Tady vám pšenka nepokvete - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na poslední říjnový týden 2023
vloženo: 18.4.2024 18:31
autor: Pavel Krčma

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17141)
• úlovky (svět) (2106)
• trofeje (4681)
• historie (3857)
• zvěř v přírodě (42184)
• zvěř v zajetí (3706)
• příroda (38796)
• lovecké výstavy (1512)
• lovecký pes (13462)
• zbraně (2526)
• lidé (4655)
• fotopast (15061)
• myslivecké umění (4802)
• myslivecký interiér (455)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (6970)
• ptactvo v přírodě (19701)
• hmyz v přírodě (6883)
• obojživelníci a plazi (1317)
• květiny a houby (15199)
• myslivecké stavby (3908)
• sokolnictví (509)
• ostatní (24213)

úlovky (ČR, SR)

Jeleň
vloženo: 3.11.2019 23:11
autor: hubertushk

úlovky (svět)

Losy z Kamčatky
vloženo: 24.3.2013 06:32
autor: mirojevo

trofeje

Životní srnec...
vloženo: 19.9.2016 11:23
autor: Jaroslav Davídek

zvěř v přírodě

***
vloženo: 4.1.2018 16:26
autor: Daniela Badayová

zbraně

Nové zapažbení lankasterové jednušky Nowotný,moje práce.
vloženo: 27.9.2019 20:25
autor: Stanislav Satoria

fotopast

čuník
vloženo: 8.6.2013 08:13
autor: micinka

myslivecké umění

Z mojí dílničky
vloženo: 27.1.2018 15:17
autor: Milan Kučera

• 233644 fotek (0 dnes)
• 7969 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 8915 inzerátů (0 dnes)
• 282 diskuzí (0 dnes)
• 749621 komentářů fotek (0 dnes)
• 12936 komentářů videí (0 dnes)
• 3296544 hlasování fotek (0 dnes)
• 56462 hlasování videí (0 dnes)
• 37689 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 0 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Tady vám pšenka nepokvete

