika se skládá z kamínků. Ten blud, že ekologie je neekonomická zavedl Václav K.. Prý ji budeme provozovat, až si na ni vyděláme. Také nezná špinavé peníze...atp. Vyvážená a chemikálií prostá krajina je "také" v zájmu člověka, ne pouze divoké havěti. Přítomnost všemožných -cidů (údajně selektivních) a těžkých kovů ve vodě a v půdě stojí bezpochyby za strmým nárůstem novotvarů, alergií a jiných "podivných" příznaků nemocí dříve neznámých. Plevely jsou jistě součástí potravy mnoha druhů, ale daleko více zvěři poslouží klasické polní plodiny. Neorané louky, skupiny keřů a zimní zakrmování jsou prvním (nikoliv však posledním) předpokladem zvýšení stavu druhů zemědělské krajiny.

já bych chtěl apelovat hlavně na ty co mají kontakty na vyšších postech aby s nimi diskutovaly.Biopásy jsou podle ého zbytečné.jak sem řekl zaplevelenou mez sem tam nejakej listnáček.dříve taky byly pouze takové žadné biopásy a jak to šlo. Podle me je to zbytečné a možná i neekonomické. ale je to rozhodně lepší než lány polí či luk.

Pane Zanker, děkuji za Vaši aktivitu a medializaci praktických zkušeností a Michalovi za téma. Jsem naivní ekolog s vřelým vztahem k myslivosti. V domovské organizaci a jinde (MZe)to musí protlačit vaše vlivná lobbby. Když ne Vy, tak už nikdo.

Zdravím, jsem rád, že diskutujeme, ale přesuňme diskuzi na ČMMj , ale hlavně na MZ. Nebudou-li nás slyšet nyní, za rok bude opět pozdě. Posílejte prosím své nápady a nápady svých kamarádů hlavně na ministerstvo zemědělství a p. Palasovi. Viktor

Jsem rád, Michale, že jste pro meze a ne pro nesmyslně rušené a obnovované biopásy. To je navýsost polovičaté řešení, a to jsem ještě zdrženlivý. Plevely na té louce určitě budou, lze jim pomoci i vysetím. Pro hřadování tam určitě vysadí i nějaký strom, jsem pro ovocnáče, rozhodně ne smrky nebo topoly. Načrtl jsem ideální stav s ohledem na teritorialitu zvěře, tak, aby každý ušák měl svou mez. Udělat na 500 ha blok 35 ha louky by bylo velmi nešťastné, vysloveně nouzové a minimalistické řešení. Podle mě je důležitá pestrost a celoplošná nabídka. Zemědělci s tím ale stoprocentně souhlasit neboudou, natolik naivní nejsem: "Traktor musí jezdit rovně, ne se točit jak kača v čepici".

já bych zasel do meze směsku puvodních plevelu s atraktivnejsími rostlinami pro zveř a nechal bych to přírodě at si poradí.

Vezmeme např. polní honitbu o 500 ha. Předpokládejme, že zde není žádná zeleň. Při možnosti přeměnit 7% půdy v ekologické meze se nabízí tato možnost: Každých ca 150 m bude 10m široká mez. Trávní (luční) porost bude představovat 70%, délka louky 100 m. Pak bych udělal 20-ti metrové políčko s rozmanitými plodinami. Za políčkem keřový kryt 10x10 m se zásypem (krmelcem) uvnitř. Tato kombinace by se na 1000 m linie 7x opakovala. Při průměrném počtu 20-25 členů ve sdružení by na člena připadly ca 2 km linie mezí. Což je na zakrmování a údržbu práce až nad hlavu. Rovněž se mi nelíbí mulčování. Pokud by se seno posklízené v srpnu nezkrmovalo, byl bych pro vypálit (v únoru-březnu) každý druhý luční porost se stařinou, další rok prohodit. Stařina by tak na jaře tvořila 50% meze, což je dostatečné množství. Stařina je seno uschlé nastojato, zajíci (méně již srnci) to berou, pro pernatou je to přirozený kryt. V případě nebezpečí zatáhnou do keřů. Očekávám studenou sprchu od baronova pobočníka: takto sa v Německu neuhorí!

