Jak podle vás přikrmovat?Je lepší klasická krmítka na leslích tak na kýbl jádra,nebo sypáky na pytel.Klasická polní honitba.

Ještě jedna věc - ten "diskutér" co mě kdysi "zdrbal jak malého kluka" nebyl pan Kubíček ml., jenom jsem ho označil v příspěvku, aby věděl, že reaguju na jeho názor. Nerad bych poškodil jeho jméno!

Pánové, nechci být tady za rýpala, ale souhlasit s Vámi nemůžu. Kdysi jsem tu u některé fotky prezentoval, že přikrmuji zvěř ovsem od října přes celou zimu a srnčí je u krmelce v dobré kondici. Oves předkládám v samokrmu, takže zvěř má dostatek (objem zrna vydrží v samokrmu cca na týden). Byl jsem ihned napaden jedním všeznalým myslivcem,jak si to můžu s mým vzděláním dovolit, jaký jsem blbeček a že bych se měl zamyslet....Nyní mám nádherný důkaz o mém tvrzení, které jsem vypozoroval za těch pár let v honitbě. Kdo čtete Myslivost-stráž myslivosti, přečtěte si článek Výzkumného ústavu myslivosti Brno - Nitra - Videň o jadrném krmivu.... Pane Kubíček, Dočtete se, že změny trávícího traktu nejsou odvislé od ROČNÍHO OBDOBÍ, ale od potravní nabídky. Pokud srnčí zvěři předkládáte VČAS jadrné krmivo, u srnčí zvěře nedochází k výrazným metabolickým změnám a pravidelný - PODOTÝKÁM JEŠTĚ JEDNOU PRAVIDELNÝ přísun krmiva (který jsem samokrmem měl zajištěn) udrží srnčí zvěř přes zimu v dobré kondici a po zimě u srn podporuje rychlou růstu plodu a srnců paroží, protože zvěř je v dobré tělesné kondici... Asi tak...DOufám že si to tady pan všeznalý, který se mnou diskutoval jako se začínajícím adeptem,přečte a příště se nebude věnovat "jediné" pravdy od doc. Hanzala....CItuji časopis myslivost, kde se pojednává o přikrmování v druhé polovině zimy: objemové krmivá. Zásadnú úlohu pri prevencii pred výživovými problémami zohráva pravidelnosť príjmu jadrových krmív a forma úpravy jadrových krmív. Z pohľadu praktického prikrmovania, keď sa jadrové krmivo predkladá do kŕmidiel a nie je možné zabezpečiť jeho rovnomerný príjem jednotlivými jedincami zveri, je najvhodnejšie odporučiť ovos. Ovos obsahuje menej ľahko stráviteľnej energie a zároveň vyšší podiel vlákniny, a to aj do 10 - 11 %, kým napríklad kukurica iba 2 - 3 %. Ovos zároveň obsahuje najvyšší podiel bielkovín spomedzi uvedených bežne používaných jadrových krmív (s výnimkou strukovín). Ako je to s diskutovanými zmenami tráviaceho aparátu prežúvavej zveri v druhej polovice zimy? K zmenám (morfometria bachorových papíl, zastúpenie mikroorganizmov) dochádza vždy tam, kde dochádza k zmenám prijímanej potravy. Počas nášho výskumu výživy zveri sme vo viacerých pokusoch zhodne zaznamenali, že trávenie zveri sa prispôsobuje obsahu živín v konzumovanej potrave a nie ročnému obdobiu, alebo dĺžke dňa a podobne. To znamená, že v oblastiach, kde zver nie je vôbec prikrmovaná a je odkázaná iba na lesné dreviny, alebo je prikrmovaná iba objemovým krmivom, tak tejto potrave bohatej na vlákninu je tráviaci aparát aj prispôsobený a pri nesprávnom jednorázovom predložení jadrových krmív – môže dôjsť k problémom. Naopak – ak je dodržaná disciplína počas celého prikrmovacieho obdobia, to znamená, že zveri je obilie predkladané v pravidelných časových intervaloch, tak je na takúto energetickú bohatú potravu aj prispôsobená, tráviace problémy nevznikajú a zver je zároveň v dobrej kondícii. V bilančných pokusoch pri srnčej a jelenej zveri sme zistili vysokú stráviteľnosť - obilia a koncentrovaných kŕmnych zmesí v zimných mesiacoch (január, február). Podmienkou vždy je aby zver bola na príjem obilia navyknutá. Stráviteľnosť živín sme stanovili v priemere na 80 %. Lepším potravným podmienkam v zime sa zver prispôsobuje tým, že nedochádza u nej k tak výrazným zmenám tráviaceho aparátu (napr. k zmenšovaniu bachorových papíl). Príjmom energeticky bohatých krmív nedochádza počas zimy k výraznej strate hmotnosti a zver je lepšie pripravená v jarnom období na zvýšenú fyziologickú záťaž (intenzívny rast plodov u samíc a parožia u samcov). Výživa - kondícia a zdravotný stav sú úzko prepojené. Treba si uvedomiť, že viaceré zdravotné problémy sa prejavia pri zveri, ktorá je v horšom kondičnom stave, kým zver v dobrej kondícii im lepšie odoláva.

Pane Kubíček, psal jsem o krmivu předkládaném nikoli plodinách rostoucích. Je tedy irelevantní srovnávat srnčí zvěř a řepku! Nikdo z nás by srnčí řepku nepředložil, ale rovněž nikdo z nás tomu, aby ji brala jako rostoucí, nezabrání. Měl jsem namysli především pestrost potravní nabídky v krmelcích v době strádání, kde si zvěř opravdu vybere sama. Je samozřejmé, že jádro v zimě není vhodné, ale o takových základních věcech si snad ani nemusíme psát! Já předkládám sušené jeřabiny, koncové výmladky javoru, ostružiní a maliní, srnčí bere rádo i sušenou kopřivu. Tímto směrem by bylo záhodno se ubírat...ohledně nekrmení černé, jsem psal již před rokem, toho lze docílit třeba u LČr. , u MS již hůře, je příliš zažitý trend navézt někde valník krmiva /na krmeliště/ a u něj lovit....

Kamarád zemědělec mě nabídnul směs ovsa,hrachu a pelušky.Jakej je Váš názor na vhodnost této směsi k přikrmování srnčí zvěře?Dík za názory.

Pane Bárta, máte pravdu, že se většinou jedná o slabé, staré či jinak nemocné kusy (většinou holá, která měla být odlovena do konce roku). Nicméně kdyby jste v zimních měsících nasadil pouze oves (mluvím pouze o obilovinách), myslím že by to pro zvěř bylo vhodnější než směs. Černá je samozřejmě naše zvěř. A je možné ji taktéž přikrmovat ovsem. Nevím, čemu říkáte únosné stavy, dle toho co slyším, ale i čtu v odborných časopisech a publikacích to spíš vypadá, že černá je kriticky přemnožena v rámci celé Čr. Dokonce v posledních letech proniká i do vyšších horských poloh, včetně Krkonoš, kde se dříve nevyskytovala. O čemž jsem se přesvědčil osobně. Ale není to fenomén jen Čr, ale i celé Evropy. Dnes není žádnou vyjímkou, potkat divoké prase v alpách. Což je bohužel dost velký problém pro ptáky hnízdící na zemi, např. tetřeva, tetřívka či jeřábka, ale i další. Prase najde dostatek potravy v podstatě po celý rok.Ať už v lese či na poli. Vlivem (nejen tohoto) populace pohlavně dřív dospívá (některé bachyně rodí i 2x do roka), potkáváme pak 20 kg vodící bachyňky. Což je pro chov nežádoucí. Proto jsem psal níže, že nejsem zastáncem přikrmování černé.

