ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

srnec
srnec
vloženo: 25.3.2013 20:35
autor: Miroslav Jílek

úlovky (svět)

Estonsko
Estonsko
vloženo: 1.11.2017 07:32
autor: Václav Hlaváček

trofeje

Kamarádův životní k jubileu
Kamarádův životní k jubileu
vloženo: 1.11.2017 08:56
autor: Děda z lesa

zvěř v přírodě

...
...
vloženo: 8.1.2013 08:29
autor: Marek Drha

zbraně

Komplet
Komplet
vloženo: 22.2.2014 11:28
autor: Děda z lesa

fotopast

..tady hlídám já..
..tady hlídám já..
vloženo: 10.8.2016 18:19
autor: Jaroslav Richter

myslivecké umění

Prajem všetkým šťastné a veselé Vianoce
Prajem všetkým šťastné a veselé Vianoce
vloženo: 24.12.2015 11:43
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 233475 fotek (11 dnes)
  • 7962 videí (0 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 8901 inzerátů (2 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 749316 komentářů fotek (39 dnes)
  • 12934 komentářů videí (0 dnes)
  • 3294913 hlasování fotek (134 dnes)
  • 56457 hlasování videí (0 dnes)
  • 37668 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 18 online

Připomínky a názory
Diskuze

Poděkování.