Ještě jsem zapoměl dodat.Pokud to bude přes zimu neposečené(ale rozhodně tím méně zmulčované),stává se to asi výborným krytem pro drobnou zvěř.Asi před 4 lety se v této mezi zdržovalo hejnko koroptví.Tehdy to vymulčovali až v říjnu což dělali každý rok,letní zásah byl až letos,nicméně koroptve museli běhen dne zmizet zde se již neměli kam schovat a víc už jsem je zde neviděl.Vždy se zemědělců zastávám,poprvé dnes jsem zatoužil po tom,aby jim sebrali zelenou naftu,když jí mají tolik.On totiž takovýto zásah v přírodě je naprosto zbytečný,pokud se nejedná o zásah v příkopech u silnic,kde je jasné nebezpečí.Jsem toho názoru,že pokud se to někomu takto neošetřené nelíbí,ať tedy chodí po asfaltě.Bohužel,jsou to ale úpravy,které tolik obdivujeme z krásné,upravené,ale mrtvé přírody ze západu.

P.Viktor Zanken.Nepochopil jsem Váš popis správného hospodaření na mezích.Pokud skutečně mluvíte o mulčování,pak musíte jezdit po takovýchto plochách alespoň jenou za 14 dní.Což ovšem říkáte,že by byla zvěř neustále rušena.Navíc tento způsob již není doporučován k trvalému používání,zapleveluje, zamechuje a výživa z hlediska jednostrannosti je velice problematická.Asi lze těžko předpokládat,že někdo bude na mezích doplňovat potřebné živiny.Pokud myslíte boční traktorové cepáky na vymlácení všeho živého,tak to je ještě větší katastrofa.Dnes jsem šel svou obvyklou cestou mezi poli a s hrůzou jsem zjistil,že to tam bylo použito.Nevím,co to má splnit za účel.Všechno rozbité veškerý život vymlácený,ani myš se nemá kam schovat.Na zemi rozbitá organická hmota,která když zaprší,bude produkovat více plísní,než pověstné myslivecké hromady.Určitě zvěři a životu prospěje více nechat to zaplevelit a nesahat do toho.Ono tady totiž nehrozí ani zaplísnění,na stojato to zteří a na jaře se to rozpadne.

Michale, dřív vedle té zaplevelené meze byla cukrovka, z druhé strany jatelina, takže byl bohatý výběr potravní nabídky. Dnes vedle meze bude řepka, z druhé strany kukuřice. Ani jedno není příliš vhodné nutričně. Proto bych pro zvýšení potravní nabídky obohacoval meze po 100 m záhony-políčky s řepou, kapustou, vojtěškou atp. Čas ukáže, jak které plodiny budou využívat. Na mezích by měly být i keře jako kryt před dravci. Jsem pro širší meze (10 m), kde skupina keřů (šípek, trnka, hloh) vytvoří kryt-komoru pro zásyp s hejnkem koroptví. Odkrytá mez s dnešními stavy pochopa, káně ij. mnoho šancí drobné zvěři nedává. Pochop je specialista na lov ve vysoké vegetaci. Meze-biopásy musí splňovat oba požadavky. Tj. na dostatek potravy (zejména dužnaté v suchých žňových měsících) a dostatečný kryt před vzdušnou predací.

nebo bych udelal meze z plevelu a rostlin, které jsou ohrožené a které jsou typické pro tu danou lokalitu

podle me by bylo možná nejlepší vytviřit meze, které by se nechali ladem, max. vyrezavat nalety křovin, ale aby se vysevaly meze z vojtěšky to mi příde zbytečné, vždyt dřív taky byly meze tvořené plevely a ostatnymy travinami a bylinami tak proč ted tak tdo toho zasahovat. Je to jen muj nazor