Pane Kubíček,u nás se pěstuje řepka ve velkém a rozhodně tady srnčí nepadá jako mouchy.Od podzima přikrmuji směsí ovsa,ječmena a kukuřice a úhyn minimální.Když už,tak jde o slabé jedince,nebo jinak nemocné kusy.Co se týká přikrmování černé,podle vás to není zvěř?Já myslím že ano a má stejný nárok na péči jako jiné druhy.Tady jsou prasata na únosných stavech a to nejsme polní honitba,ale smíšená a sousedíme s lesním komplexem,který čítá takřka 3000ha.Jak krmit srnčí víte,ale jak se chovat k černé asi moc ne.

Pane Vilšer, to co tu píšete, že je neměnný fakt a zvěř si sama vybere dle svých potřeb, to je pěkná hloupost! Chcete snad tvrdit, že zvěři prospívá řepka olejka a proto pak umírá v bolestech za asistence průjmů? Zvěř si vybere pouze dle chuti (bohužel pro ni). Aby to bylo jasné, když dáte před 6 leté dítě 5l coca coly + sušenky a vedle 5l čisté vody + chleba s máslem, co si vybere? Dle chuti že?.. Takže asi tak. Doufám, že mi tu teď nikdo nebude tvrdit, že má srnčí víc rozumu než malé dítě. Že chcete aby zvěř prosperovala, o tom nepochybuji. Ale předkládat "aby měla" ji máte koncem léta po sklizni obilí a na podzim. Tak, aby si vytvořila zásoby na zimu a tu bez újmy přečkala. Zahrnout ji množstvím potravy v zimě, zejména pak kukuřicí, je chyba! Zvěř není schopna využít potenciál vysoko kalorické stravy v zimním období. Jednoduše na to není uzpůsobena, jelikož v přírodě, v období nouze není takový výběr potravy. Zvěř je proto uzpůsobená ke snížené konzumaci a děje se tak proto, aby si mohli "odpočinout" vnitřní orgány po zvýšeném příjmu potravy v pozdním podzimu. U domácích zvířat je zimní krmení rozdílné než u divoce žijící zvěře, ale to je dáno tisíciletou domestikací. A co se týče přikrmování černé - nechápu, proč krmit černou, která je přemnožená, MS musí platit škody a trend se ubírá zcela jiným směrem. A sice snížit počty černé na přijatelné množství a udržet je. Z těchto důvodů vidím přikrmování černé jako nežádoucí.

No ano, kukuřici předkládáme černé, ale když přijde srnčí,jelení či mufloní zvěř, zahánět ji asi nebudem, že.Nechci se s Vámi hádat o slovíčka potřeba a chuť. Ale je neměnný fakt,že pokud má zvěř výběr, vybere si sama, zejména dle potřeb. A myslím, že všem nám jde o to, aby zvěř výběr měla a prosperovala. Takže asi tak.

Pavel Vilšer, neměl jsem na mysli jeřabiny, ani o letnině jsem tu nic negativního nepsal. Měl jsem na mysli například obiloviny. Konkrétně třeba kukuřice je dobrá přes léto, ale v zimě absolutně nevyhovující! Bohužel, pro zvěř je chuťově a smyslově velice atraktivní a tak ji samozřejmě bere velice ráda, ale rozhodně to pro ni není přínosem (v zimním období). Tím že něco funguje myslíte co? Že zvěř bere námi předkládané krmivo? Takže když zvěř něco sežere, je to automaticky dobře? To si nemyslim.. Jak píšete níže "chutě a potřeby". To jsou dvě odlišné věci, a bohužel chutě zvěře se mnohdy liší od jejich potřeb. Stejně jako ty naše...

Kokego Kubíčku, to že něco je vyzkoušené cca přez 50 let, a funguje to, toho bychom se měli držet! Povězte nám, jak se mění chutě a potřeby srnčí zvěře v návaznosti na rozvoj zemědělství a ostatní... Ty jeřabiny se zakládaly už za 1. republiky, takže jaký "rozvoj!??" kde spatřujete?

Pane Jeřábek, nevim kolik zkušeností jste posbíral vy. Já ty moudra nemám pouze vyčtená, ale zmínil jsem nějaké autory, protože jsem se chtěl na rozdíl od Vás, odkázat na literaturu a podpořit tak svá tvrzení. To že naši otcové a dědové dělali něco celý život určitým způsobem a zvěř to brala, ještě nemusí nutně znamenat, že to tak bylo dobře. Krom toho, stejně tak jak se vyvíjí např. zemědělství a ostatní, bude se vyvíjet a vyvíjí se i myslivost.

Pane Jeřábek, nevim kolik zkušeností jste posbíral vy. Já ty moudra nemám pouze vyčtená, ale zmínil jsem nějaké autory, protože jsem se chtěl na rozdíl od Vás, odkázat na literaturu a podpořit tak svá tvrzení. To že naši otcové a dědové dělali něco celý život určitým způsobem a zvěř to brala, ještě nemusí nutně znamenat, že to tak bylo dobře. Krom toho, stejně tak jak se vyvíjí např. zemědělství a ostatní, bude se vyvíjet a vyvíjí se i myslivost.

Na lesárně nás profesor učil, že když se vyžíná oplocenka, máme si maliní hodit přes plot. Pokud neprší, za týden příjdeš a posbíráš, máš usušené... ;)... Jabloně já stříhám po zimě, to u mě neklapne, ale javoru mléče je tu všude požehnaně a zvěž to má ráda. No a jinak, ty jeřabiny - zkusim !

Tuto fotku jsem fotil dnes, aby bylo vidět, jakou si letnina zachovala barvu asi 8 měsíců po sklizni (nepočítám ty jeřabiny). Jabloňová letnina je na fotce vzadu, kopřivy už nemám, takže jsem je nemohl přidat. Z těch jabloní srnčí ožere jen listy a ty pruty tam nechá, to ale i po kopřivách silnější lodyhy zůstanou. Abych docílil ještě větší tmy, tak jsem vloni ty vikýře zatemnil černým papírem ;-).

Hmm,opravdu celkem zajímavá diskuze,snad jen pro pana Kubíčka ml.co takhle nějaké léčení-pro vás.Myslím že tady je to o zkušenostech a ne o načtených a ne zrovna šťastných moudrech.