váha: 60 kg

Můj letošní rok není v lovu černé zvěře nikterak zvlášť produktivní. Z velké části je to dáno faktem, že po spoustě let u nás poprvé chybí kukuřice. Já si tak konečně mohu z pozice své funkce oddechnout od věčného handrkování se se zemědělci o škodách a současného přesvědčování kolegů o hlídání a zvýšeném odlovu. Ještě víc v tom však hraje roli moje neoblíbenost lovu divočáků. Možná vám připadám divnej, ale je to prostě tak. Lišky - srnčí - a až někde vzadu z pšenic čouhající slecha divočáků, to pořadí bych jednou viděl jako obrázek na svým parte. Apropó pšenka. To je to, oč tu běží. Tedy běželo včera, a co mě nakonec dostrkalo ke včerejšímu lovu.
Přitom jsem udělal vše co šlo, abych se tomuto vyhnul. No možná ne úplně vše. Stačilo vlastně vzít si na rameno .222 Rem., a bylo by bývalo vystaráno. Šáhl jsem však po 7,62x39 a myslel, že když vyrazím nalehko a na motorce na obeznaného srnce, že to jako limit bohatě stačí.
Srnce jsem objevil teprve o den dřív, kdy jsme se Soňou po delší nemocenské pauze vyrazili do terénu. U dotčeného pole jsme narazili na říjnou srnu, a tak jsme měli až do setmění o zábavu postaráno. Teda z hlediska chovu to bylo utrpení, kdy se na jejích 10 kilech živé čiplenkovské váhy, postupně vystřídal dvouletý nevysoký vidláček, roční špígr a nakonec vítězoslavně starší nerovný šesterák s tenkou špicí. Na druhém poli jsme pak ještě před tmou obeznali kostnatou vyhublou srnu. Ani v jednom případě se však v naší zastavěné a zalidněné honitbě nedalo vystřelit.
V neděli jsem se tedy rozhodl vzhledem k ještě probíhající říji, zkusit si k padesátinám přivábit toho starého pardála z obilí, srna bude muset hold počkat. Motorku odstavuji u vodárny a po překonání zarostlé vodoteče šoulám podél obilí, ke kolegovu mobilnímu posedu. Po cestě nelibě míjím dost širokých ochozů od černé Až skoro u posedu se mi z lánu na 10 m zvedne rezavá hlava ročka. Má docela dobrého širokého a perleného vidláčka, do tří čtvrtin slech. I růže jsou patrné, jen mu na vrcholcích zůstaly cáry přischlého lýčí. Vypadá jak dvanácterák. Chvíli patujeme situaci, než se uklidní a opět skloní hlavu. Projíždím tedy rychle zbytek pole, když v půli lánu objevím čtyři vykukující široká střapatá slecha, posazená na dlouhých ryjích.
Ach jo, chtělo to remington. Takhle zas vítězí zodpovědnost, nebo spíš chcete li, předsednická předposranost. Chvíli zaměřuji a odhaduji směr postupu černých banditů, než se otočím zpátky k motorce. Objíždím pole z protější strany a šoulám k nejbližší kovové, vrnící rozhledně. Pšenka zde má dobře metr výšky, ale rozšlapaných kol a ochozů kde by zvěř vidět byla, tu je dost.
Lezu tedy nahoru a kontroluji levou stranu, kde štětiny čouhaly naposled. Až po dosednutí vyplují černé hlavy ze žlutého moře, už však vpravo na druhé straně. Nejsou daleko, max. 60 metrů, zrovna však ve vysokém, v místech s minimem polehů. Zřetelně tak vidím jen dvě velké bachyně, které vyčnívají nad klasy. Občas se pod nimi mihne menší hřbet lončáka a kolejákem proskočí i nějaké to odrostlé sele. Odhaduji to tak na šest až osm kusů. Jelikož jsou dost hluční, po chvíli se ve sto metrech zvedne i hlava srnce, na kterého jsem měl dnes políčeno. Ach jo.
Je krátce po osmé, sotva zalezly sluneční paprsky a pár metrů za vesnicí, za baráky mých kolegů, takováhle ZOO. Dávám si poslední ententýky, a jelikož znova vyhrávají zemědělci, v puškohledu vyhlížím nějaké to z menších prasat. S jakýmsi tušením se však velké bachyně pomalu přesunují ode mne, dál do pole. Pozadu zůstává jedno sele a lončák. Ze selete vidím jen hlavu, zatímco druhý kus vchází do sešláplého a odkrývá komoru. Sykám, vydechuji a dokonávám nezbytné.
Prase po ráně přes obě plece, padá v ohni a několikrát hlasitě zařičí. To má na zbytek tlupy panický účinek. Dávají se úprkem do všech stran. Větších hřbetů nakonec vidím pět. Část selat běží k většinou prázdné silnici, kam se však nyní zrovna řítí tři osobáky v závěsu. Chvíle modlení je naštěstí zastaví ještě před pangejtem. Myslím selata, auta přejíždí bez úhony. Přebíjím a kontroluji poslední pohyb klasů na nástřelu.
Kupodivu se začíná blížit i „můj“ srnec. Zvědavost, nebo jen úklid nesprávným směrem? Každopádně v euforii vytahuji Turvabku a krátce pískám. Srnec kupodivu zabírá a cestou před sebou vypíchne vystrašené sele. To se vrací ke mně a strhává sebou i srnce. Nakonec mi dojde až na pár metrů. Můžu si ho tak řádně přečíst. Dělám to přes puškohled, ale nakonec ukazováček odkláním, Ne že by to nebyl on. Ne že by nebyl starý a k chovu nevhodný, i když touto dobou je to už dost irelevantní. Spíš mi to přijde takový nemyslivecký. Jeden úlovek mám a ani pořádně nevím jaký. Pro srnce si dojdu v příštích dnech, když mi patroni dopřejí.
Slézám tedy a jdu na nástřel ke kusu. Tady ovšem všechny dnešní radosti končí. Jde o starší bachyni. Sice o váze 50-60 kg, alespoň podle toho, že ji jsem schopen po vyvržení sám táhnut 80m mírným protisvahem až k silnici, ale dle pěti delších struků, určitě letos selata už nějaké odvodila. Takže takové to Pyrrhovo vítězství zemědělství, nad myslivostí. Na strništi bych se jí určitě vyhnul a upřednostnil sele. No co už, legislativa jásá, zatím co myslivecké srdce pláče? Je teprve půl devátý, stejně teď musím zkusit spíš vyřešit kolik a jakých mám opravdových kamarádů. Hned první telefon je naštěstí úspěšný, jen prý si to dnes budu muset odřídit sám :-) Do hodiny tak mám s Petrovou pomocí divočáka vyvěšeného ve spolkovém chlaďáku.
Takže Diano Lovu zdar a dík za dnešní úlovek, i když je o dost jiný, než jsem čekal, doufal a chtěl.


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.