Posílám odpověď z Bruselu. Vážně to teď záleží na tom, co vymyslí na MZ. Proto by to chtělo rychle tlačit na ČMMJ a MZ. E-mail máme každý , tak jim pišme návrhy. Sestavme návrhy na schůzích MS a oficiálně je posílejmena MZ a kopie na ČMMJ. Jinak zase zvítězí velké celky a nebude z toho nic. Viktor Zanker EVROPSKA KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA Generální ředitel 1 3 JUIN 2012 V Bruselu dne H.l/CR/lg D (2012) 754697 Odpověď na CAB/A/585231 Vážený pane, děkuji Vám za Váš dopis adresovaný komisaři Gioioso vi, zaevidovaný dne 14. května 2012 a týkající se ochrany přírody na zemědělské půdě. Pan Ciólos mě požádal, abych Vám jeho jménem odpověděl. Ve svém dopise vyjadřujete obavy z vývoje, k němuž dochází v okolí Vašeho hospodářství v České republice, jako je vymizení krajinných prvků a trend pěstovat na velkých plochách jen jednu plodinu. Jak jste správně uvedl, jedná se o aspekty, které mají na životní prostředí a volně žijící živočichy zásadní dopad. Ptáte se, jakým způsobem může EU ze svých výdajů v rámci společné zemědělské politiky (SZP) podporovat činnost zemědělců zaměřenou na zachovám biologické rozmanitosti, a navrhujete, aby subvence dostávali pouze ti zemědělci, kteří pro ochranu přírody něco dělají. Udržitelné řízení přírodních zdrojů, včetně ochrany přírodních stanovišť a biologické rozmanitosti, je jedním z hlavních cílů SZP. Během reforem se environmentálni výkonnost SZP postupně zvyšovala pomocí různých nástrojů. K těmto nástrojům patří např. podmíněnost, která zajišťuje, aby pravidla SZP byla v souladu s environmentálními požadavky, poskytování poradenských služeb zemědělcům či agroenvironmentální opatření. Agroenvironmentální opatřem plánují členské státy ve svých programech rozvoje venkova a v jejich rámci je zemědělcům poskytována podpora a oceněm za používání zemědělských postupů chránících životní prostředí a přispívajících k zachování krajiny. Ve svých návrzích na SZP po roce 2013 zavádí Komise soubor opatření, jejichž kombinací se dosáhne společné zemědělské politiky, která bude výrazně ekologičtější či šetrnější k životnímu prostředí. Zejména je v systému přímých plateb navržen nový prvek - odměňování zemědělců, pokud v rámci svých každodenních činností přispívají k zajišťování ekosystémových služeb prostřednictvím tří povinných zemědělských postupů: diverzifikací plodin, zachováním stálých pastvin a plochy využívané v ekologickém zájmu (ochranných pásem, krajinných prvků, půdy ležící ladem, remízků Ing Viktor Zanker Račice 14 41108 Štětí ČR viktor.zanker@volny.cz Commission européenne/Europese Commissie, 1049 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIÉ - Tel. +32 22991111 R

Ahoj, obracejte se na vedení ČMMJ s nápady,jak využít těch 7%.Věřím, že je nás dost a tak se do toho pustí. Viktor