František Dvořák vložil 5.2.2017 13:14
Děkuji, že jste se mi na můj dotaz brzy ozvali.
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
František Dvořák reaguje 11.2.2017 09:48
Víte p. Zvářal. Pořád se chytáte zhovadilostí, které s ničím nesouvisí. Jenom kvůli tomu, že jsem si dovolil pochybovat o Vašich hloupých důvodech o tom, že predátor vyhubí svou kořist. Konec konců já o těch důvodech nepochybuji, já o tom, že jsou hloupé jsem přesvědčen, o mě jste psal, že si vše cucám z prstů, mě by zajímalo, kde jste tuto hloupost cuca Vy. Už mě trochu unavujete, ale silně jsem si poopravil o Vás svůj obraz, který jsem měl na základě některých Vašich diskuzních příspěvků i jinde než tady.
karel zvářal reaguje 10.2.2017 20:07
Ještě že máme tu Wikinu!... Vidíte, zapomněl jsem se podívat!-)) Je louka v našich zeměpisných šířkách původní biotop před příchodem člověka? Nebo to byly spíše "neprostupné, divoké hvozdy, s vlky, medvědy a jeleny"?
František Dvořák reaguje 10.2.2017 18:48
Takže p. Zvářal. Sýček je původní,tak tóóö jóóö. Takže jsem si chvilku cucal argumenty z prstů. Jako nepůvodního ho skutečně vyhubit nebudeme muset. Jednak jsem si o něm četl chvíly v encyklopedii Ptáci všech kontinentů a abych necucal z prstu jednoho navštívil jsem WIKIPEDII a z prstu jsem cucal tam. V obojím, přírozený výskyt sýčka obecného od V. Britanie přes Evropu až do Asie, na jihu až do severní Afriky, v severských Evropských státech není. Rád obývá otevřené prostory, nikde není psáno, že by musel být nutně vázán na pastviny, nebo že by je nějak moc aktivně vyhladával. Jsem rád, že jsem mohl znalce Vašeho typu poučit.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 16:50
A nyní asi(nevím to určitě) hodně píchnu do vosího hnízda. Mnohokrát se na diskuzních fórech objevuje diskuze na téma, jak to zde socialistické zemědělství, co se týče drobné zvěře zničilo. Jak je to krásné na západě, kde jsou rodinné farmy a srdeční záležitosti. Již 2X vyšlo v Myslivosti porovnání odstřelu drobné zvěře různých států. U zajíců vždy jasně vyplynulo, že v roce 1989 byl u nás na 100 ha honitby odstřel ještě daleko vyšší, než v oněch ekologickych rájích. Dokonce se tady ještě velké množství zajíců chytalo a do těch ekologických rájů prodávalo, neb tam již dávno nebyli.Končím.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 16:35
Lány pšenice, kukuřice,řepky. Stále víc dospívám k názoru, že jsou to v dnešní krajině a to v té části zemědělsky obhospodařované nejekologičtější plochy. Docela mě v tom utvrzují predátoři s největším tělem prasata. Pokud je mají myslivci lovit, tak tvrdí, že hned na jaře, pokud je to jen možné, zalezou do řepky, plodiny postupně střídají a vylezou až na podzim. Pokud má prase vydržet na stanovišti, vyjádřil to na jedné diskuzi nedávno jeden myslivec, tuším, že řekl 4 K. Klid, kryt, kaliště a krmení. O prvních třech není pochyb. Ale čím jsou tam živi. Tvrdit,že v době odchovu selet jim postačí ta doslova hnosná nedozrálá řepková hmota asi není na místě. Oni tam ryjí, asi tam najdou poměrně dost živočišné potravy, kterou v tomto období velmi nutně potřebují. Pokud jí tam nenajdou musí nutně ven. Možná, že ano, ale já jsem ještě neslyšel, že by šli zrýt intenzivně využívanou pastvinu. Dalším takovým argumentem je pro mě právě moták. Již léta ho pozoruji, hnízdí zde v rákosinách, loni jsem ho 2x pozoroval při předávání kořisti samici, jednou letěl kousek nade mnou a dovolím si tvrdit, že skutečně nesl asi třetinového zajíce. V druhém případě nevím co to bylo. Pozoruji ho dost často při lovu, on lítá nad těmito lány, v pohodě uživí rodinu. Nad jmenovanou pastvinou jsem ho ještě neviděl. Čili ono to tam asi s tím životem tak tragický nebude, pochopitelně, není to na lovecké využití,ale zatím to tam predátoři nevyhubili, nikomu svůj názor nevnucuji je to pouze můj postřeh.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 16:03
