ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Lov karpatského jelena
Lov karpatského jelena
vloženo: 27.9.2016 16:00
autor: mirojevo

úlovky (svět)

Rumunsko dnes
Rumunsko dnes
vloženo: 12.12.2017 14:51
autor: NH

trofeje

Starý pán
Starý pán
vloženo: 24.7.2015 13:22
autor: Alois Kneifel

zvěř v přírodě

ukecaný šéf
ukecaný šéf
vloženo: 6.10.2017 19:25
autor: Rastislav Rejko

zbraně

9,3x72 R
9,3x72 R
vloženo: 15.5.2018 16:57
autor: Luděk Karásek

fotopast

Jelen Šumava
Jelen Šumava
vloženo: 10.2.2012 15:12
autor: Vladimír Zach

myslivecké umění

velikonoce
velikonoce
vloženo: 17.4.2012 07:41
autor: Svatoslav Ščudla
Statistika
  • 234198 fotek (7 dnes)
  • 7995 videí (1 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 8971 inzerátů (8 dnes)
  • 283 diskuzí (0 dnes)
  • 750607 komentářů fotek (19 dnes)
  • 12939 komentářů videí (0 dnes)
  • 3301953 hlasování fotek (89 dnes)
  • 56503 hlasování videí (3 dnes)
  • 37750 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 14 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

