ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

První daněk mé přítelkyně
První daněk mé přítelkyně
vloženo: 2.10.2015 23:01
autor: Stanislav Hnátek

úlovky (svět)

Můj letošní
Můj letošní
vloženo: 18.1.2018 12:03
autor: Daniel Donaťák

trofeje

Šesterák
Šesterák
vloženo: 21.8.2017 06:27
autor: Josef Vršan

zvěř v přírodě

...
...
vloženo: 11.9.2012 13:43
autor: Marek Drha

zbraně

Nůž - damašek a paroh
Nůž - damašek a paroh
vloženo: 3.8.2016 12:49
autor: Karel Obrtál

fotopast

čuník
čuník
vloženo: 8.6.2013 08:13
autor: micinka

myslivecké umění

Prajem všetkým šťastné a veselé Vianoce
Prajem všetkým šťastné a veselé Vianoce
vloženo: 24.12.2015 11:43
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 233488 fotek (3 dnes)
  • 7962 videí (0 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 8905 inzerátů (0 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 749333 komentářů fotek (9 dnes)
  • 12935 komentářů videí (0 dnes)
  • 3295054 hlasování fotek (43 dnes)
  • 56457 hlasování videí (0 dnes)
  • 37671 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 4 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

narozeninový 01

váha: 14 kg
věk: 3 let

Příběh ulovení tohoto srnce začal vlastně už květnu, ale k jeho naplnění došlo až v neděli 13. září.

Mám rád srnčí zvěř a rád ji i lovím. Mrzí mě, že se dnešní myslivost a lov s ní spojený točí takřka výhradně okolo prasat. Stačí si jen vzpomenout, kolikrát už jsem se setkal s kolegou myslivcem, kterého jsem nějakou dobu neviděl a rozhovor na téma myslivost začíná až na výjimky dotazem „Tak co, kolik jich máš?“, nebo dotazem velmi podobným. Kolikrát už jsem slyšel také třeba i dotaz „Tak brzy domů?“, když se potkám s myslivcem a jsem na cestě domů z lesa před desátou večerní. No jo, ale ono to není jen o prasatech, alespoň u mě určitě ne!

Jistě, lov divočáků má své kouzlo, ale mě učarovali srnci. A to už v době, kdy jsem jako osmiletý adjunkt, chodil v létě o prázdninách s dědou hajným do lesa „na srnce“. V hájovně na zdech dominovaly desítky srnčích trofejí a pro mě je tak právě srnčí zvěř tou nejhezčí zvěří a dobrá srnčí trofej tou nejlepší trofejí. Každoročně už od dubna v honitbě obeznávám srnce s tím, co nasadili. Co se kde po zimě ukázalo nového, co za ozdobu nosí „staří známí“, kde jsou lovní srnci první věkové a hlavně, jestli a kde je „ten letošní trofejový“. Ctím pravidlo, že když už mám srnce ulovit, tak ať každý při pohledu na trofej visící na zdi ví, proč jsem toho srnce ulovil. Mám ulovené i srnce s vysokou bodovou hodnotou, ale očekávání, s nímž zvedám k očím dalekohled, když vytáhne kus z lesa, je takřka vždy s nadějí, jestli to není rarita. Pár dní doby lovu aktuálně ještě zbývá, ale letošní rok bude pro mě pravděpodobně jedním z mála těch, kdy raritního srnce neulovím.

I letos jsem poctivě na srnce chodil. Čekal, šoulal, obeznával, doufal… Ale neměl jsem štěstí. Snad jsem Huberta s Dianou nijak neurazil. Snad ne, když mě při letošních čekaných odměnili bezpočtem zážitků. Obzvláště zážitky z říje byly letos silné a snad i do budoucna nezapomenutelné. Když mi několikrát v reakci na pískání srnec div nevlezl do kazatelny, nebo když mě srnci na pět metrů obcházeli sedícího v sešlapaných kopřivách, nebo když jsem s nimi hrál na schovávanou přikrčený za balíky sena nebo slámy.