Ing. Jaroslav Palas Vážený pane, nedávno jsem poslal dopisy ministrovi zemědělství ČR a Evropské komisy GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA . Od obou jsem dostal podobnou odpověď. /viz přílohy/ 7% půdy má být nějak necháno v klidu. Ale nikdo z nás zatím neví jak. .7% je dost, ale měly by se účelně využít pro potřeby přírody. Zde vidím velkou šanci pro práci ČMMJ. Bylo by dobré vyvolat jednání na mezi ČMMJ a MZ , za účelem stanovení konkrétních podmínek, jak naložit s těmi 7%. Dosadit tam naše odborníky , ale i obyčejné lidi. Nebudeme-li se o to aktivně zajímat ,podávat konkrétní návrhy, usnadní si situaci většina tak , že vytvoří opět velké lány odpovídající 7% , které nechá relativně ladem a přírodě to zase nepomůže, ale spíše uškodí. V naší krajině chybí meze, malá políčka, biopásy apod. Zkuste prosadit povinnou tvorbu mezí mezi lány a podle nich biopásy . Meze: Myslím, že stačí široké cca 3m, oseté vojtěškou, jetelem apod. Polovina meze v podélném směru by se musela mulčovat koncem dubna, začátkem května , tak aby v ní nezasedli bažanti a koroptve, druhá polovina by zůstala bez zásahu do poloviny srpna, kdy by se celá mez do konce srpna musela mulčovat, tak aby na zimu znovu obrazila. První polovina by se mulčovala opět v červnu,tak aby mláďata měla kde žít a usušit se po deštích. Zde vidím velké pole působnosti nás myslivců. Je třeba nabídnout hospodářům pomoc a tuto časově náročnou práci dělat klidně za ně. Většina z nás pracuje v hospodářství a majitel by určitě půjčil techniku a byl by rád, že to nemusí dělat sám. Mulčovač 1,5 m široký není tak drahý a mohla by se na nákupu podílet MS. Píši mulčovat, protože sekání a následné odstranění hmoty znamená časté zásahy a neklid pro zvěř. Dále hmota zůstane na místě a pohnojí zdevastovanou půdu apod. Biopásy Je to velmi dobrá věc, i když má malé nedostatky v termínu likvidace. Meze je třeba podpořit biopásem širokým nejméně 3m. Na biopás je třeba nasít směsku, ale není třeba trvat na osvědčení . Může ji hospodář nasít ze svého. Jo to levnější, odpadne buzerace a splní to účel. Není problémem na dnešních pracovištích MZ během zimy určit, kde budou meze s biopásy, tak aby součet byl 7%. Věřte, že to pomůže, já to dělám několik roků a pomohlo to hodně. Necháme-li to celé na pár lidech z MZ , sklouzne to pod tlakem velkých firem k vytvoření již zmíněných velkých lánů. Určitě by tuto naši iniciativu uvítali myslivci, ochranáři, ale i lidé ve městech, protože by viděli, na co jdou dotace. Věřte , že články na toto téma , jak se to vyvíjí ,apod. by zaujaly v našem časopise a každý by si řekl , že se začalo pro přírodu konečně něco dělat. S pozdravem Ing. Viktor Zanker 602743726

Tak nevím, vážení. Jestli se budou ty biopásy zaorávat a obnovovat, jak na to asi zareaguje hmyz? Zvěř před traktorem snad uteče, ale mravenci, larvy hmyzu, žížaly atp. po obrácení hroudy většinou zakalí. Do obnoveného biopásu se zajíc vrátí, ale pokud tam nebude dostatek hmyzu, o koroptvích a bažantích kuřátkách si můžem nechat zdát. Ostatní ptáci zrovna tak. Mně to připadá, že to vymyslel nějaký ouřada od zeleného stolu, který o biologii nemá velké ponětí. Narušení vývojových stadií hmyzu je dobré pro zemědělce, ne tak již pro ptáky. Hmyz je alfou a omegou zvýšení denzity. Proto bych horoval za stálé trávní porosty (protierozní meze) s záhony zelí, řepy atp., s políčky vojtěšky. Úhor byl tradiční způsob odpočinutí půdě, kde se zvýšila denzita zvěře. Dobrá psovi mucha, jak se říká, ale zdaleka to není ideální způsob využití nabízené možnosti.

Já bych taky úhoril, ani nemusím být baron. Pozvi k němu hasiče Bendla, ale moc mu nenalívejte, ať to všechno nezapomene.

Není to z mojí hlavy, že všechno je v lidech. Mně jen hrozně prudí, že to jde od 10 k 5 a nikdo to není schopen zarazit. Proto píšu do časáku, proto se hádám s chytrolínama. Teoretizují, ohánějí se zákony, ale pole jsou čím dál prázdnější. Lobuj prosím u barona, ať na těch 7% dohlídne, jinak v tom našem kocourkově to zase vyšumí.

možná by nebylo od věci držet se tematu..;)

Konečně je to venku: čí chleba jíš...

Edo, já jsem úlohu šlechty nijak nezpochybňoval. Ano, dali tradice, které se možná trochu ztratily, ale nebyla to žádná katastrofa. I v tu dobu k nám jezdili zápaďáci a valili bulvy - nestíhali nabíjet. Najdi si vlákno Jaroslav P., tam najdeš plné pochopení.

