Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Vzpomínka na poslední říjnový týden 2023
vloženo: 18.4.2024 18:31
autor: Pavel Krčma
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17142)
- úlovky (svět) (2106)
- trofeje (4681)
- historie (3858)
- zvěř v přírodě (42285) (6 dnes)
- zvěř v zajetí (3706)
- příroda (38857) (2 dnes)
- lovecké výstavy (1521)
- lovecký pes (13464)
- zbraně (2526)
- lidé (4657)
- fotopast (15098) (5 dnes)
- myslivecké umění (4802)
- myslivecký interiér (455)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (6972)
- ptactvo v přírodě (19750) (4 dnes)
- hmyz v přírodě (6895) (2 dnes)
- obojživelníci a plazi (1323) (1 dnes)
- květiny a houby (15215) (4 dnes)
- myslivecké stavby (3909)
- sokolnictví (509)
- ostatní (24252) (2 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Trochu loveckého štěstí 1
vloženo: 26.1.2013 00:52
autor: Martin Staník
úlovky (svět)
Bezoár Ibex v Turecku
vloženo: 15.1.2019 08:34
autor: Radek
trofeje
Srnec
vloženo: 22.10.2020 14:33
autor: Frantisek Jenik
zvěř v přírodě
Liška
vloženo: 24.1.2020 06:15
autor: Josef Vršan
zbraně
Milenky mého mysliveckého dědu a přítele v jednom...
vloženo: 3.4.2013 21:26
autor: František Mlčoch
fotopast
...
vloženo: 5.3.2013 16:15
autor: Josef Cimerman
myslivecké umění
srnček
vloženo: 28.3.2015 19:56
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
« novější foto | starší foto » |
Jak lžou!
V této NPR byla 70ti letá porostní skupina ořešáku černého o výměře 0,70 ha, která se odstranila (nepůvodní dřevina).vložil: Jiří Netík
vloženo: 11.1.2018 20:53
zobrazeno: 1699x
hodnocení: 20 hlasů
vloženo: 11.1.2018 20:53
zobrazeno: 1699x
hodnocení: 20 hlasů
Komentáře:
12.1.2018 18:19 vložil Jiří Wenzl
Zapoměl jsem napsat, že ten výzkumný pracovník byl Ing.Zdeněk Prudič, CSc.
Zapoměl jsem napsat, že ten výzkumný pracovník byl Ing.Zdeněk Prudič, CSc.
12.1.2018 16:48 vložil Jiří Wenzl
Já já tomu rozumím - tak jako by v USA ve své lužní rezervaci nechtěli náš jasan úzkolistý, tam my tam nechceme jejich černý ořešák. NPR Ranšpurk má být přece ukázkou (pozůstatkem) původního jihomoravského tvrdého (dubovo-jilmovo-jasanového)luhu, tak by jeho skladba neměla nihoho mást. Otázkou na dlouhou diskuzi je původnost (přirozenost, bezzásahovost) jihomoravského luhu. Tento problém studoval někdejší výzkumný pracovník VÚLHM Uherské Hradiště (1972 - 83) dendrochronologickou analýzou lignifikovaných kmenů v korytě neregulovaného toku řeky Moravy ve Strážnickém pomoraví. Analyzoval zde torza dubů a jilmů pocházející až z dob Velké Moravy - tehdy se podél řeky Moravy na chudé štěrkopískové půdě nacházel rozvolněný (nezapojený) luh, teprve až po odlesnění horního povodí Moravy, které erozí půdy na dolní Moravu přineslo záplavami množství povodňových jílovitých nánosů (dnes jsou někdejší štěrkopísky pohřbeny pod 4-6 metrů hlubokou vrstvou povodňových hlín). Až na těchto živinami bohatých půdách se v průběhu staletí vytvořila dnešní "jihomoravská džungle" - tedy plně zapojený vysokokmenný les, přičemž se to neobešlo bez zásahů člověka - ba právě naopak: dnešní vysoce produktívní luh vzikl většinou tzv. polařením, t.j. pěstební metodou, společným pěstováním zemědělských plodin a lesních dřevin, přičemž důležitou úlohu hrálo vybudování melioračních kanálů, které upravovaly vodní režim luhu. Tímto se luh liší např. od klimaxových horských smrčin, které vznikly bez zásahu člověka - pouze jako přirozený výsledek působení místně příslušného klima. Lužní prales je tedy jiného původu než třeba prales na Boubíně - ostatně NPR Ranšpurk je pozůstatek pastevního lesa (v lužních lesích u Lanžhota se pásl dobytek do roku 1872).