V neděli jsem vyrazil na sklonku narozeninového dne „oslavit“ své narozeniny do lesa. Pro čekanou jsem si vybral malou lesní loučku. S vědomím, že se čas doby lovu krátí, jsem vyrazil s tím, že když přijde odstřelový srnec, tak budu lovit. Věděl jsem, že do těchto míst chodí minimálně i dva srnci, co do chovu nepatří. Sedl jsem si a už po pár minutách slyším zvuk ke mě běžícího kusu. Zaměřil jsem se na stěnu lesa vlevo od kazatelny, odkud se zvuk rychle přibližoval. Na louku vyběhl slabý srnec. Na paroží mě zaujala především jeho nevšední tmavá barva. Srnce jsem stihl obeznat jako vidláka s krátkými výsadami, věkově jsem ho zařadil do II. věkové třídy. Srnec se ale ani nezastavil, louku úhlopříčně tryskem do pár vteřin opustil a já se věnoval místu, kde vyběhl s očekáváním, že se objeví další srnec, který tohoto snad prohání. Bohužel, neobjevil se. A jako by těchto pár okamžiků mělo předznamenat i to, jak se bude zbytek večera vyvíjet. Po dobu dalších skoro dvou hodin jsem neviděl (jak se říká) ani chlup. Čekal jsem, užíval si večerního klidu v lese a přemýšlel. Ne, neusnul jsem. Ale i přesto mě ze zadumaného pohledu před sebe vyrušil pohyb v pravé části louky. Bylo to v místě, kam před časem srnec tryskem zaběhl. Beru dalekohled a čtu srnce. Světla už pomalu ubývá, ale srnec je asi jen 50 metrů přede mnou, tak není problém ho bezpečně obeznat. Pozorování mě jen utvrzuje v tom, co jsem stihl posoudit při předchozím rychlém přeběhnutí srnce. Nevysoké tmavé paroží, bez hmoty, výsady krátké a tupé, zadní chybějí úplně. Věk 3 možná 4 roky. Zcela jistě průběrný srnec. V duchu záměru, s nímž jsem ven šel, jsem rozhodnutý lovit. Pozorovací dalekohled měním za flintu a během pár okamžiků zazní výstřel. Srnec se láme v ráně a na její zvuk reagují snad všichni psi z nejbližší vesnice vytrvalým štěkotem. Asi právě dříve popisovaný lov prasat mě naučil okamžitě po ráně přebít a „hlídat“ kus, zda se nezvedá. Ne, po pár vteřinách se ujišťuji, že rána platila a odlicuji. Flintu postavím do rohu kazatelny, sáhnu do kapsy pro telefon, abych napsal domů SMSku a oni si mohli oddechnout, že bude ode mě a mé letošní honby za srncem pro letošek pokoj. Namísto psaní si všimnu, že ztlumený telefon vyzvání, a tak než půjdu k srnci, přijmu ještě jednu narozeninovou gratulaci. Když pak po chvilce u srnce opravdu stojím, všímám si především toho, že má srnec modře zakalené takřka celé levé světlo. Kdoví, zda na něj vůbec viděl. Lov je tak nejen průběrný, ale vlastně i sanitární. Tak takto tedy končí příběh mého letošního „trofejového“ srnce a asi i můj letošní lov srnců vůbec. Ale kdoví, vyhláška nám změnila doby lovu a tak (i když jsem tomu asi ještě nepřivykl) budu možná lovit paličkáře třeba i na Silvestra.

Lovu zdar!
vložil: Rumcajs
vloženo: 17.9.2020 13:09
zobrazeno: 4329x
hodnocení: 16 hlasů



Komentáře:

22.9.2020 22:43 vložil Jan Horáček
Lovecký příběh i s vyznáním. To tu často nebývá. Dobře se to četlo. Díky. Lovu zdar.
21.9.2020 14:50 vložil Pavel Charvát
Lovu zdar.
21.9.2020 08:32 vložil Rumcajs
Lovu zdar a díky všem za gratulace, hlasy a komentáře.
19.9.2020 07:36 vložil Václav Bujáček
Lovu zdar.
18.9.2020 20:42 vložil František Mlčoch
Lovu Zdar!
18.9.2020 18:26 vložil Jiří Pospíchal, Ing.
Lovu zdar a dodatečně vše nejlepší k narozeninám. A díky za čtivý příběh.
18.9.2020 08:18 vložil Drahoš Hikl
Lovu zdar.Pěkné čtení:-)
18.9.2020 07:13 vložil Kamil Plíšek
"Lovu zdar!" a díky za příběh 1***
18.9.2020 05:57 vložil Josef Vršan
Lovu zdar
17.9.2020 21:37 vložil Jiří Cikryt
Lovu Zdar!
17.9.2020 21:15 vložil Jiří Šikl
Lovu zdar
17.9.2020 19:45 vložil Jiří Stránský
Díky za krásné vyprávění. Lovu zdar!
17.9.2020 18:26 vložil Zbyněk Oliva
Lovu zdar! Za příběh 1*

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.