Hm, zajímavé.Díky za radu. Já to svazoval klasicky do svazečků a dával právě na tu půdu. Já mám na půdě (u sena) taky teplo, protahuje tam vítr a je tam temno, ale né uplná tma. Já si právě myslel, že to máš v úplně tmě a má to na něco vliv. Takže asi zůstanu u letniny ve svazečku. A ty jeřabiny - vyzkoušíme, uvidíme ;)

Franto, ono to nemusí být úplně ve tmě (také mam na půdě 2 vikýře), ale čím méně k tomu jde světla, tím lépe (i při dalším uskladnění). Letnina si pak zachová krásně zelenou barvu a nádherně voní. Kytky pro aranžování se také suší v papírových kornoutech, aby nevybledly. Například ty jabloňové letorosty, když se suší na světle, tak zhnědnou. A myslím, že to nemá jen estetický význam, ale že se tam zachovávají další látky (nejsem chemik). Mě se to tak osvědčilo, tak to tak dělám. Půdu nemám zaizolovanou, takže tam je přes léto docela teplo a vzduch k tomu také může.

omlouvám se, za malé písmenko, pane Černý. František Havran

Pane černý, zkuste koupit řepu - cukrovku. Zvěř jí má radši než krmnou řepu. Já sháním letos semeno cukrovky, abych jí udělal více, i pro chlapy od nás ze sdružení. Ne kvuli nim, ale kvuli zvěři, aby měla dostatek dužnatého krmiva...Skrofa: taky nekoštuju všechno ;) Ale z těch ostružin děláme marmeládu, tak to radši vždycky zkusim ;) Jinak, Skrofo, proč je důležité sušit ve tmě ? Že je lepší sušit pomalu ve stínu, na průvanu, vím? Ideální je podkroví, říkával jeden známý..Ale ve tmě ? To slyším poprvé,rád se dozvím zase něco nového... (teď to opravdu nemyslím ironicky, ikdyž by to tak mohlo vyznít !!!!) lísek (bedničky na sušení)mám doma opravdu hodně, takže problém by to nebyl...Díky za odpověď !

Ostružiny má srnčí rádo,v okolí krmelce jich mám spousty,dokud je srnčí neobere,zajímá ho seno,byť kvalitní,jen velmi málo.Seno nesolím,jádro nosím cca 3xtýdně,menší kyblík,mám čas ,tak to pro mne není problém.Naprosto odlišné jsou mé zkušenosti s obávaným plašením zvěře u krmelců,zvěř velmi dobře ví,co znamená hluk u krmelce,pokud u něj náhodou stojí,odskakuje jen tak aby se neřeklo a brzy po mém odchodu se stahuje zpět.Samozřejmostí je kamenná sůl celoročně.Podotýkám,že nejde o polní honitbu,pole nemáme ani jedno,ale lesní s podstatným podílem pastvin,což skýtá jiné úskalí,věčně se po lesích toulající dobytek,který je Vám kvůli soli schopen odnést krmelec na zádech.Jsou tu samozřejmě jiné podmínky,ke krmelci chodí pouze několik kusů,početné tlupy které vídám v nižších polohách u nás nejsou a proto si myslím že na pravidelném přikrmování menšími dávkami není nic špatného.Jádro přidávám od podzimu,ale srnčí mi dá dobře najevo velmi vlažným zájmem,pokud je ještě brzy.Krmím dokud trvají mrazy či přetrvává vysoká sněhová pokrývka,dost dobře nechápu proč bych měl přestat přikrmovat v době největší nouze,např.v Lednu či Únoru,krmím klidně i v březnu je-li to třeba.Absence průjmů u krmelce,či zhaslých kusů,nepočítám-li kus stržený rysem naznačuje,že tento styl přikrmování zvěři nevadí a v podmínkách naší honitby rozhodně lepší než jednorázové předložení velkého množství jádra a považovat starost za vyřešenou.Ze své zkušenosti vím,že zvěř během několika dní místo vyluxuje a krmelec zeje prázdnotou.Má-li jej na starosti člen,který tím považuje svou povinnost za vyřízenou a kontroly krmelce za záležitost namáhavou až otravnou,poznáte podle absence stop zvěře,že to také nebude to pravé ořechové.Jinak absence polních plodin je v naší honitbě víc než zřejmá.Některými kolegy vychvalovaná řepa u nás absolutně selhává,ve sdružení,kde se ji snažíme vnutit zvěři,ji nebere.Zkoušel jsem psí kusy ,najemňounko nastrouhat,usušit,vpašovat do ovsa s tím že si srnčí snad zvykne,je to marné .Teprve letos jsem viděl slabý náznak zájmu,tak snad to bude lepší.Přiznám se že s letninou,dělal jsem z kopřiv a malin,jsem žádný velký úspěch neměl,mám v plánu ten javor.Babyku u nás nemáme,pouze klen a nevím je-li na to vhodný. Černý

Františku, abych se přiznal, tak jsem ještě krmivo neochutnával, abych zjistil, jestli bude zvěři chutnat :-D Vlastně jo, žaludy jsem zkoušel, ale ty křiví hubu dokonale a přece zvěří chutnají :DDD S letninou mám také dobré zkušenosti. Převážně suším kopřivy před květem a vlčí letorosty z jabloní dokud nejsou zdřevnatělé (ty se na jaře stejně musí ostříhat). Oboje suším na půdě (ve tmě - důležité!) rozložené na dřevěných roštech. Je to rychlejší, než to svazovat do trsů.

Osobně preferuji v naších podmínkách letninu z kopřiv a jeřabin.Dříve jsem skoušel maliník,ale z důvodu velkého zastoupení ostružin v podrostu maliník neberou.Kopřivy posekat těsně před květem. Rozložit je na dřevěné rošty nebo ve stodole na dřevěnou podlahu do slabé vrstvy a za dva dny otočit. Možno ve svazcích,ale pozor na plesnivění při větším svazku.

Skrofa. Jeřáb ptačí funguje ve dvou varietách. Jedna má pilovité listy po celém okraji a jedna má pilování listů jen do 1/2 okraje. Speciálně se s tímto setkáme v sudetech... Jedny jsou jedlé, vhodné i na marmeládu, zatímco ty druhé jsou hořké, až to křiví hubu ;) Přiznám se, že nevim které jsou které, vždycky to zapomenu, ale přijdu ke stromu a pokud se to dá - jsou dobré (to jsou myslím ty s pilováním do 1/2) a pokud se to nedá, hledám strom s jinými listy. Jinak jsou stromy absolutně stejné a v ničemjiném rozdíl není. To jen tak na okraj..co se týká letniny, dělal jsem letninu z javoru mléče a z maliníku a bylo to pryč, než by člověk řekl švec ;)

Já jsem se zas někde dočetl, že je dobrý i oves v mléčné zralosti. Tak jsem v loni vyzkoušel jako letninu a srnčí ho bralo dobře. S babykou teda zkušenosti nemám. Jeřabiny mohu jen doporučit.

