Únorová sněženka - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na poslední říjnový týden 2023
vloženo: 18.4.2024 18:31
autor: Pavel Krčma

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17141)
• úlovky (svět) (2106)
• trofeje (4681)
• historie (3857)
• zvěř v přírodě (42211) (5 dnes)
• zvěř v zajetí (3706)
• příroda (38811) (2 dnes)
• lovecké výstavy (1512)
• lovecký pes (13464)
• zbraně (2526)
• lidé (4655)
• fotopast (15063)
• myslivecké umění (4802)
• myslivecký interiér (455)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (6972)
• ptactvo v přírodě (19718) (3 dnes)
• hmyz v přírodě (6884) (1 dnes)
• obojživelníci a plazi (1317)
• květiny a houby (15199)
• myslivecké stavby (3908)
• sokolnictví (509)
• ostatní (24221) (2 dnes)

úlovky (ČR, SR)

Ukončení zimní sezóny 2018/19
vloženo: 3.3.2019 19:32
autor: Josef Pouk

úlovky (svět)

Rusko 2019
vloženo: 27.10.2019 04:23
autor: mirojevo

trofeje

PÉŤŮV RARIŤÁK.
vloženo: 2.10.2015 04:11
autor: Jaroslav Vlosovský

zvěř v přírodě

Lišky
vloženo: 10.2.2017 05:52
autor: Josef Vršan

zbraně

Hirsch III.
vloženo: 19.4.2015 10:27
autor: Karel Obrtál

fotopast

a je to tu !
vloženo: 23.9.2016 13:15
autor: pali1

myslivecké umění

vlk
vloženo: 27.2.2018 18:54
autor: Marek Horňák

• 233718 fotek (13 dnes)
• 7974 videí (1 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 8927 inzerátů (4 dnes)
• 282 diskuzí (0 dnes)
• 749788 komentářů fotek (42 dnes)
• 12937 komentářů videí (0 dnes)
• 3297288 hlasování fotek (118 dnes)
• 56470 hlasování videí (2 dnes)
• 37698 registrovaných uživatelů
  2 dnes nových, 13 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Únorová sněženka

Dobře vím, že tahle malá a mladá liška v souhrnu vydá za víc, jak pět předchozích lišáků, tedy minimálně z pohledu těch posledních dvou zajíců okupujících Čuhelák. I tak je pro mne trochu zklamáním. Ale abych ve vyprávění nepředbíhal, vraťme se nejprve zpět do prosluněného nedělního odpoledne.
Udělal jsem si čas a obeznal obvyklá místa liščích pobytů. Zmrzlá sněhová pokrývka mi samozřejmě nemohla povědět nic přesného z posledních dvou dnů, ale obměk minulého týdne pravidelné návštěvníky přeci jen trochu poodhalil. Jako proprietu jsem sebou vzal oblíbený pytlík s granulkami a na pár nadějných místech udělal hrstičkové zastávky. Nevynechal jsem ani Čuhelák, přesto že jsem zde o den dříve úřadoval. Furt mi totiž v hlavě vrtalo, že se zde v sobotu v krátkém čase ukázala stejná liška dvakrát, ale pokaždé s dost odlišným chováním. Vybrané nebe dělá své a tak doma při -8 balím ještě o svršek víc a vyjíždím už v pět. Je tak jiskřivý mrazivý vzduch, že to sráží viditelnost na minimum. Volím tedy radši než sezení na zemi, vysoký posed v zadní části, jak jinak než Čuhelova koutu. Ukřupané pole dělá příšerný rámus, což nezapomíná okomentovat srnčí až z hlouby lesa. Teplota a viditelnost klesá každou minutou, krčím a chuchlám se tedy ve vaku co nejhlouběji odkázán pouze na dalekohled. I ten však vydrží vždy jen jedno letmé přelétnutí pole do zamlžení. O půl sedmé doplňuje krčící se ušáky dlouhá nízká silueta, vynořící se u hnoje v protějším rohu. Pohybuje se velmi rychle správným směrem, a tak matnoucí dalekohled střídá puškohled na remingtonu. Lišku však nemohu najít a tak ještě jednou střídám optiku. To už se však poměrně velká zrzka přiblížila v osmdesáti metrech k okraji lesa, kde jak předpokládám, zpomalí u předložených granulek. Ty však nerušeně i při dobrém větru přebíhá a mizí v krytu. Po chvíli se v lese za mými zády ozve dvakráte po sobě tiché zaskolení. Sakra stačilo jen syknout, hučí mi hlavou, zatímco zajišťuji pojistku a uklidňuji tep. Okamžitě se mi pod kůži zakusuje zima a tak čtvrthodince místo opouštím. I když to dnes nevyšlo, mám vlastně splněno. Zkušenosti mi říkají, znát místo a čas je polovinou úspěchu. Při škrabání auta pak nevěřícně sleduji na displeji svítících -15°C, ten obraz mi vydrží až domů, než ho spolehlivě odplaví první nalitá plachetnice.
V pondělí mám prozřetelně nahlášenu dovolenou. Mráz přes den povolil a tak o půl šesté znovu usedám na stejném místě. Viditelnost je i přes vybranou oblohu o poznání lepší a přivítání s oběma zajíci dnes dávám na sto metrů i pouhýma očima. K poli za silnicí po chvíli doráží kolega v zeleném a šance se zdvojnásobují, tak Lovu zdar. Včera jsem po dlouhé době slyšel houkat sovu, dnes je však krom potůčku hučícího pod posedem úplné ticho. Takové to ticho před bouří. A ta taky o půl osmé nakonec přichází. Bouře v podobě tichého škrabavého stakata kroků blížících se po levé straně. Na zmrzlém sněhu je to tak strašně typický zvuk pro zrzavý kožíšek, že už mám napínáček a pomalu sklápím pojistku. Liška vynořící se ze stínu lesa asi v šedesáti metrech, ale zůstává stát krytá převislými větvemi. Hlavně teď vydržet bez hnutí. Její bystré smysly a přemrzlé dřevo posedu jsou teď tím, co rozhodne o následujících okamžicích. Kmotra se dává do pohybu zády ke mně a vymrzlou rýhou po kolech traktoru kopíruje stěnu lesa. Opatrně ji doháním tečkou a na zmrzlé rty tiše a trochu neobratně myškuji. Liška se při snaze ohlédnout za záda musí pootočit a předními běhy vystupuje z koleje a ukazuje mi tak celý bok. Tři a půl gramové Sako to má dnes sedmdesát metrů, než zamete liškou zpět do koleje. Rychlé přebití je však pro osud nehybného cíle dnes už nepodstatné. Vydechuji a snažím se zklidnit srdce i dech. Přejíždím ještě dalekohledem zběžně pole a všímám si, že zajíci popoběhli doprostřed a jeden z nich, určitě zaječka, zvědavě a vděčně panáčkuje. Krátce ji proto zamávám a obracím dalekohled na nebe plné hvězd. Někde tam nahoře se doufám usmívá i Diana, tak tedy díky. Po chvíli mi volá kolega, zda neopotřebuji helfnout s čuníkem. Vysvětluji mu situaci a s díky odmítám. Je to ale dobrý kamarád, který mi na podzim parádním dosledem se svým psem a následným dostřelem zachránil postřeleného sekáče, a tak mě ani nepřekvapuje, že mě čeká u auta s úsměvem a napřaženou pravicí. Podruhé dnes pronáším Lovu zdar, a jelikož jsme se dlouho neviděli, kafráme o životě, zvěři a myslivosti dobře další půlhodinu. I když nás mráz nakonec rozpustí domů, je to pro mně příjemná a vítaná změna.


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.