Měli by to spojit s protierozními opatřeními, např. zasakovací meze (biopásy) na svažitějších pozemcích po 150-200 m. Pokud se bude intenzivně chemizovat, tak je skoro jedno, zda biopásy budou nebo ne, stejně většina zakalí. Podle mě ty změny musí být systémové a komplexní, spoléhat se na nadšence moc přírodě nepomůže. Jen doufám, že to není jen bublina. Kéž by to byla první vlaštovka a časem třeba 10%- ale poctivých. Žádné čachry s příkopy kolem cest, topolovým větrolamem atp.

Lovecký lístek mám od r. 1979, ale na hony jsem chodil, ještě v ZŠ, (tenkrát to šlo) jako honec. Prasata nebyla,ale vyžítí v drobné bylo obrovské, škodná, králíci, kachny, holub. Nevím jak na Slovesnsku, ale u nás chodili myslivci na hon jak na svadbu,nebyl problém mít hubertus nebo oboustranou bundu ( ta nebyla k zničení) vše finančně dostupné, v maskáčích by pro ostudu nikdo na hon nešel.Štamprdle tajně netajně, byla, dostali jsme ji i mi jako kluci tajně pod stolem v hospodě, když zrovna přišel učitel na pivo. Kulovnice byly podle kvót, ale zas se to různilo podle okresů a šlo udělat půjčování: tj na jednu kulovnici 1 další myslicec. Dneska když jdu do přírody ( máme bioplynku), tak si říkám ať se vrátí zlatá osmdesátá a práškovací letadlo. V zemědělství po vstupu do EU jsme dosáhli komunismu, nepracuješ a dostaneš. Proto nevěřím, že by se zadarmo vzdali 7% půdy, u nás by neudělali ani biopás, protože za to mají míň na dotacích, než normálně.

Připojim se také k tématu. Dle mého názoru si myslím že nepůjde o žádnou velkou změnu. Záleží jak si každý zemědělec vyloží nechání půdy ladem nebo jak to přímo bude dáno zákonem. Co vše v dané kultůře bude do výměry započítávát. Jestli se to bude týkat pouze orné půdy nebo veškerých pozemků daného zemědělce na nich hospodařícího. Jesli se do těchto sedmi procent budou započítávat i trvalé travní porosty, pastviny, remízi, meze atd. Kdyby ano tak pro příklad: na dané ploše dejme tomu 1000 ha. by těchto sedm procent dělalo 70 ha. což není málo, ale pokud by se tam započítávalo vše co sem již psal tak si myslim že těch 70 ha. by to dalo bohatě a možná by ještě nějaká plocha zbyla. Jinak také ještě záleží jak velké dotace daný zemědělec na hospodaření dostává. Za další pokud by se jednalo jen o sedm procent orné půdy. Tak třeba příklad, taková řepka loni bylo myslím 800 kč za metrák. Takže při výnosu 28 tun z hektaru což je takovej průměr krát těch 70 hektarů což je asi 15680000 kč, myslím si že dotace z eu na jeho 1000 ha. určitě takové výšky nedosahují, takže i lajk si spočítá že se mu vyplatí 70 ha oset řepkou než vzít dotaci. A pak se také nemůžete divit že řepku vidíte kam se hnete, když je to takový lukrativní byznys. Dle mého názoru by bylo lepší kdyby spíš někdo určil velikost maximální plochy na které může být daná plodina pěstována podle mě tak maximálně do 20 ha, dále dodržování agronomických lhůt a pak určit kolikrát maximálně stříkat danou plodinu pesticidi, fungicidi, herbicidi a insekticidi, které jsou pro živé organizmi nejhorší,tak by to mělo daleko větší význam než sedm procent, ale to je jen můj názor.

