Šípkový princ - úlovky (ČR, SR) - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Vzpomínka na poslední říjnový týden 2023
vloženo: 18.4.2024 18:31
autor: Pavel Krčma

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024

• úlovky (ČR, SR) (17142)
• úlovky (svět) (2106)
• trofeje (4681)
• historie (3857)
• zvěř v přírodě (42274)
• zvěř v zajetí (3706)
• příroda (38853)
• lovecké výstavy (1521)
• lovecký pes (13464)
• zbraně (2526)
• lidé (4657)
• fotopast (15090)
• myslivecké umění (4802)
• myslivecký interiér (455)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (6972)
• ptactvo v přírodě (19743)
• hmyz v přírodě (6893)
• obojživelníci a plazi (1321)
• květiny a houby (15211)
• myslivecké stavby (3909)
• sokolnictví (509)
• ostatní (24249) (3 dnes)

úlovky (ČR, SR)

dobrý vietor
vloženo: 11.9.2019 09:25
autor: Miroslav Haško

úlovky (svět)

Estonsko
vloženo: 1.11.2017 07:32
autor: Václav Hlaváček

trofeje

najväčší....
vloženo: 14.2.2019 11:35
autor: pali1

zvěř v přírodě

***
vloženo: 4.1.2018 16:26
autor: Daniela Badayová

zbraně

PÁR MÝCH NOŽŮ DĚLANÝCH NA ZAKÁZKU.
vloženo: 9.1.2014 14:07
autor: Jaroslav Vlosovský

fotopast

...
vloženo: 12.5.2017 19:46
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

Krásy porcelánu 10
vloženo: 28.12.2019 19:24
autor: Jindřiška Padalíková

• 233941 fotek (3 dnes)
• 7984 videí (0 dnes)
• 332 odkazů (0 dnes)
• 8949 inzerátů (0 dnes)
• 283 diskuzí (0 dnes)
• 750197 komentářů fotek (14 dnes)
• 12938 komentářů videí (0 dnes)
• 3299529 hlasování fotek (25 dnes)
• 56488 hlasování videí (0 dnes)
• 37722 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 2 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Šípkový princ

váha: 58 kg
věk: 2 let

Život je plný náhod a speciálně v myslivosti jsou kolikráte alfou a omegou veškerého úspěchu. Ne jinak tomu bylo i včera, kdy jsem si pro změnu vyrazil na pokec s divočáky. Vlastně za to nakonec stejně mohly lišky a nešlo o žádnou tlupu divočáků, ale jen jednoho konkrétního černého rytíře.

Co u nás napadl sníh, jezdím teď za liškami skoro každý den, z čehož má rodina asi není tak úplně nadšená jako já. V úterý se tedy doma zase dlouho nezdržuji a promptně pospíchám k polím. Za silného větru a stálého chumelení, však odtamtud utíkám celý promrzlý hodně brzo, aniž bych kmotru viděl. Po cestě domů projíždím kolem nákladového překladiště Metransu, kde se pilně pracuje a náklaďáky a portálové jeřáby zde osvětlují okolí prakticky celou noc. Příjezd k překladišti je veden po mostě přes koleje a silnice se tu šplhá na horizont. Po její druhé straně se nachází zdejší největší rybník, z kterého odtéká pod silnicí Semanínský potok. Konec hráze plynule přechází v prodlouženou navážku s vysokým svahem. Ten je v jednou místě hodně otevřený a porostlý jen pár keři a prasata zde bývají často viděná. O střelbě ale přes ten obrovský ruch a pohyb lidí i aut, jsem tady nikdy moc nepřemýšlel. Tento večer však v husté chumelenici pomalu míjím horizont se svodidly a v protisvahu zahlédnu u keře šípků samotného divočáka stojícího na zadních. Je to tak bizarní výjev, že dole u tří mostů otáčím auto a dávám si to ještě jednou a pomaleji, tentokrát už se staženým okénkem. Prase stále visí na keři a až při zastavení se spustí na všechny čtyři. Je to 50 metrů, přesto jen popochází k druhému šípkovému keři a dává se znovu do česání. V tu chvíli mi rupnou nervy¨nad takovouto okázalostí a rozhoduju, že na zadních sedadlech ležící .222Remington bude doma nahrazen větší ráži. Za hrází naposledy obracím vůz a při třetím přejezdu už vidím, jak prase zatahuje podél potoka dolů do krytu. „Máš veliký štěstí“ kynu za ním, než však dojedu domů, začínám v hlavě střádat plán a napadá mě, že zas tak velký štěstí ho možná nepotkalo.