Loni jsem četl v časopise Myslivost článek chovatele - výzkumníka a znalce srnčí zvěře Pavla Scherera, kde je uvedeno, že srnčí zvěř velmi ochotně bere letninu z javoru babyky. V červnu tedy jsem zkusmo vyrobil pár otépek této letniny, a přes zimu očekával výsledek. Bohužel - u nás (Hodonínsko) byla zima beze sněhu, ani únorové holomrazy nedonutily srnčí zvěř k intezívnějším návštěvám krmelců. Letnina z babyky tudíž zůstala téměř netknutá. Proto bych uvítal zkušenosti s touto letninou jinde.

Jeřabiny mohu jen doporučit. Nevím co myslíte těmi nehořkými, asi nějaké šlechtěné odrůdy, ale já suším ty obyčejné z jeřábu ptačího a srnčí je bere výborně.

Jinak, pánové, dovolím si odbočit od "slaného" tématu a rád bych se zeptal, jestli někdo srnčímu sušíte jeřabiny (pochopitelně ne ty hořké ;) ) a jestli je má srnčí rádo. U nás jsou výsadby kolem ne moc frekventovaných cest,které začaly hodně plodit, tak jsem si říkal, že bych to narok zkusil. Máte někdo zkušenosti ?

Jojo, v Knize od nakladatelsví Grada jsem se zase dočetl, že se srnčímu nemá v lednua únoru předkládat seno.. Tak to potom nevím, co bychom měli nosit. Obilí ne, seno ne, sůl ne... Tak asi jenom olovo...

Ve starších publikacích bylo popsáno, že se seno může posolit. Avšak v novějších knihách už jsem toto neviděl (i když jsem určitě nečetl všechny). Ale naopak už jsem se setkal s názorem, že by bylo lepší v zimě sůl neředkládat vůbec, jelikož zvěř na její využití spotřebuje více energie, než kolik by spotřebovalo v případě, že by sůl nemělo k dispozici. Osobně se přikláním k názoru, krmivo nesolit, ale poskytnout zvěři sůl formou lizů.

Nikdo není vševědoucí.Ani autoři různých publikací.Jinak,stoprocentně je lepší zásobník,než korýtko.Přikrmování má být pravidelné a to u korýtek nelze vždy zajistit.Pane Nedvěd.Na vojně platilo heslo "Voják se stará,voják má." To samé můžete aplikovat v myslivosti.

Ano, ale jak jste sám napsal: V malém množství napomáhá trávení. CO je to malé množství? Jistě víte, že v organismu zvěře se ionty sodíku - Na nachází v nedostatku. To je hlavní důvod, proč ho musí zvěř z potravy doplňovat. To je argument ne proč seno nesolit, ale pro ho nepřesolovat. Ale to jsem taky psal, že soli stačí pár hrstí na fůru. A vo vo vo, vo tom je... Zmiňovanou literaturu od Hanzala jsem rovněž četl. Četl jsem však i mnoho jiných publikací, kde však autoři mnoho věcí píšou a zdůvodňují jinak. Je otázkou, co si z toho vyberete.......... Já prostě ty dvě, tři hrsti pohodím po seně v létě zas a bez jakýchkoliv výčitek svědomí...

Dobrý den, to co jsem napsal níže není můj výmysl, ale můžete se to dočíst v knize "Plodiny vhodné pro zvěř" od p. Hanzala. Dle mého názoru velice zajímavá publikace. K tomu proč nesolit objemná krmiva. Sůl, nazývaná též chlorid sodný (NaCl) je v "podstatě kyselina". Teď mě prosím nechytejte za slovo. Píšu to proto, že v malém množství napomáhá trávení. Avšak po příjmu ve větší míře, má neblahý vliv na mikrofolóru žijící v bachoru přežvýkavců (bakterie, prvoci, atd.), která po přímu soli ve větším měřítku vymírá a srnec, jelen či daněk není schopen trávit potravu. Zdůrazňuji, že potravu netraví přežvýkavci, ale bakterie a prvoci. Sůl tak bude vždy významným doplňkem (ve slanisku jako kamenná), ale objemová krmiva nesolit. Co se týče vojtěškového sena, jeteloviny je třeba sekat v době tvorby květních pupenů. Jinak nám rostlina "ztvrdne" a srnčí ji nebude brát, protože se pro ně stává nestravitelnou. Je to z toho důvodu, že srnec se řadí mezi "Okusovače", což už jsem také psal v příspěvku níže.

Fando v každém oboru jsou fajn lidi, průměrní i idioti, v myslivosti je to naprosto stejně.

Pavel Vilšer - já to nebral tak, že bych chtěl poukázat na "anonyma". Spíše tak, že s tímto názorem navýsost souhlasím. Pokud posolím seno páru hrstečkama soli, nemůže to být nikdy špatně. Pokud tam té soli vyhážu kýbl, to už je na pováženou... Jenom je mi divné, že to co používali sedláci staletí, najednou nějaký docent kritizuje. Dříve si lidé nemohli dovolit zvířatům dát nic špatného. Musíme si uvědomit, že kdyby ve středověku a ranném novověku třeba kráva nebo prase pošly, mohla by taky hospodářova rodina umřít hlady... Přijde mi to podobné, jako když komunisté v Rudém právu zveřejnili, že po dlouhém bádání vědci ze SSSR zjistili, že mladé kopřivy jsou velmi výživné pro husy, kachny i prasata. Je to pravda, ale tady to sedláci věděli bez výzkumu už několik století... Vzdělávání je třeba, ale není od věci podceňovat osvědčené věci, které dříve lidem pomohly přežít... A pro Vláďu. V honitbě, ze které odcházím jsem měl samokrm, objem 1 pytel obilí. Vyšlo mi to cca pytel na týden. V případě extrémní zimy jako bylo před 3 lety tuším, kdy se udělala krusta ledová jsem měl za 3-4 dny samokrm vymetený i od pozadku. TO byl masakr, ale pořád lepší, než abych pak na jaře našel tam 2 padlé kusy, tam kus..Po té kruté zimě jsem ve velkém okolí krmelce našel jedno jediné, ale velmi velmi slabé srnče. V nové honitbě se budu vší silou snažit, abych přidělenou krmnou boudu o toto zařízení vylepšil...

No... tak to je teda síla..Podívej, tady to nevyřešíš. Ale pokud jim to chceš znepříjemnit, napiš na obec s rozšířenou působností. Přijde pán a dá jim flastr. A za měsíc znova - přijde větší flastr. A potom už si můžou uvědomit, zda je lepší dát 30 000 na pokutách, nebo zvěři na krmení... Očekávám spoustu záporných ohlasů, ale pokud by mě chtěli vyhodit za to, že se o zvěř starám, tak bych se s tím nesral...Pro případ, že by mě to odhlásilo - František Havran