Já nevím, na kterém nesprávném hrabě pláču. Nemoho se vyjádřit.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 16:01
P. Zvářal, opět jste se zmohl jenom na urážky. Ale na to Vy přeci máte argumenty. Vy si je přece z prstu nevycucáváte. Ale, když není původní, tak o co jde, možná jste slyšel o tom, že se připravuje zákon, že všechny nepůvodní druhy vyhubíme.
karel zvářal reaguje 10.2.2017 16:01
Je to všechno pěkné, akorát že pláčete na nesprávném hrobě:-))
František Dvořák reaguje 10.2.2017 15:58
Ale abych už taky to svoje povídání konečně dokončil. Pásy křovin a malé sady. Ono to sice hezky vypadá, ale pokud je to mezi loukama a pastvinama je to tak malé územní množství, že rto pro drobnou zvěř praktický velké význam nemá. A navíc zde vystupuje jeden fenomén. Ekologický. Mám takovou představu, že pokud nějaké ministerstvo, nebo i orgány EU vydají nějaká pravidla na dotace, je toto projednáváno spříslušnými študovanými ekologi. A takového ekologa, by doběla rozpálil stojící bodlák, na kterém by se stehlík do vánoc živil. A tak tam mnohdy hřmějí křoviňáky, kdo má víc peněz, honí tam od jara do podzimu boční cepáky na traktorech. Všechno je rozbité řádně na zemi, oko ekologa zálibně spočine na bordelu, který představují pet flašky, igelitové pytlíky a pod. a povolí výplatu dotačních titulů. Ještě v této souvislosti bych se chtěl zmínit o tom, že to co pro drobnou zvěř znamenal plynulí pás zeleného krmení, to si dnes neumíme ani představit.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 15:37
Víte p. Zvářal, já už jsem hodně starý, pamatuji se ještě na hospodaření sedláků ve vsi, pamatuji se na zakládání JZD, dobře se pamatuji na koroptví hony, kdy padala jedna rána za druhou, pamatuáji se, jaká to byla pro mě a mého bratra událost, když skutečně táta z komína vytáhl sovu. Celý svůj život jsem prožil na polích a ve stájích. Ale na to, abych se někdy díval na polích na tu ubohost, na kterou se mohu každý den podívat z okna na v současnosti prováděnou pastvinu, tak tam moje paměť nesahá, to jsem do r.1989 skutečně neviděl.
karel zvářal reaguje 10.2.2017 15:34
Pane Dvořáku, to si opravdu fandíte, já a do běla:-))) od Vás jako, jo??? Jste plnohodnotná náhrada Stelly a Huberta. Kdysi jste se podivoval, že na něj reagujeme. Ano, máte pravdu! Divím se sám sobě, že reaguji i na takové bláboly...sýček je původní, tak to jóóó.:-))
František Dvořák reaguje 10.2.2017 15:15
Pane Zvářal. Já to plně chápu. Nasadil jste stupačky, bezpečnostní pás a vylezl jste do hnízda okroužkovat zajíčky. Jednak tehdy byly pastviny asi doménou podhůří a hor a před 30 lety to bylo o něčem úplně jiném, než co se vyrojilo po r.1989.Na ostatních plochách byl uplatňován osmihonný osevní postup.Tam, kde se páslo, byl uplatňován čtyřhonný osevní postup a zajícú tam bylo jak pohnojíno.Zažil jsem takové podniky. A nedělejme si iluze. Ty pastviny nejsou v našich podmínkách původním prostředím, ty vznikaly až po kolonizaci člověkem, čili pár stovek let, sýček tu byl dřív. A nedělejme z motáka pitomce. Proč by měl lítat nad vysokou trávou a zoufale hledat to, čeho je tam dnes málo, když by to měl na pastvině, kde to je daleko, široko vidět. Já se jenom ptám, proč to vedle pastviny ve vysoké trávě je, vyhubený to není a na pastvině to vyhubený je? Ten moták to dokládá. A oproti Vám tvrdím, že tedy to ještě ten moták v té vysoké trávě nevyhubil a že to je tím, že ta kořist tam má zatím ještě jakž, takž přijatelné podmínky a že k vyhubení dojde teprve tehdy, až člověk ty podmínky zruší. A to je nepochopitelné, tak jako to, že by někdo mohl mít jinej názor než Vy, zase pro Vás. A nevyprávějte mi tady, že ty Vaše příspěvky dole nevypadají, jako by je psal někdo neplnohodnotnej, bohužel z nich čiší doslova vztek, že s Vámi jeden jediný člověk nesouhlasí, ostatní asi ano, ale to by Vás přeci nemělo rozpálit do běla. Jinak já s Vámi dobrých třičtvrtiny článku souhlasím.