Nevím teda, jestli čuníci dodržují nějaké termíny, místa či časy, přesto si včera navečer balím kromě 527mi v ráži 7,62x39 i trojnožku a bílý lístečkový přehoz. Než to však naházím do auta, zvoní sousedka, že o ulici výš visí v plotě srnčí. Nechápavě se tam tedy ubírám a následně obrázek bych nikomu nepřál. V metr a půl vysokém plůtku ze svislých prken, je za kýty zaklíněn visící zhaslý srnec a rozrytý sníh kolem jeho hlavy napovídá o jeho utrpení. Majitel lamentuje na neštěstí a nechtěné návštěvníky a já mu ho jen upozorňuji na jednoduché překrytí přišroubovaným prknem napříč, které by podobným tragédiím zabránilo. Vysazuji ztuhlého nešťastníka z plotu a s druhým se bohužel a asi s nepochopen rozcházím. Šlo sice o velmi starého už shozeného srnce, ale hořká příchuť na patře mi vydrží až do doby, než ho ve spolkovém chlaďáku vyvěsím, alespoň na zpracování pro lovecké psy. Odsud už rychle vyrážím na hráz rybníku, za dnešní plánovanou misí.

Je -5 a začíná intenzivně sypat, když kráčím podél silnice za svodidly a pod vzrostlou břízou si upravuji dnešní palpost. Jsem však moc vysoko a proud vyjíždějících náklaďáků z překladiště mi permanentně osvětluje obrys beranice, a tak raději slézám ještě kus dolů k potoku na otevřený svah. Tady si oblékám bílý kaťata i vrh, abych splynul s okolím. K protějším šípkovým keřům to není dál, než 40 metrů, budu tak odkázán jen na svůj převlek a hustou sněhovou clonu, snášející se z nebe. I přes ni je zde viditelnost výborná a na krku visící dalekohled jsem dnes mohl s klidem zapomenout doma. Po půl hoďce konečně v houští po pravé straně lupne a na ochoz před keři se vysune černý rýj. Víc z divočáka zatím nevidím. Dává si poměrně dlouho na čas a pomalu začínám pochybovat o svém domnělé neviditelnosti.

Hlad je však nejlepší kuchař a zakrátko rozřeší i naší patovou situaci. Kňourek se oklepává a nebojácně vyráží vstříc červeným plodům a skryté hrozbě. Překvapuje mne, jak zručně na zadních obskakuje trnitý keř a chvíli nám tak trvá, než se porovnáme. Nechávám za sebou ještě odeznít vyjíždějící kamión, než se ozve tiché pleskutí. Prase nadskočí, a jelikož mu v pohybu dopředu brání keř, těžce se otáčí. Pak však naopak rychlými skoky prudce vyrazí po ochozu zpátky a ztrácí se mi z dohledu. Tak tedy uf! Oddechnu si nad dnešním dobře naplánovaným lovem, ale současně lehce zapochybuji, nad jeho výsledkem. Zkouším si nějak upřesnit velikost loveného kusu stojícího v hlubokém sněhu. Byl hodně blízko, a na víc jak 50 kilo ho snad nešacuji. Zásah i značení bylo jednoznačné, nemůže snad být moc daleko. Ještě než si sbalím věci, přemýšlím, jestli se snad nedej bože nevydal vstříc rybníku na led a pod něj...

Rozhřešení je nedaleko a tak zaplašuji černé myšlenky, a jelikož sněžení je momentálně extrémní, rychle vyrážím ze svahu k potoku. Je dost hluboký a oboustranně hustě porostlý ostružinou. Chvíli mi tak trvá najít si správnou cestu a vydrápat se na nástřel ke keři. Zde jsou už všechny stopy zasypané a barva taky žádná. „No super, jak to mohlo během těch pár minut vše zmizet?“ Jdu tedy po stopách předpokládaného útěku, v kterých se po 20ti metrech konečně objevují první drobné kapky barvy. „Je to dobrý, i když asi není prostřelený,“ říkám si a následně mezi trsy trávy konečně zaregistruji ležící bílou hromadu. Kňourek leží zhaslý 30 metrů od nástřelu a je na něm fakt asi dvoucentimetrová vrstva nového sněhu. Z téměř opadaného doubku lámu tedy snítky a jdu se s tímto šípkovým princem řádně rozloučit. Lončák má nakonec spíš šedesát kilo, ale naštěstí popoběhl vstříc hrázi, kam ho mohu přiblížit a z druhé strany si pro něho pohodlně dojet vozem.

Nevím ani už se nikdy nedovím, proč se zdržoval zrovna v těchto místech. Snad byl uchvácen a fascinován tou neuchopitelnou představou, proč evolučním vrcholem těch tvorů naproti, je přemisťování nekonečné řady plechových krabic z vlaků na kamiony a jejich vození do noci. Nebo se vůbec nezajímal o to naše pitvoření a mněl jen prostě zálibu se před zimou naládovat vitamínem C. Každopádně dnes přála náhoda spolu s Dianou mně a ne jemu, za což ji jsem vděčný. Je to teprve můj druhý letošní divočák a zároveň příjemná změna, než se znovu začnu věnovat liškám.

Tak Lovu zdar


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.