Myslivosti zdar. Trochu Vám kolegům nastíním jak vznikl tento dotaz. Pan Vladimír Nedvěd cca 35 let je více jak 5 let HOSPODÁŘEM MS ZÁHOŘÍ SLATINA. Honitba cca 2000ha se cca 400 ha lesního porostu a remízů, lovíme cca 18 ks holé a cca 13 ks srnců + úhyn. Je odpůrce sypáků a příznivec víkendového přikrmování. Dříve se zvěři moc nedávalo a tak jsem nešel na první hon, jelikož někteří členové ještě nebyli u svých krmných zařízení. Jejich první krmení by bylo brokama. Jelikož mám loveckého psa, hospodář a pár členů to posoudili jako sabotování honu a chtěli dát návrh na moje vyloučení. Tentokrát to neprošlo. Před několika lety jsem s kamarádem daroval do sdružení 40q ječmene, aby se začalo s přikrmováním. Byl jsem odměněn lovem srnce III. V dalších letech už sdružení ječmen nakupovalo samo. Mám sypák na 6 pytlů jádra a v roce 2010 jsem dostal jen 2 pytle, zbytek jsem dával ze svého. V roce 2011 už jsem směl dostat jen 2 kýble, což jsem odmítnul a panu Nedvědovi jsem vysvětlil, že je to nesprávné. Odpověděl, že to tak dělá 30 členů a podstatně starších tak to mám také tak dělat. Odmítnul jsem tento postup, kdy srnčí čeká několik dnů až bude neděle a trochu toho jádra dostane , ale seno, řípu, sůl a v bažantím zásypu jsem vše měl. Na výborové schůzi mě navrhl hospodář potrestat odebráním povolenky k lovu na rok a tak si to odhlasovali. Pochopitelně, že jsem se bránil, ale po názorech pana Nedvěda hospodáře - např."sypáky to je zlo v Našem sdružení" , "srnčí je potřeba v době strádání zvedat, aby se proběhlo, proluftovalo a lépe vytrávilo". Vznesl jsem tedy dotaz, zda ví, jak často srnčí chodí na paš a odpověděl člen revizní komise pan Jaroslav Vosmík cca 31 let " 2 x denně ". Jelikož přdseda MS Josef Meidl cca 31 let a místopředseda MS Oto Bernášek cca 60 let nic nenamítali, svolil jsem s hlasováním a nechal je s jejich názorem, ať si odhlasují, co potřebují. Záměrně jsem psal u účastníků zrodu tohoto dotazu věk, protože zde se nedá říct, že starého psa novým zvykům nenaučíš. Pan hospodář stále přetřásá,že nejlepší je lidová myslivost a dřív se to také tak dělalo a šlo to. Jenomže mu nedochází, že na polích je jiná skladba plodin, chemie atd., přitom sám je zaměstnanec zemědělské společnosti, která bez chemie nejezdí do polí, mimo žní. Tři roky jsem džel ve vlastní režii 1 ha mysliveckého políčka a zakoupil 6 umělích nor a šest kachních budek. Vše se osvědčilo, ale když jsem chtěl, aby v tom MS pokračovalo na své náklady ani u hospodáře to nenašlo podporu. HS darovalo 5000 Kč na umělé nory, ale ve skutečnosti se využila jen polovina, protože nové nechtěli koupit, tak se vše plácalo po domácku, nadělali se metrové betonové desky a dál v tom nikdo nepokračuje. Prostě to co normálně funguje to u nás se musí dělat jinak. Zvěř je na stálém úbytku a já jen doufám, že HS neprodlouží dále smlouvu s MS ZÁHOŘÍ SLATINA. CHTĚLI BYSTE BÝT VE SPOLKU S TAKOVÝM HOSPODÁŘEM ??? Jaroslav Calta 40 let

Franto, ten příspěvek z 1.3./12:42/ je můj. Nevšimnul jsem si ani, že mě to odhlásilo! Promiňte, vždy si stojím za tím co napíšu či řeknu.

Souhlasím se všemi diskutujícími. Pan Halík to vystihl přesně do polní honitby. S jeho příspěvkem souhlasím slovo od slova a to včetně těch členů. Tam je to bohužel realita současnosti.

Seno se prosoluje takřka běžně.Vojtěška a jetel se nesuší,nýbrž musí tzv. umořit a ponechat vlhkost.Prosolit neznamená narvat na fůru 20kg soli.Stačí několik hrstiček.Já doma takto krmím koně a zvýšené spotřeby vody jsem si nevšiml.A i kdyby,tak budou více močit a né se pokakávat.

A teď to zas odhlásilo mě.... Franta Havran

Jak bych to jen řekl slušně... Vědomosti a názory NĚKTERÝCH (bohužel co já znám tak většiny) starších myslivců, kteří se bohužel nejčastěji snaží poučovat všechny mladé lidi, mě opravdu dojímají. Neuvědomují si, že dnes ne všichni mladí mají "rychlokurz" na OMSu, kde tě naučí základy a pak se musíš ještě hodně učit, ale na lesnických školách dostáváme myslivecké vzdělání, o jakém se jim ani nesnilo. Nemluvě o lidech, co lístek dostali za minulého režimu, protože otec byl vysoko postavený ve straně a o myslivosti věděli lautr prd = dneska lidé co si lístek "koupí". Ti potom poučují úplně nejraději. Jednoho takového znám osobně a s prominutím – ty jeho moudra se nedají poslouchat. Nejhorší, když mladý člověk řekne jiný názor a oni ho hned "zdrbou", že jsou myslivci 30, 40, 50... let, tak to musí přece vědět líp. Nic proti, ale NĚKTEŘÍ "staří myslivci" by si měli sem tam přečíst odbornou publikaci, nebo si nechat poradit od mladých. U nás mi stačilo, když jsem se bavil ohledně předkládání kaštanů, že se musí dávat na zem, aby popraskaly a unikly tak z nich jedovaté Saponiny. Když jsem dostal nadané OD PÁNŮ MYSLIVCŮ, že se musím moc učit, že kaštany patří do korýtka, pomyslel jsem si něco o blbcích a šel pryč... Ale zpět k věci. Tohle je jedna z největších kravin, jakou jsem slyšel. Chcete mi namluvit, že pokud posnídám posolený chleba s máslem a následně přes den vypiju 3 litry vody místo „normálních“ 2 litrů, že dostanu průjem ??? :D :D :D Já bych řekl, že budu častěji chodit "na malou". Navíc, naopak - sůl zadržuje vodu v těle. A proboha, hlavně, v tom seně není tuna soli, aby to zvedlo spotřebu vody (která by se stejně neprojevila průjmem!). Jak napsal některý kolega 1.3.2012 12:42 (Admine udělej něco s tím odhlašováním): Sůl být musí. Pokud je nasolené seno, je v seně. Pokud zvěř potřebuje víc, od toho tam každý máme kostku lizu, nebo "kámen" soli... Až tě zas bude nějaký chytrý starý pán myslivec přesvědčovat o takových blbostech, usměj se, odkývej mu to, pomysli si svoje a jdi dát do krmelce posolené vojtěškové seno, uděláš pro zvěř líp, než když tam dáš neposolené vojtěškové hole bez lístků, které opadaly, protože to páni myslivci kvůli plesnivění schovávali suché, popřípadě necháš tam seno od loňska, protože podle názoru jednoho ze starých myslivců, cituji:„ Další dostanou, až vyžerou to, co tam mají, přece to nebudu vyhazovat a nosit další.“… Komentář na tohle „myšlení“(?) „myslivce“ je zbytečný…

Když jsem se před pár roky zmínil před staršími kolegi myslivci,že solím seno,protože mi ho potom lépe berou,dostal jsem odpověd,po které jsem se červenal jako malý uličník.Je to prý špatně a bylo mi to vysvětleno asi takto.Slané seno srnčí zvěři sice více chutná,ale má po něm mnohem větší žízeň,kterou jde uhasit,při čemž vypije mnohem více vody než normálně.Pak dostane průjem,což je špatné a nežádoucí.Každý prujem,jak dobřevíme,ničí srnčí zvěří trávící mikrofloru,bez které nepřežíje a odvodňuje organizmus.Dostatek soly si zvěř nalíže sama,neni duvod ji doplňovat v krmivu.Takto v kostce zněla odpověď mích o dost starších kolegů.