lednový divočák

Pro zdravotní potíže manželky, které nakonec skončily nutnou operací, jsem se do honitby před vánocemi a mezi svátky dostal jen sporadicky. V pátek 5. ledna dostávám zase na jeden večer „propustku“ a vyrážím se podívat po liškách. Mám s jedním lišákem velmi nelichotivé skóre. Vyrážím po šesté. Po vystoupení z auta popocházím k zamýšlenému posedu a termoškou prohlížím pole a louky v okolí. Za jednou z mezí, porostlou lískami, registruji pohyb. Podle pohybu usuzuji na lišku. No nic, snad se vrátí. Vystoupám na žebřík a prohlížím okolí znovu. A ejhle, ona to nebyla liška ale divočák co mě obloukem obchází a chvílemi se zastavuje a buchtuje v poli zasetém žitem po kukuřici. Sedím asi do půl desáté ale ani liška, ani divočák se nekonají. Počítám zajíce a pár kusů srnčího.
V neděli se dostávám na průzkum lokality během dne. Když vidím zbuchtované pole, obchází mne mrákoty. No to bude zemědělcům co vysvětlovat. Vzhledem k tomu, že kus té práce je dle mírného sněhového poprašku, „provedeno“ až těsně před rozedněním, usuzuji, že nebudou ležet daleko a začínám spřádat plány na večer. Vzhledem k předpovědi větru to vypadá si sednout do meze na stoličku. Vyrážím ještě před šestou, nabalený jsem „jako pumpa na zimu“ a od auta opatrně šoulám podle meze nahoru na horizont, abych viděl na obě strany. Když se mi to otevře do kouta k lesu, vidím v termošce, že na poli už buchtuje divočák. A jejda, tak hezky na kolena, připravit zbraň a pomalu zpátky na horizont. Chvíli nemůžu prasátko najít, ale když popojdu, objevuji je v koutě u lesa. Ztrácí se mi ale za terénní vlnou a tak znovu na kolena, batoh před sebou a pomalu postupovat, až se mi pěkně objeví. Pak už je to ráz naráz. Napínáček, pojistka a počkat až se pořádně postaví. Po ráně vidím, jak prudce vyráží a mizí v lese. Zažínám tušit nějakou nedobrotu. No nic, volám kolegovi, ten slibuje asistenci, já jedu domů odložit nějaké svršky a hlavně pro údernou dvojku. Idar s Larou když vidí barvářské řemeny, jsou jak pominutí. S kolegou se sjíždíme na místě srazu, já nasazuji psům GPS obojky, rozsvěcuji na nich blikající diody a jdeme na místo, odkud jsem střílel. Uvazuji psy a jdeme hledat nástřel. Tem po chvíli na podmáčeném a pomalu promrzajícím poli nacházíme podle záporů. Nikde ale ani kapka barvy. No tak to bude na úderné dvojce. Já vedu Idara a kolega v rezervě za námi Laru. Oba lehají do řemenů, občas dokonce na stopě hlásí. Po asi 200 metrech nacházíme první kapky barvy, těch postupně přibývá a začínám být mírným optimistou. Nicméně jdeme lesem, po poli a loukách další asi kilometr a půl, a když se dostaneme přes silnici, až k rozvodněnému potoku zastavujeme psy. Potok je hranice honiteb. Voláme sousednímu hospodáři, dostáváme souhlas s dosledem, ale musíme zpátky na silnici a přes most. Za potokem navazujeme na stopu a pokračujeme. Zejména Idar dává jasně najevo, že je na správné stopě, když se ale stopa vrací k potoku a mizí v něm, kouká na mě, ale vracet se zase na most, je kilometr navíc. Vyhodnocujeme to tak, že se divočák jen chtěl zchladit a bude pokračovat v původním směru. To se i potvrzuje a po dalších asi 100 m se stopa vynoří z potoka a přes louku směřuje k lesu. Nacházíme pár kapiček barvy a pokračujeme. Pod lesem přicházíme na lesní cestu a Idar vyráží po ní. Jen si ověřuje kraje a jde po ní asi 150 m. Během ní nacházím jednu jedinou kapku barvy, ale je tu. Najednou Idar odbočuje z cesty a vyráží do stráně do smrkové houštiny. Tam divočáka zvedáme z lože a tak vypouštím Idara na volno. Hlásí a vzdaluje se, podle GPS je asi 200m a začíná hlásit na místě. Docházíme na 30 m a posloucháme, jak divočáka staví. Jen je to ve velmi husté houštině. Snažím se k němu dostat, ale je to beznadějné, jak se přiblíží světlo čelovky, divočák uhýbá, pak Idara napadá a po dvou pokusech to vzdáváme s tím, že za tmy je to příliš riskantní. Idara odvolávám a prohlížím. Na obojku má spoustu barvy, ale při bližším ohledání zjišťuji, že není jeho. Ta boule na žebrech jeho je, ale nejde to dovnitř a kůže je celá. No aspoň to. Volám kamaráda, co nám ušetří ty 3 kilometry zpět k autům a jdeme do tepla. Oba kolegové jsou ráno vázáni v zaměstnání a tak na ráno domlouvám asistenci dalšího z kamarádů. S rozedněním jsme již na místě, kde jsme večer skončili. Pouštím psy do houštiny a doufám, že divočáka najdou již zhaslého. Po chvíli se vracejí bez výsledku. Snažím se houštinou projít ale moc se nedaří. Nacházím místo, kde se večer utkal divočák s Idarem. Je tu barva, rozhrabané jehličí, ale vede odsud stopa s barvou dolů z kopce. Než se vymotám z houštiny, už jsou na stopě Idar s Larou a vidím je daleko před sebou, jak stopu sledují. Spěchám za nimi a cestou si ověřuji, že jdou správně. Dole je malý potok a tady je i více barvy a vidět na stopě, že kus šel hodně ztěžka. Přivolávám kolegu a beru Idara na řemen. Za potokem jdeme do docela prudkého svahu, ale ještě před jeho vrcholem je vidět, že divočák slevil ze směru a točí se po vrstevnici. Před další smrkovou sečí pouštím Idara na volno. Netrvá to ani 5 minut a hlásí na místě v dalším pruhu smrkové mlaziny. Sedám si na pařez, rovnám si hlavu, přivolávám kolegu a posílám ho na předstup. Vyfukuji obě hlavně kulobroku, znovu nabíjím a plížím se k Idarovi. Snažím se být ve svahu nad ním. Do seče ale není vidět a já se posunuji po čtyřech a když už vidím občas Idara, najednou se smrčky rozhrnou a divočák vyráží na mne. Nestihnu ani ň. Jen před sebe zvedám ruce s kulobrokem, divočák do mě naráží, převaluje mne a ještě se ke mně vrací a cítím, jak mi naráží do zad. Křičím, jako by mne na nože brali, divočák odskakuje a mizí někde ve svahu nade mnou. Reviduji stav tělesné schránky a zjišťuji, že jsem sice jako by mne pošlapalo prase, ale nic roztrženého ani zlomeného necítím. Uf. Přibíhá Idar a ověřuje si, že žiju a jde znovu za divočákem. Hlásí ho kousek ode mne. Kryju se co to jde a plížím se pomalu za nimi. Jsou v kraji seče a divočák udělá chybu a ukazuje mi hlavu. Než se rozmyslí k dalšímu útoku, sráží ho kulička z kulobroku, která ho trefuje přímo mezi světla. Horidóó. Idar ho tahá za osiny, já sedím na pařezu a přehrávám si poslední okamžiky v hlavě. Přibíhá Lara a pomáhá Idarovi. Teď už přichází i kolega, přeje mi Lovu Zdar a společně prohlížíme úlovek. Je to tříletý sekáč, odhadujeme 80 kg váhy. Dáváme poctu ulovené zvěři. Já děkuji patronům za zachování celistvosti mé tělesné schránky. Dolů na cestu je to z kopce a tak to jde. No a pak už to všichni znáte, červená práce, transport do chlaďáku, zpráva oběma hospodářům. Divočák byl střelen přesně na lopatku a kule se roztříštila o ramenní kloub. Lovu Zdar!
vložil: Jiří Cikryt
vloženo: 8.1.2024 22:57
zobrazeno: 3212x
hodnocení: 10 hlasů



