jó sníh - úlovky (ČR, SR) - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na poslední říjnový týden 2023
vloženo: 18.4.2024 18:31
autor: Pavel Krčma

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17141)
• úlovky (svět) (2106)
• trofeje (4681)
• historie (3857)
• zvěř v přírodě (42184)
• zvěř v zajetí (3706)
• příroda (38796)
• lovecké výstavy (1512)
• lovecký pes (13462)
• zbraně (2526)
• lidé (4655)
• fotopast (15061)
• myslivecké umění (4802)
• myslivecký interiér (455)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (6970)
• ptactvo v přírodě (19701)
• hmyz v přírodě (6883)
• obojživelníci a plazi (1317)
• květiny a houby (15199)
• myslivecké stavby (3908)
• sokolnictví (509)
• ostatní (24213)

úlovky (ČR, SR)

Životní
vloženo: 13.3.2015 11:48
autor: stvmax

úlovky (svět)

Baikal 2019 - druhý tetřev
vloženo: 7.5.2019 07:05
autor: Martin Mati

trofeje

najväčší....
vloženo: 14.2.2019 11:35
autor: pali1

zvěř v přírodě

Sele
vloženo: 13.4.2016 07:57
autor: Děda z lesa

zbraně

Moje babky z Ferlachu
vloženo: 13.1.2017 14:42
autor: jan koštoval

fotopast

a je to tu !
vloženo: 23.9.2016 13:15
autor: pali1

myslivecké umění

*
vloženo: 21.2.2016 11:07
autor: Marek Horňák

• 233644 fotek (0 dnes)
• 7969 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 8915 inzerátů (0 dnes)
• 282 diskuzí (0 dnes)
• 749621 komentářů fotek (0 dnes)
• 12936 komentářů videí (0 dnes)
• 3296544 hlasování fotek (0 dnes)
• 56462 hlasování videí (0 dnes)
• 37689 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 1 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

jó sníh

Tak za světla na lišky jsem vyrazil poprvé. Donutily mě k tomu však okolnosti a včasný budíček obeznané „obecní“ lišky. Všechno to vlastně začalo na Štěpána, kdy jsme měli naši jedinou vycházku loňského roku. Měl jsem tam pozvaného kamaráda, který mi hned po první leči, kde i při mírném poprašku bylo vidět jak je trnkový pás s přilehlou pastvinou hned za vesnicí rozšlapaný od lišek povídá, proč vlastně naháním zrzky po lesích, když si stačí sednout k poslednímu plotu za vesnici. Nějak se mi to rozleželo v hlavě a před koncem roku opravdu usedám na cestu za kravínem pod jabloň. Bylo úplně bez sněhu, jen vzdálené vlakové překladiště osvětlovalo polovinu pastviny v údolí pode mnou. Hned po páté hodině zkouším vřeštidlem lišku vytáhnout z protilehlých trnek. Po půl hodině, kdy už opadá soustředění se ze zlomu stínu vynořuje liška a peláší přes pastvinu nahoru k silnici. Nestíhám ji a když zamyškuji, prudce to otáčí a mizí přes cestu v objektu kravína. Nevadí, mám místo a čas a tak čekám až do druhého ledna kdy se objevuje první poprašek. V pět odstavuji auto za kravínem, ale liška už je venku v polovině pastviny a pomalu míří do trnek. Sedím tam pak ještě hodinu, ukrutný fukéř mě však nakonec vyhání dom. Včera tedy měním taktiku a přijíždím už v čtyři z druhé strany. Je deset čísel nového sněhu a -3°C s mírním a příznivým větrem. Sedací vak nechávám v autě a strojím se do bílého 3D-čka a beru jen stoličku a trojnožku. Dole v údolí je pastvina rozdělena vybíhající zarostlou vodotečí, do jejíž špice mám dnes namířeno. O půl páté mě však zrzka nachytává na švestkách, kdy přichází ze zad od kravína a ne z trnek kam jsem natočen. Kluše přes celou pastvinu pod silnicí udržujíc si bezpečný distanc. Zkouším myškovat, ale zaráží se až u ohradníku, kde na kůlek se zvednutým během píše svůj podpis a zároveň mi jasně naznačuje co si o celé situaci myslí. Jakmile zatáhne do trnek, zkouším krátce zavřeštět. Vítr mám dobrý a odmítám uvěřit že mě v tom bílém přehozu poznala. Po nekonečných dvaceti minutách zpozoruji pohyb po pastvině vpravo. Liška kopíruje okraj trnek a když se dostává do nejbližší špice, zastavuji ji písknutím. Když vydechuji a lehce tlačím do napínáčku, stojí ve sto dvaceti metrech. Štěknutí remingtonu polyká údolí a liška se s prostřeleným srdíčkem vydává ze svahu na svoji poslední cestu. Po deseti metrech však dělá přemet a zůstává nehybně ležet. Konečně se rozklepávám mrazem, adrenalinem a hlavně štěstím. Přesto že jde o mladého lišáka, mám z něj velkou radost a skromně si ho označuji za ne úplně náhodného, tak Lovu zdar. Tady bych své vyprávění normálně skončil a dal vám pokoj. Jelikož však sedíme s lišákem v autě, je teprve šest a venku nádherně, rozhoduji se využít dočasné sněhové pokrývky a vyrážím jen tak na blint, dál na odlehlé pole za město. Kvůli větru vybírám vysoký posed na konci vodoteče, rozdělující dvě pole. Jdu po větru prostředkem toho druhého, aby pás vodoteče zůstal nedotčen. Uprostřed narážím na podivnou čerstvou stopní dráhu. Otisk liščí ale v hustém dvouřadu, tak jak chodí selata. Uvažuji o psíkovi, když zalézám do pytle a usedám nad zurčícím potůčkem. Dlouho je klid a po dvou hodinách se zatahuje a začíná sypat. O půl deváté vytahuje naproti lončák a chvíli ryje biopás. Od silnice se ozve srnčí a čuník mizí v lese. Sněžení slábne a po levé straně se ve tři sta metrech zpozoruji na poli lišku. Natáčím se a jelikož míří k vodoteči, zatím nevábím. Po deseti minutách se objevuje na druhém poli a pomalu míří k mým stopám. Zkouším myškovat abych upravil její trasu. Ona sama však po cestě několikráte plavnými skoky předvádí, že o hladu dnes rozhodně nebude. Od mých stop ji dělí necelých padesát metrů a tak i když je to o něco dále než ta dnešní první, opírám si oba lokty a rukavicí podkládám předpažbí. Steinera stáčím na plné zvětšení, doostřuji paralaxu a vypínám červený bod. V okamžiku kdy si liška sedá, prořízne noční ticho třesknutí 222.Remingtonu. Tři a půl gramové Sako si bezchybně proráží cestu sněhovými vločkami a nachází cíl. Kontroluji výsledek a i když liška leží, zdá se mi že ze závěje trčí zvednutém oba slechy. Přebíjím tedy, kříž posazuji na záda mezi lopatky a naposledy dnes ruším noční klid a jako bych tím zároveň roztrhl oblohu, začíná se sypat nová sněhová nadílka. Balím si věci a po sto padesáti krocích přicházím a poklekám nad mladým ale hodně těžkým lišákem. Ten půl kilometr k autu se řádně pronese, ale dnes tedy musím Dianě vyseknout vééélikou poklonu a znovu pronést Lovu zdar.



Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.