Myslím že kolega Formánek napsal téměř vše vyčerpávajícím způsobem. Jen se vrátím k té soli jak píše František. Víte, ani mě nenapadlo že by to někdo nevěděl,ale faktem je, že sůl být musí! Ať už mírně v senu, jak to dělali naši dědové, při sušení protože váže vodu a dále působí jako rezistant proti zapaření a plísním. Měla by ovšem být i samostatně jako liz.

Myslivosti zdar kolegové čtenáři. Tento dotaz mě nenechal klidným. Předpokládám , že pan Nedvěd se dotazuje na krmítka na jeslích. Pokud chcete dobře využít krmítka na objem jednoho kýble, umístněte krmítko vysoko tak, aby nemohli predátoři ohrozit ptactvo , které ho bude navštěvovat. Já do krmítka pro ptáčky dávám cca 20 kg směsi za rok a v polní honitbě to bude obdobné jako v honitbě s malou účastí remízů jako unás. Co se týče sypáků - neboli velkoobjemových přikrmovacích zařízení dle našich dlouholetých zkušeností je na jeden pytel, cca 80kg jádra, nedostatečné. Musíte to velice často kontrolovat a sami pak zvěř nenecháte v klidu. Minimální velikost musíte určit podle skutečného počtu zvěře, která k "sypáku" bude chodit. U srnčího počítejte, že na paš chodí po dvou až čtyřech hodinách a pokaždé spotřebuje 160-200g jádra. Musí se začít s přikrmováním ihned po žních, kdy je zvěř zvyklá na žír s jádrem a to i pšenici. Preferuji pro středně zazvěřenou honitbu minimálně 400kg objem jádra a více. Nevěřte báchorkám o přeplněných bachorech jádrem. To bývá u srnčí zvěře, která dlouho nic neměla. Dbejte, aby "sypák" nebyl prázdný. Přerušované přikrmování jádrem je ŠPATNÉ - batůžek s trochou jádra každý víked = alibismus nemyslivců a hlupáků = škůdci. Především umístnit krmná zařízení do prostorů, kde zvěř v období nouze bude mít klid. Zároveň kontrolu provádějte pokud možno z povzdálí nejlépe dalekohledem, aby i Vy jste zvěř zbytečne nerušili častou návštěvou, jelikož zvěř bývá blízko. 2-3 krmná zařízení na 500-700ha je takový minimální základ. Pokud jste myslivecké sdružení , tak toto musí Váš hospodář znát, jelikož preferovat objemová přikrmovací zařízení je jeho POVINNOST. Horší je to v honebních společenstvech, kde Starosta musí jednat s řádnou péčí hospodáře a tato povinnost mu není souzena. Vážený kolego pane Nedvěde, jsem rád, že se touto problematikou zabýváte, jelikož po zemnědělcích na polích není nic na konci léta, natož v zimě. Přeji Vám mnoho pevných nervů, abyste Vašeho Starostu HS nebo Hospodáře MS přesvědčili k správné věci nebo povinnosti, protože často jdou jednodušší a pohodlnější cestou mnohdy odporující slušným mysliveckým zvykům, mravům a posláním. Formánek

Petr Kubicek ml. - teď jsem Vás asi nepochopil... Krmit jádrem jen do konce listopadu? Tak to můžu na jaře postavit u řepkových polí kafilérku. Pochopitelně, samozřejmost je přikrmování ovesem a kukuřicí a né rvát tam žito a pšenici. Zvěř má u mého krmelce jablka, řepu - cukrovku, oves, kukuřici, kaštany a seno po celou zimu a na jaře nemám problém s tím, že bych našel padlé kusy (a to mám řepku buď z jedné, nebo z druhé strany pořád)... Ale co vůbec nechápu, proč nesolit seno??? Jak chcete jinak skladovat vojtěšku (prý nejlepší seno pro srnčí, ikdyž lucerkové je taky supr) ? Pokud jste někdy vlastnoručně dělal vojtěškové seno, a já věřím, že ano, tak víte, že vojtěška a jetel se sklízí za vlhka, aby neopadaly ty lístečky, kvůli kterým se to suší (ty stonky vezme tak leda muflon). Jednou jsem to nechal "přeschnout" a krásně jsem tím zatopil, protože než jsem to dostal "na kolňu",tak to byly skoro jenom "hole". To nemělo cenu do lesa srnčímu ani nosit. Chybama se člověk učí.. Za B - tím že se to sklízí vlhké, musí se seno posolit, aby se nezapařilo a nezplesnivělo, to Vám potvrdí každý, i 100 let starý sedlák na dědině... Říkáte, že zvěř musí mít sůl v krmelci, ale seno posolené být nesmí ??? Naopak, mám odzkoušené, že seno které je posolené zvěř upřednostňuje před senem neposoleným... Seno solím jak zvěři, tak i domácím zvířatům (králíkům) a od té doby nehryžou králikárny, které jsou "prosolené" jistě víte od čeho,nemají potřebu si sůl doplňovat. Velmi čekám na reakci,protože to slyším opravdu poprvé. Nemyslím to ironicky. Opravdu, zajímá mě, proč nesolit....

Jsme též polní honitba 120ha lesní půda 1299ha zemědělská půda.V letošním roce zhruba ¼ honitby oseta řepkou takže problém jako u ostatních.Osobně upřednostňuji samokrmy.V úseku máme také otevřená krmítka zabudovaná pod jeslemi.Samokrm má výhodu méně častých návštěv na zakrmení a jednoduchého přemístění v honitbě podle osevního plánu.Důležité je vybrat vhodné místo aby srnčí zvěř nebyla rušena což ve většině příměstských honiteb je problém (cyklisti,motorkáři,majitelé psů). Jednou z důležitých rad je, aby samokrm byl umístěn co nejdále od frekventovaných komunikací, aby se eliminovaly střety se zvěří.Z mé zkušenosti do samorkmu dáváme mix jádro,oves, ječmen, kukuřice a granule pro srnčí od Biofarmu v kombinaci s vojtěškovým senem. Mohu říct že srnčí zvěř je z jara v dobré tělesné kondici s minimálním počtem úhynů.První zasypání provádíme po skončení žní a krmit do nového roku pak jen vojtěškové seno a jádro minimálně. Ale i když je zakrmeno od konce žní, u nás srnčí začíná brát až s příchodem mrazíků a zhoršení počasí zhruba přelom října a listopadu. Samokrm má ještě tu výhodu že do něj neprší a nesněží.Stávalo se nám že jádro dané v září do krmítek po deštivém podzimu promoklo,naklíčilo a začalo plesnivět bylo nutno ho zlikvidovat a dodat nové. Pozorováním pohybu zvěře u krmítek v době kdy jsme ještě neměli samorkmy bylo několik nejsilnějších kusů schopno ten kýbl jádra jak píše pan Nedvěd sežrat a ostatní se pak přišli podívat na prázdné krmítko.Můj názor je že výhodnější je samokrm dostane se na všechny kusy i na ty nejslabší,ale je to pouze můj názor. Pro pana Kopoloviče:V dnešní uspěchané době by si měl hospodář vážit lidí kteří mají chuť pro naší českou myslivost pracovat a je jedno jestli krmení bude v samokrmu nebo v krmítku.Důležité je ,že krmení bude zužitkováno ve prospěch zvěře.Ve většině honiteb je pár zapálených členů kteří pro myslivost pracují i nad rámec povinností a spousta těch kteří vyčkávají a jen se vezou.Ale to jsem trochu odbočil o tom tato diskuze nebyla. Lesu myslivosti Zdar