karel zvářal reaguje 10.2.2017 13:23
Pane Dvořáku, cucáte si rádoby argumenty z prstu, nikde nepíšu, že mám jediný správný názor. Jen jsem vděčný redakci, že ten svůj mohu prezentovat bez cenzury. Jak vidno, o ekologii sýčka víte lautr kulový, ten právě pastviny upřednostňuje. Ve vysoké trávě loví motáci, kteří krouží a krouží, dokud se něco nepohne... Také koroptev se zdržuje na hraně nízké-vysoké, aby včas mohla zmizet, ale potravu sbírá v nízké vegetaci nebo z hlíny. A ještě před třiceti lety v takovém biotopu (louka-pastva) byly. Pak jich bývalo čím dál míň, zato jsem je nacházel na hnízdech, stejně jako zajíčky. Stupačky, bezpečnostní pás a šlo se kroužkovat... ale to asi zase bude pro Vás těžké pochopit:-()
František Dvořák reaguje 10.2.2017 11:23
Pro p. Zvářala. Snad první větou, kterou jsem zde napsal jsem se plně postavil za umravňování stavů jakékoliv přemnožené zvěře. To, co tady předvádíte, mě právě u Vás udivuje. Zrovna jako právě u Vás mě udivuje to, že dokážete tvrdit , že důkazem toho, že predátor dokáže vyhubit svoji kořist, když ho zavlečeme tam, kde nemá co dělat. Tvrzení, že jedině Váš správný názor dokáže Myslivost otisknout, mě doslova dostalo do kolen. Jinak by mě možná zajímalo, jak se chudáci dnes myslivečtí hospodáři po pastvinách naběhají, než tam ty zajíce sečtou. Jsem asi špatně chápající, ale opět ten Váš poslední příspěvek jsem nějak nepochopil.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 10:59
Louky. Mají návaznost. Dnes zelené krmení nedělá nikdo a také nikdo(mimo srdcařů, kteří mají doma kozu a 3 králíky) nesuší seno. Při stále klesající úrodnosti pastvin je třeba celoročního přikrmování dobytka. To se děje senáží, ať už v balíkované, či vyráběné v jamách. K výrobě těchto senáží jsou využívány louky a dlužno podotknout, že se stále zatravňují nové plochy. K udržení užitkovosti krav, se tyto plochy sečou o 14 dní dříve, kulturní trávy a byliny se nedostávají do květu a porost opět postupně zaniká. Nesmíme zapomenout na skutečnost, že tímto postupem během pár dnů vzniknou na loukách celoplošné holiny. Připočteme-li k tomu jarní vláčení a válení výkonnými stroji, které je provedeno také v několika dnech, další brzkou seč a seč říjnovou, která probíhá tak, že se vše nechá na zemi(přiznám se, že význam toho jsem já osobně nepochopil, ale jedno vím, je to perfektní velkovýrobna na plísně a hniloby, tydy pokud je tam dostatečná vrstva hmoty). Po říjnových sečích zůstává veškerá zvěř závislá na pstvě po pár dnech doslova bez možnosti v krajině se uživit. Již jsem zažil situaci, že se louky obnovují, stříknou se Randepem, zaorají a pokošíme se je znova osít. Důmyslně vymyšleno. Jestli je to ovšem v souladu s přírodou o tom pochybuji. Jestliže jsem označil pastviny za 100 %ně vysterilizované území, louky po tomto titulu již velmi zblízka pošilhávají. Nějakého masivního rozmnožení zajíce se opět p. Zvářal nedočkáte i když veškeré predátory vybíjete.
karel zvářal reaguje 10.2.2017 10:43