Komentáře:

14.2.2024 20:51 vložil Jiří Cikryt
Michale, můžete vysvětlit svoji poznámku?
11.2.2024 22:27 vložil Michal Conkar
Lovu zdar! Mali ste šťastie, mohlo to dopadnúť omnoho horšie. Platí skutočne, že opatrnosti nie je nikdy dosť. Avšak platí aj to, že keď je hlúpa hlava, trpí celé telo.
10.2.2024 04:58 vložil Jaroslav Vlosovský
Jirko, zážitek jako hrom. Naštěstí vše dobře dopadlo. Lovu zdar!
20.1.2024 17:45 vložil Jiří Malacka
Jirko, lovu zdar! A platí pořád - opatrnosti nikdy dosti. Mám podobné dosledy za sebou, takže vím o co kráčí. Hlavně o zdraví lovce i psů.
16.1.2024 20:26 vložil Lubomír Černý
Lovu zdar,napínavé se šťastným koncem.
16.1.2024 18:17 vložil Milan Jirmann
Docela mazec. měl jste velkou kliku. Ale 270W je docela spolehlivá, tak se divím, že neudělala svoji práci. Práce pejsků na jedničku. velké LOVU ZDAR!!!
16.1.2024 17:34 vložil Vlasta Szokeová
Lovu zdar !
12.1.2024 08:36 vložil Kamil Plíšek
"Lovu zdar!" a díky za příběh! 1***
11.1.2024 02:14 vložil Drahoš Hikl
Jirko,Lovu a dosledu zdar!Hodně napínavý příběh, naštěstí se šťastným koncem pro tebe i údernou dvojku:)Složitý dosled a úderná dvojka je na metál.Jen jsi potvrdil,že při provádění dosledu černé zvěře, je velmi vhodné mit sebou kolegu.
9.1.2024 18:26 vložil Vlastimil Kopřiva
Lovu Zdar! Gratulace k přežití bez úhony. Pochvala pejskům.
9.1.2024 12:02 vložil Jiří Cikryt
Zdar Petře, stříleno ráží 270 win., střela nosler balistic tip 9,7g, vzdálenost cca 120 kroků. Přesnější informace, kde kule skončila, budou po pitvě.
9.1.2024 10:38 vložil Josef Balat
Lovu zdar !
9.1.2024 08:37 vložil Petr Hruška
Jirko, Lovu zdar a Horidooo! To šlo tedy o život... zlatý lišky. Co to bylo za ráži a střelu, a na jakou dálku bylo stříleno, že se ta kule rozložila už na první překážce?
9.1.2024 08:20 vložil Petr Šimek
Lovu zdar.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.