Koukám hodně na F&H, kam se hrabem na Frantíky nebo Španěly. Montérky jako ústroj, lov u nás chráněných druhů apod. Jsem všemi deseti za zapsání naší myslivosti jako kulturní dědictví, protože tamto jsou lovci, resp. zabijáci. Zakázal bych lov po setmění- tam běžná věc střelba na neidentifikovatelné siluety - bez psa! Vrcholem všeho byl nějaký bankovní úředník na poľovačke ve Španělsku. Bez opory s kulovnicí na zvěř (černá, jelen) proskakující borovicým průsekem. Vzdálenost 200 - 400 m. Ran jak u Verdunu (30-40)- výsledek: psi našli jedno prase a jednoho jelena. Tento film bych okamžitě stáhl z vysílání, protože lidi nerozlišují u nás a venku. takže dovedu kritizovat, ale když je opravdu co. Pičovinkama se nezabývám, jestli má kravatu nebo kapesníček.

Nu dobrá, pokračujme. Já jen vím, že myslivost dělali dobrovolně a s láskou. Kulovnice jich moc nemělo, přesto prasata skoro nebyly a srnčí se drželo v normě. Chodil jsem tehdy jen jako nahaněč, takže vím, že alkohol byl, ale až po. Kdo měl po ránu v lampě, toho poslali dom, ani necekl. A o dnešních negativech se nechci bavit. Jsem v podstatě pozitivní člověk, navíc se tím zabývají zkušení matadoři, tak jim do toho nechci kafrat.

Eduarde, to je jak o červené punčošce. Na všem lze najít negativa, ale já si žádné trhany opravdu nevybavuji, etika není mláda 22 let. Patriku, velmi, ale opravdu velmi bude záležet na prováděcí vyhlášce k biopásům, aby to totiž nebylo kontaproduktivní. Mně ten systém jarního zaorávání se vůbec nelíbí. Pokud zaorávat, tak asi koncem zimy a nadvakrát (tj. ne celé, ale půlku nechat a osít, za měsíc s druhou polovinou to samé). Na způsobu obhospodařování bude nesmírně záležet, aby se z toho nestala ekologická past. Jinak děkuji za umístění tématu na vlákno a rychle sem s tou peticí!

Eduarde, já hodnotím vojáka ne podle toho, jak je ustrojený, ale s jakým nasazením bojuje. Jako kluk jsem miloval myslivost, ve třinácti jsem uměl mluvu a zoologii jako málokterý mazák. Pak mě to přešlo a nelituji toho, ale poctivých myslivců si vážím. Měl jsem na mysli úroveň zazvěření a péči o zvěř. Drobná tehdy a dnes je sto a jedna. Pokud se týká státní ochrany původního nížinného biotopu (zaloučení, vojtěšky, malohektarová pole, bez chemizace, citlivá mechanizace, zajištěný klid) - pokud s tím nevyjde talibán.sk, jsem tu asi pro srandu. Ale to já jen mezi řečí, když se někdo kasá, jací jsou kabrňáci v ochraně (horny chlapci). Netrpělivě budu očekávat další zprávy o 7%, protože 7 je víc než nula. Ale jak znám českou mentalitu, hodně lidí se na tom napakuje, hodně věcí se nakonec nezrealizuje nebo úplně vyšumí. V dnešním podání je myslivost spíše boj o přežití v mixu se snobárnou, proto mi ten pocit sounáležitosti ani moc nechybí. Ovšem dobrou věc budu podporovat a fandit všem myslivcům - srdcařům.

Taky jsem zvědavej jestli to bude skutečnost, pravda je jedna ,kolchozáci myslim hlavně ti velcí, nedělaj nic jinýho než , že likvidují všechno živý i neživý(půdu) a nejlepší je to , že za dotace (naše prachy). Pokud by skutečně došlo k takovýmu nařízení, jsem zvědavej jak bude vypadat. Jen se bojím ,aby to nebylo na škodu, dají podmínku x% zatravnit a dvakrát v roce posekat a je vymalováno, jelikož to ti mamlasi budou sekat jak vojtěšku že. Pokud by to ,ale bylo tak, že např. z výměry lánu pude 7% na biopásy a navíc by musel být lán max.20-30ha biopás a zase lán, bylo by to super, no pravda je , že tento biopás by musel být zlikvidován a zaset znova v březnu , dubnu , v co nejkaratším čase,aby došlo k co nejmenším škodám na snůškách či mládatech.To nemluvím o tom, že tam kde není větrolam, či dochází k likkvidaci ornice by museli spětně vysázet remízky a vybudovat meze,nebo kde je voda vysoko, proč pořád odčerpávat vodu,není lepší tam nahant na tejden bagr a udělat tam menší nebesák???. No ono vlastně mělo by se to dělat automaticky,ale ono to nebude tak jednoduchý, že.