Řek bych, že myslivečci jsou dostatečně inteligentní, aby dokázali rozlišit mezi diskuzí (fórem) a duelem. Ale jsou také moderně vyčůůraní. Když už se jim teda někdo motá do řemesla a dělá svévolně užitečného idiota, nebudou se přece JEHO prací špinit – Ať si to laskavě vyžere sám, co si nadrobil, že?! MY s tím přece nemáme vůbec nic společného!... Já tomu říkám přílehavě Voyerský (někdy Zbabělecký) kroužek:-))) Ale to je u nás normální: Za d na ž.-( Toto foto kolegy Kašinského redakce nezařadila: chošišcha domácí (s “utlumenými” pudy, že, pane Dvořáku!-)) a její úlovek (house husy divoké). Páslo se vždycky a vedle toho byly i plochy sečené… Na spásaných plochách velmi efektivně loví milovaní dravci:-)) Tam je ušáček jak pěst na oko.
František Dvořák reaguje 10.2.2017 10:29
Nepovažuji se za všeznalého teoretika, spíše se z pozice neznalého praktika pustím do debaty s praktickým ochranářem na téma, mé oko láskyplně spočívá na 100 %ně zatravněné ploše, zčásti spásané, zčásti sečené s pásy keřů a menšími sady. A světe div se zajíc není. Já předpokládám, že dotační politika je stejná jak u nás tak na Valašsku. Čili pastva. Každý z nás jistě v přírodě vnímá obrovské oplocené plochy, kde za plotem pobíhá určité stádo krav, někdy pár koní, či ovce. Mám takovou pastvi nu již téměř 20 let pod okny. Když byla tato komunisty zdevastovaná plocha předaná soukromému uživateli,tak se jeho stádo krav uživilo na pár hektarech. Protože(a to jsem několikrát již četl), soukromníkům, kteří jsou svými hektary doslova chycení za srdce a nejde jim o nic jiného než o ekologii, začal postupně výnos na těchto pastvinách klesat, tak se do dneška pastviny rozšiřovaly a ta pod mými okny již dovolím si tvrdit, že při stejném počtu dobytka, zabírá víc jak 50 % výměry polí obce. Kdo dokáže tvrdit, že toto je v souladu s přírodou, nechť se po jakékoliv pastvině projde. Vždyť tam žádný život není. Rozhodně to není věcí predátorů. Tam vkročí pouze zajíc sebevrah, kterého nevyhubí přemnožený predátor, toho chytne predátor náhodný, který se tam potuluje, zdaleka ho vidí. Pokud budete p. Zvářal čekat, že se zde ten zajíc usadí, dostanete se asi tak na úroveň cikána za totality. Cikáne, co děláš na tom stromě? Ale vyhlížím, kdy pojedou zpět vojska Sovětského svazu, dočasně umístěná na našem území. Udělal jsi mi radost cikáne, konečně jsi si našel trvalou práci. Takto budete zbytečně čekat, že tady se usadí zajíc. To jsou plochy totálně zničené vysterilizované.
Mila Šebela reaguje 10.2.2017 08:31
Pánové, nebudu se mezi Vás plést, toto je Vaše pošťuchování. Mám ale jednu poznámku. Lovící, tedy "pytlačící" pes je dnes výjimkou, ale pytlačící kočky jsou vidět naprosto běžně. Hlavně v noci. Nedělají to kvůli hladu - nažrat dostanou mazlíčci doma - ale večer vyjdou do polí a loví pro zábavu... a je jim jedno co zabíjejí. Viděl jsem to mnohokrát.
František Dvořák reaguje 9.2.2017 18:26
Pro p. Zvářala, můžeme mít každý jiná názor, ano kočka, pes jsou dle mého mínění predátoři, u nichž byl domestikací a dlouhou dobou života s člověkem naprosto pozměněn lovecký pud a instinkt a nezabíjí pro vlastní potřebu. Pokud dál je nějaké protiřečnění, já ho skutečně nevidím.
František Dvořák reaguje 9.2.2017 18:16
Toto skončilo. Plocha byla pronajmuta ekologickému hospodáři, který pase pár kusů dobytka. Při jeho první seči jsem pozoroval asi 6O m od kraje co si tam straky rozebírají, šel jsem se podívat a než jsem tam došel, tak jsem našel další dva mrtvé zajíčky. A to seče kluk , o kterém vím, že až tak imunní není a pokud vidí, že tam něco je, tak vyleze z traktoru a snaží se to vyhnat. No, zajíců rapidně ubylo to, že jich tam ještě pár je připisuji více méně sluneční elektrárně, kde mají jiště malou šanci pár mladíků odchovat. Koroptve loni zahnízdily dva párky, zavčasu jejich hnízda byla vysečena, staří to tentokrát přežily. Kočky dál, zrovna jako poštolky, loví myši. Strak ubylo, zmizely, aniž by je kdokoli honil, kuny. Již se zde neuživí. Představa, že ta kuna sedí na vyvýšeném místě, kroutí hlavou a říká si, ještě je tu jeden, myšleno zajíc, musím ho chytit, patří skutečně do oblasti sci fi.