Já já tomu rozumím - tak jako by v USA ve své lužní rezervaci nechtěli náš jasan úzkolistý, tam my tam nechceme jejich černý ořešák. NPR Ranšpurk má být přece ukázkou (pozůstatkem) původního jihomoravského tvrdého (dubovo-jilmovo-jasanového)luhu, tak by jeho skladba neměla nihoho mást. Otázkou na dlouhou diskuzi je původnost (přirozenost, bezzásahovost) jihomoravského luhu. Tento problém studoval někdejší výzkumný pracovník VÚLHM Uherské Hradiště (1972 - 83) dendrochronologickou analýzou lignifikovaných kmenů v korytě neregulovaného toku řeky Moravy ve Strážnickém pomoraví. Analyzoval zde torza dubů a jilmů pocházející až z dob Velké Moravy - tehdy se podél řeky Moravy na chudé štěrkopískové půdě nacházel rozvolněný (nezapojený) luh, teprve až po odlesnění horního povodí Moravy, které erozí půdy na dolní Moravu přineslo záplavami množství povodňových jílovitých nánosů (dnes jsou někdejší štěrkopísky pohřbeny pod 4-6 metrů hlubokou vrstvou povodňových hlín). Až na těchto živinami bohatých půdách se v průběhu staletí vytvořila dnešní "jihomoravská džungle" - tedy plně zapojený vysokokmenný les, přičemž se to neobešlo bez zásahů člověka - ba právě naopak: dnešní vysoce produktívní luh vzikl většinou tzv. polařením, t.j. pěstební metodou, společným pěstováním zemědělských plodin a lesních dřevin, přičemž důležitou úlohu hrálo vybudování melioračních kanálů, které upravovaly vodní režim luhu. Tímto se luh liší např. od klimaxových horských smrčin, které vznikly bez zásahu člověka - pouze jako přirozený výsledek působení místně příslušného klima. Lužní prales je tedy jiného původu než třeba prales na Boubíně - ostatně NPR Ranšpurk je pozůstatek pastevního lesa (v lužních lesích u Lanžhota se pásl dobytek do roku 1872).
12.1.2018 13:13 vložil Marek Ladislav
Bohužel je to pravda,nejsou totiž ani schopni připustit že se pletou. Přitom je to krásný strom a úžasné dřevo na varhany.
Bohužel je to pravda,nejsou totiž ani schopni připustit že se pletou. Přitom je to krásný strom a úžasné dřevo na varhany.
12.1.2018 04:06 vložil jiri rajs
Nikdo jim asi neřekne,že lžou a proto si pořád myslí,že mají pravdu a nebo jsou to samí invalidi,že nemohou jít do terénu se přesvědčit, než něco napíšou.
Nikdo jim asi neřekne,že lžou a proto si pořád myslí,že mají pravdu a nebo jsou to samí invalidi,že nemohou jít do terénu se přesvědčit, než něco napíšou.
11.1.2018 22:46 vložil Petr Tihelka
To že se na zemědělských půdách zakládají plantáže Topolu Japonského nikoho netrápí ale že někde vyroste tak pěknej strom jako je Juglans Nigra to jim vadí... Někdy bych ty ochranáře a podobnou verbež nejradši nakopal všude kam jen by to šlo!!
To že se na zemědělských půdách zakládají plantáže Topolu Japonského nikoho netrápí ale že někde vyroste tak pěknej strom jako je Juglans Nigra to jim vadí... Někdy bych ty ochranáře a podobnou verbež nejradši nakopal všude kam jen by to šlo!!
11.1.2018 21:00 vložil Zed
AOPK jetli vidím dobře ? To jim ale musíte zdělit, než to vytisknou... Z Brna není vidět až do Lanžhota.
AOPK jetli vidím dobře ? To jim ale musíte zdělit, než to vytisknou... Z Brna není vidět až do Lanžhota.
11.1.2018 21:00 vložil Karel
To je taká doba lži kde se dá.
To je taká doba lži kde se dá.
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.