7 % je hezký. Jen jak to bude nastavené. Se svažitostí polí, na kterých nemůže být pěstována kukuřice, řepka a pod. to taky není tak horký jak to vypadalo. Můj názor....Zemědělci čerpajáí dotace, ve většině případů doslova plení a drancují půdu, tak ať pro životní prostředí také něco udělají.

Krásná odpověď. Žitný ostov je IBA jedinečná zásobárna vody. Právě proto bych ji povýšil status. Voda bude za pár desetiletí nejcennější (nejen agrární) komodita. Že je hustě osídlený ničemu nevadí, lvy se repatriovat nechystám, mně stačí, když se tam vrátí fauna, co tam byla před sto lety. Někteří věří tomu, že když zmizelo DDT, zvítězili jsme. Dnes je taková škála "selektivních" pesticidů, až z toho jde hlava kolem. Zajíci určitě nehynou jen vlivem nadlimitní rtuti, to je jen jeden z prvků toxického koktejlu. Oba víme, že za Apačů byla vyšší biodiverzita i úroveň myslivosti. Santer mě zatím ničím nepřesvědčil. Možná u Kimů kontrolují, kam kdo chodí se stolicí, za Husáka jsem nic podobného nezažil. Kdyby se tedy podařilo retro se stavem krajiny, vůbec bych se nezlobil. Proto jsem zvědav na ten projekt 7%, už aby se to rozběhlo!

Francouze bych sem vůbec netahal, vášnivo bozkajú od pasu dolu, ale o ochrane prírody nevedia nič. Koliha, čejka, sluka...v kulturně vyspělých zemích se to pouští...zkvátka žabožvouti. U vás je chráněný každý kopec, ale zkuste vyhlásit NP Žitný ostrov. Poděkují dropi, sysli, koroptve...možno aj. Béla B.. Na každého tetřeva připadá 10 ochranářů a 100 lišek a jezevců. Když nahlédnou do Natury 2000, uvědomněle každé hnízdo obejdou velkým obloukem...přírodní zákony fungují trochu jinak, než ty psané člověkem.

:)

I to víte, že to je zákulisní hra. Zemědělec je ten poslední, kdo má zájem zmenšovat stohektarové hony. Zapne autopilota a s John Deerem obletí katastr za dva dny. Meze a biopásy brání intenzivní výrobě. Když se podívám na mapy.cz, tak ani na Slovensku na tom nejste lépe. VTR způsobila, že s pojmy ekonomika produktivita, chemizace a mechanizace se pozapomnělo na přírodu. Člověk to zkřivil, takže je na něm, aby sjednal alespoň částečnou nápravu. Je třeba nastavit podporu (dotace) ekologicky udržované krajině. Nebo snad myslíte, že příroda si i stímto "nešvarem" poradí sama?

Doufejme a tlačme na pilu, kéž by to byla pravda! Ještě bude záležet na detailech, protože je rozdíl 7 ha v bloku ("ideální" smrková výsadba), nebo 7 pásů 10 m širokých po 150 m s políčky, keři, lučním porostem. Diverzita vyletí raketově nahoru. Snad se toho dožijem...

Ano, i já mám tuto informaci a to od dost důvěryhodného zdroje. Jen je problém s našimi zemědělci kteří se začínají stavět na zadní a vůbec se jim to nelíbí. Proto má proběhnout velká podpisová petice pro toto rozhodnutí, aby to naši slavní sedláčci nenechali u ledu. Jinak to prý má být povinost i v ostaních zemích EU a nejen u nás. Konečně něco pozitivního z Bruselu.