František Dvořák reaguje 9.2.2017 18:02
Pokračování. Nyní o prastředí.Sám jsem již delší dobu v důchodu. Jako přivídělek jsem si vzal na starost asi 3 ha volného prostranství nezastavěné plochy v průmyslové zóně. Tuto plochu jsem sekal malým traktůrkem a to tak, že jsem vždy nechal trávu růst nerovnoměrně, čímž vznikaly pásy různé velikosti.Byl jsem za to mnohdy kritizován, není to hezké. Měl jsem zde zajíce. S místními myslivci jsem často vedl provokativní diskuze, že jich zde mám víc, jak oni v celé revíru. Každý rok na podzim jsem zde napočítal 20 až 30 koroptví. Poslední rok mého působení zde zahnízdily křepelky. Predační tlak na tyto 3 ha. Téměř každý den z blízké vesnice 2 lovící kočky, nedaleko hnízdící poštolky, krahujec, který sem zalétává lovit malé ptáky, přímo v areálu fabriky kuna, odchovávala zde často mladé, mrtvé zajíce jsem mnohdy našel zatažené pod bednami. Nikdy jsem ji neviděl, ale od lidí jezdících ráno do práce jsem 2x slyšel, že jim před autem přetahla liška. No a dost početná populace strak. U těch se zastavím. Považuji je totiž z vyjmenovaných za nejhoršího predátora. Kysi jsem kolem třech velmi malých zajíčků nechal neposečenou trávu asi 4 x 4 metry. Najednou jsem z dálky viděl, že ty potvory se šly doslova snad podívat, proč jsem to tam nechal, večer už tam zajíčci nebyli. Jednou jsem pozoroval jak párek strak objevil čerstvě vylíhlá koroptví kuřata jedna chytla kuře odlétla s ním, druhá zástala u hejna a hlídala, aby se jim nestratili a když se tato vrátila, tak si to vyměnily. Marná byla snaha starého párku koroptví, zlikvidovali asi vše. Za třetí. Pozoroval jsem poštolku při lovu myší. Seděla na veřejném osvětlení kousek vedle si sedla straka. Když vystartovala za myší straka startovala chvilku po ní a pokud poštolka myš na zemi chytla, straka jí ještě na zemi o ní připravila. A jsem bohužel přesvědčen, že minimálně 95 % myslivců, pokud by měli na vybranou, měli jednu patronu, seděla tam straka s poštolkou a bylo jim řečeno udělejte něco pro koroptve, tak alespoň toho jednoho predátora zastřelte, vyberou si poštolku. Vždyť ta má přeci zahnutý zobák.
karel zvářal reaguje 9.2.2017 17:46
Pane Dvořáku, porovnejte tyto dvě věty, a řekněte mi, jak to vlastně myslíte, jestli z legrace, nebo ze srandy: FD:...Jsem toho názoru o nutnosti řešení hlavně predátorů domácích, kteří jsou pro volnou populaci živočichů ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÍ... FD:...NAPROSTÝ NESOUHLAS: Není možné, dávat úbytek jakékoliv zvěře do souvislosti predátor - kořist... Dost dobře se v tom nevyznám, přijde mi, že si protiřečíte. Pokud takto píšete Vaše příspěvky, nedivím se, že jste s nimi neúspěšný.
František Dvořák reaguje 9.2.2017 17:34
Děkuji p. Zvářal. Jde o to jestli to nejste náhodou Vy, kdo tady papouškuje dávno překonané smyšlenky. Ono skutečně dokazovat na tom, že někam dotahneme šelmu, která pak zlikviduje původní faunu, která se jí v tom případě nedokáže bránit, že predátor bez zásahu člověka vyhubí kořist je totální hloupost. Tím ale nemluvím o snížení počtu kořisti v neprospěch loveckého využití člověka. Této Vaší pravdě se skutečně nerad dívám do tváře. Jinak, jsem přesvědčen, že kdybych to poslal do Myslivosti, bylo by to otištěno. Ale mě jde o to, že když to tam otisknou, nemám tam šanci, pokud se někdo ozve o tomto diskutovat, jako zde s Vámi. Mám dojem, že jste kdysi napsdal, že nejste také členem ČMMJ(pokud se mýlim omlouvám se), tak tu možnost nemáte také. V tom případě bychom na tom byli stejně. Jinak, proč sem motáte ochranářský časopis nevím, jediné co mě napadá je to, že pokud budete mluvit o střílení dravců, tak to tam neprotlačíte, s tím s Vámi souhlasím, jedno vím určitě, ing.Kasina to nebyl, kdo vydal podnět k tomu, aby nečlenové ČMMJ nemohli diskutovat a poslední větě už nerozumím vůbec. Ale chápu, že jsem těžko chápající člověk.