Tak to u nás hospodář nevydal kolegovi krmení do sypáku, a pak mu odebral povolenku na lov srnčí zvěře.Myslivosti Zdar!

Pane Veselý,to máte úplnou pravdu.Takhle to vypadá ve spoustě honiteb.Plesnivé plevy,chleba,shnilá jablka a brambory a nejlepší je tak devítituna siláže,která pak hnije ještě v červenci.To si pak lidi řeknou cosi o dobytku.

Ještě další malý dodatek k mému předchozímu příspěvku bych měl. Co je platné dodržovat v přikmování srnčího správnost krmiva a nechat v honitbě smrduté hromady plné tlejícího všemožného odpadu pro vnadění divočáků, kam příjde samozřejmě i jiná zvěř. Zde by měl zakročit hospodář nebo nájemce či majitel honitby a trvat alespoň na zastřešení těchto hromad.

Také se omlouvám, než jsem to dopsal, stihlo mě to tu odhlasit. Myslivosti zdar!

Dobrý den, také se zapojím. Dle mého názoru musí krmící zařízení respektovat především fyziologii zvěře. Důležité je, udržet krmeliště v čistotě, předkládat kvalitní a čerstvé krmivo. Nenechat ho zvlhnout a zaplísnit. A především, objemná krmiva (např. seno) zásadně nesolit! K původnímu dotazu, zda krmítka nebo sypáky. Podstatné je, aby ke krmení měli přístup všechny kusy, které nám ke „krmelci“ přijdou. Z tohoto důvodu je např. v oborách instalováno několik krmítek na jednom místě, díky tomu je krmivo mezi zvěř rozděleno rovnoměrně. A ze stejného důvodu, je krmelec pro tlupu srnčí zvěře naprosto nevyhovující. Pokud přijde tlupa, nasytí se několik nejsilnějších kusů a na ostatní nezůstane nic. Teď mluvím pouze o jádru. Základem pro přikrmování volně žijících přežvýkavců je kvalitní seno. Kvalitním senem myslím to, že by mělo být posekáno v době metání (trávy), jeteloviny ve fázi tvorby květních poupat. Pokud sekáme a sušíme seno později, nebude nám ho především srnčí zvěř brát, jelikož patří mezi tzv. FOLIAVORy (Okusovače), kteří jsou vývojově adaptováni na potravu snáze přeměnitelnou (trávení listů a květů rostlin, pupenů, jemných bylin apod.) Jak zde někteří kolegové zmínili, obilniny předkládat již po sklizni, osobně bych volil období na přelomu září – říjen. Předkládat však nejpozději do konce listopadu (dle počasí). A to pouze oves! Proč pouze oves? Protože z jadrných krmiv, obsahuje nejvíce vlákniny. Obsah vlákniny v potravě pod 50% vyvolává v prostředí bachoru zvýšení kyselosti. Což je nepříznivé pro existenci bachorových mikroorganizmů, kteří tráví potravu. V důsledku toho se potrava neposunuje do dalších částí zažívacího traktu. Neodchází plyny, dochází k zácpě. Následují různě závažné zdravotní problémy, v nejhorším případě i smrt. Proč předkládat pouze do konce listopadu? Zimní ztráty postihují především zvěř fyzicky nevyspělou, vyhublou, postiženou onemocněními, jak parazitárními, tak i metabolickými. Spárkatá zvěř je vývojově přizpůsobena potravním výkyvům v potravní nabídce. V zimním období není přizpůsobena na využití energeticky bohatého krmiva z fyziologických důvodů. Většina nás myslivců, jako opatření proti prevenci zimních ztrát předloží množství energeticky bohatých krmiv, aby uhradili chybějící energii. Což je CHYBA a zároveň HRUBÝ zásah do metabolizmu zvěře. Zdroj energie pro spárkatou je „buničina“. Získávána spásáním trav a bylin, štěpená (celulolytickými) bakteriemi na mastné kyseliny, jež jsou hlavním zdrojem energie pro přežvýkavce. Zvěř má v přírodě též přístup k plodům stromů a různým semenům, které jsou zcela jinými bakteriemi, přeměňovány na sacharidy. Sacharidy slouží jako potrava pro bakterie. Po předložení jádra tedy bakterie (celulolytické) nemusejí získávat energii přeměňováním bílkovin a mohou se plně věnovat zpracování travní celulózy (buničiny). Nepochopení tohoto vztahu vede většinu myslivců k přeceňování významu plodů, semen a obecně jadrného krmiva ve výživě spárkaté zvěře. Jadrné krmivo je vždy významným doplňkem sloužícím k podpoře maximálního využití buničiny z rostlin. Přemíra jadrného krmiva však může vést k metabolickým acidózám nebo k nepřirozenému ztučnění s navazujícími zdravotními problémy. Nebezpečí pro zvěř spočívá v chuťové a smyslové atraktivitě energeticky bohatých krmiv, takže zvěř jich spotřebuje více než je její metabolická spotřeba. Snížení příjmu potravy u přežvýkavců v období nedostatku je evolučně fixovaným procesem, který má odlehčením potravního režimu dopřát možnost regenerace orgánům, zatíženým živinovým a energetickým metabolizmem ve vrcholící potravní nabídce roku. Je to dáno i tím, že v zimě chybí v potravě dostatek lehčeji stravitelné buničiny, zpomaluje se množení nálevníků, až z bachoru téměř vymizí. Trávení buničiny, je pak záležitostí pouze bakterií. Předložení energeticky bohatých krmiv v zimních měsících vede ke sníženému zužitkování buničiny.

Omlouvám se, nebyl jsem přihlášen. Takže ještě jednou MYSLIVOSTI ZDAR!

Následující věty zřejmě mnohé nadzvednou ze židlí, ale nedá mi, abych se do této debaty nezapojil také. Myslivecky jsme obhospodařovali polní honitbu s minimální výměrou lesní půdy. Zimní přikrmování zvěře začínalo již záhy po ukončení žní. Do otevřených bažantích zásypů se v prvé řadě nasypalo velké množství plev a do nich se podle potřeby přidávalo zrno jaké bylo a to prosím i včetně tolik zavrhované pšenice. Žádné sypáky ani korýtka jsme neměli. Srnčí chodilo prostě do oněch pultových zásypů a v případě špatného počasí zde i zaléhalo. Objemové krmivo bylo kvalitní vojtěškové seno a to jsme házeli až při vyšší sněhové pokrývce přímo na zem. Jesle jsme měli také ale z těch zvěř brala neznatelně a na jaře se vyhodilo to, co se v zimě založilo. Nikdy jsme nezaznamenali úhyn srnčího způsobený nevhodným jadrným krmivem. Přitom si dovolím tvrdit, že kvalita zvěře byla na dost dobré úrovni. Ulovili jsme srnce s bronzovou trofejí, dva těsně pod hranicí medaile a několik na úrovni 100 bodů CIC. Odevzdávková váha byla kolem 20 kg. Ulovit slabého srnce v 1 VT dalo dost zabrat. Stejné to bylo u holé zvěře. Je pravda, že v té době ( roky 86- 2007)se zde ve velkém pěstovala cukrová řepa a zvěř i po sklizni nacházela v polích dostatek celkem kvalitní potravy. Jak se časem snižovala výměra cukrovky a přibývalo řepky, začínaly se objevovat negativní projevy tak jako psali již předešlí diskutéři. Stejné to bylo s chovem zajíců, na výměře 2000 ha jsme měli ke 40 napajedlům a zhruba stejný počet sloupkových slanisek z měkkých dřevin, která časem zajíci úplně okousali. Krmnou řepu jsme pro zajíce vyváželi do pole v požňovém období kdy docházelo pro zvěř k razantní změmě v polích. Bažantům jsme pomáhali vypouštěním bažantích kuřátek za pomoci kvočny slepice domác(viz. články). Přírodní liščí nory jsme zachovávali ale u každé stál minimálně žebřík né-li zateplená kazatelna, což umožňovalo přehled a lov těchto šelem. Současný pan soukromý nájemce za pomoci starosty HS krmí také ale olovem, což už začíná být pomalu ale jistě znát. Asi jsem se rozepsal trochu více a i odbočil z tématu, ale snad se nic závažného nestalo. Přeji všem mnoho úspěchú při chovu veškeré zvěře.

Zajímalo by mě, kolik spotřebuje srnčí zvěř jádra ze samokrmítka např za týden. Někdo tu psal: "nekrmit, ale přikrmovat", jak toho docílíte u samokrmítka a jak snížíte dávku jadr. krmiva v zimě. Když sypete do korýtka, tak to lze, i když je mi jasné, že většinu může sežrat třeba jeden kus. Navíc se tam musí chodit hodně často. Prostě ideální řesení je těžké nalézt. Asi nejhorší je, když se střídá období, kdy zvěř nemá nic a kdy se může doslova přežrat.

My přikrmujem jádrem,sušenýmy jablky a bylinama(máta,ostružina,medňka,šípek....)V boji s řepkou nám docela pomáhá kukuřice.Vemou ji a na řepku pak už tak moc nechodí.

Podle mne je zcela jedno zda samokrmítko nebo klasiku,ale v první řadě si musíme uvědomit jak píše p.Šebela že a teď bude řeč o zvěři srnčí,nesmíme krmit ale přikrmovat a to hned s podzimem aby srnčí nabralo na zimu.Ve chvíli kdy nastane zima mění se počet nálevníků v bachoru zvěře a tím je ovlivněno trávení potravy,takže když nacpeme samokrmítko jádrem způsobíme zvěři nemalé problémy my sami.Tak jako se vyvíjí průmysl vyvíjí se i nové poznatky v myslivosti a my bychom je měli vzít na vědomí.Je možné že se Vám některým tyto poznatky nebudou zcela zamlouvat,ale ruku na srdce něco na tom je.Takže navrhuji z obilnin přikrmovat výhradně jen ovsem a maximálně do konce roku,pak už jenom kvalitním senem,doplňovat minerály formou lizů a léčiva např.na střečky pouze po vyšetření které prokáže zamoření v dané lokalitě.Dále při krmení černé si musíme uvědomit že když nám začne hromada plesnivět stává se atraktivní i pro jinou zvěř jenom proto že plísně jsou sladké a tudíž opět pro různou zvěř zajímavé.A vlastně bychom to byli opět my kdo zvěři způsobí zažívací potíže vlastní nevědomostí.Srnčí je naší podle mne nejkrásnější zvěří a tak se pojďme o ni starat co možná nejlépe.Lesu zdar.

Pan Šebela se krásně rozepsal o škodlivosti řepky na srnčí zvěř, ale neporadil p. Nedvědovi, zda klasická krmítka, nebo sypáky. Já radím: samokrmítka, nebo sypáky je úplně jedno, hlavně nenechat srnčí zvěř závislou pouze na jedovaté řepce.

Lákavá pastva na řepce může zvěř zahubit Libuše Alterová (19.2.2007) Srnčí zvěři v těchto týdnech hrozí nebezpečí úhynu v oblastech s vysokými osevními plochami řepky ozimé. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění je řepka pro zvěř chutnější. Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu. Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje. V současnosti můžeme pozorovat velké osevní plochy řepky ozimé. V ČR je v letošním roce zaseto cca 320 tis. ha, což je 4 – 5 x více než tomu bylo v 80. letech. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe, a pak zvěř v mnohých oblastech prakticky nemá jinou možnost potravy. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a konzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry, nevyhovující poměr mezi obsahem K, Mg a Ca a v neposlední řadě i nebezpečné glukosinuláty. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají, bývají často nahnilé a mohou obsahovat mykotoxiny. Řepky jsou koncem února přihnojeny dusíkatými hnojivy a nově rostoucí listy obsahují vysoké množství dusičnanů. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit a silně zkomplikovat život. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky může způsobit těžké průjmy, při jednostranné konzumaci může způsobovat ztrátu plachosti, poruchy nervového systému, oslepenutí a v krajním případě až smrt, a to zvláště v oblastech s vysokými osevními plochami řepky.

Domnívám se je jedno jestli krmítko nebo sypák. spíše přikrmovat u polí kde je nasetá řepka. tam je třeba přidávat jádro které upraví trávení . Chodím pozorovat kolem těchto lokalit hlavné zvéř srnčí a často ji nacházím uhynulou.S pozdravem Lovu ZDAR.šedivý

Jedoznačně jsou lepší samokrmítka na větší množství jádra. Nemusí se k nim chodit tak často a zvěř má klid. Je důležité založit jádro (nejlépe ječmen + kukuřičné zrno v poměru 3:1) hned po sklizni polních plodin - nejpozději do konce září. Zvěř potřebuje nabrat kondici ještě před začátkem zimy!!! Začít s přikrmováním teprve až začne padat sníh a mrznout, je pozdě. Samozřejmě, že poblíž nesmí chybět slanisko.