karel zvářal reaguje 9.2.2017 13:29
Pane Dvořáku, děkuji Vám za podnětnou reakci, ale jsem na takové více než zvyklý. Takových jako Vy potkávám zástupy. A není snadné v ochranářském časopise svůj článek uveřejnit. Jedině zcenzurovaný tak, že člověk je z tooho jelen. Já se rád vyjadřuji přímočaře, podle vlastních zkušeností a názorů! Pokud budem všichni papouškovat dávno překonané smyšlenky a nedokážeme se podívat pravdě do tváře, nikam se nepohnem!!! Proto jsem vděčný Ing. Kasinovi za jeho přístup. V organizaci, kterou jsem byl nucen pro diktátorské a arogantní manýry opustit, nic takého, jako původní text na má témata, nebylo možné! proto: Myslivosti zdar!
František Dvořák reaguje 9.2.2017 11:11
Naprostý nesouhlas. Není možné, dávat úbytek jakékoliv zvěře do souvislosti predátor - kořist. Takto zjednodušený pohled přeci v přírodě neexistuje. Zde je souvislost kořist - predátor - životní prostředí. A toto je vtisknuto do genetických informací, které se při vzájemném soužití formovaly tak, aby kořist přežila a predátor nevyhynul. Jsem p. Zvářal skutečně ten, koho jste nepřesvědčil, že predátor vyhubí svoji kořist. Váš příklad o zavlečeném predátorovi jinam je úplně mimo. Nevím, jak to nazvat připadá mě nazvat to dětsky naivní. Ano, třeba blboun nejaptný byl tímto způsobem vyhuben za pouhých 15O let, on byl sice ve svém prostředí, ale vůbec neměl ve své genetické výbavě zakódováno že se má tomu zvířeti, které se k němu přibližuje bránit. To je asi tak, jako bychom čekali, že nám z talíře uteče kus vepřového.
František Dvořák reaguje 9.2.2017 10:55
Články Karla Zvářala čtu téměř všechny, dost často s ním nesouhlasím.Souhlasit lze s tím, že se v přírodě následkem činností člověka snižuje jak počet jedinců různých populací druhů živočichů(ale i rostlin a různých malých potvor), tak i s tím, že některé druhy možná i nevratně mizí. Lze souhlasit i s tím, že je třeba řešit problémy s druhy(a to nejenom z našeho hlediska predátory), které se a to také hlavně činností člověka přemnožili. Jsem toho názoru o nutnosti řešení hlavně predátorů domácích, kteří jsou pro volnou populaci živočichů zvlášť nebezpeční.
František Dvořák reaguje 9.2.2017 10:40
Děkuji p Karlu Zvářalovi, má pravdu již jednou jsem to použil na vláknu tuším o časopisu Myslivosti a tak tuto taktiku stálého pokračování použiji i nyní. Neměním nic na svém mínění, že myslivci by měli diskutovat hlavně tam, kde je to možné převést do písemné formy, důvody jsem jsem v mémé minulém psaní sdělil, nicméně o diskuzi z venčí majitelé Myslivosti asi přímo neprahnou, ačkoliv podle mě je to veliká chyba, myslivost je totiž s ostatním obyvatelstvem mnohokrát těsně spjata. Tento můj příspěvek je reakcí právě na článek p.Karla Zvářala "Zachráníme sýčka? aneb O potřebě regulace predátorů." Pokud bych měl volný přístup do diskuze v Myslivosti, asi bych tuto svou reakci pojal jako celiství článek a nabídl Myslivosti ke zveřejnění. Bohužel bych se nemohl vyjádřit pod ním k případné diskuzi.
karel zvářal reaguje 6.2.2017 19:35
Také se mi to stávalo. Pokud chcete delší příspěvek vcelku, je lepší to napsat ve wordu a přenést, nebo na několikrát přímo. Ale to musíte sledovat čas, protože po asi 20-ti minutách Vás to odhlásí a text je fuč:-(
František Dvořák reaguje 6.2.2017 18:31
Tak jsem zase téměř hodinu datloval a příspěvek mi opět nevyšel. Děkuji.
František Dvořák reaguje 5.2.2017 13:22
Omyl, to sem nepatří.