
Lov leva v Afrike 2026
vloženo: 2.5.2026 04:23
autor: mirojevo
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
- úlovky (ČR, SR) (17510)
- úlovky (svět) (2336)
- trofeje (4707)
- historie (3866)
- zvěř v přírodě (43630)
- zvěř v zajetí (3708)
- příroda (40354) (1 dnes)
- lovecké výstavy (1568)
- lovecký pes (13613)
- zbraně (2659)
- lidé (4699)
- fotopast (16283)
- myslivecké umění (4922)
- myslivecký interiér (468)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7256)
- ptactvo v přírodě (21179) (2 dnes)
- hmyz v přírodě (7883)
- obojživelníci a plazi (1365)
- květiny a houby (15836) (1 dnes)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24856)
úlovky (ČR, SR)

Sele
vloženo: 19.1.2018 06:29
autor: Josef Vršan
úlovky (svět)

Karpatské jelene z maďarsko-ukrajinskej hranice
vloženo: 18.9.2015 07:34
autor: NH
trofeje

jeleň
vloženo: 3.10.2014 15:31
autor: Roman Dudek
zvěř v přírodě

...pozor !
vloženo: 4.6.2013 17:23
autor: Vít Hlavica
zbraně

Pro rybáře
vloženo: 13.9.2015 13:10
autor: Karel Obrtál
fotopast

Fešák
vloženo: 1.2.2014 19:25
autor: Kateřina Kolářová
myslivecké umění

Kde že ty loňské sněhy jsou...
vloženo: 17.2.2020 13:08
autor: Petr Hruška
Vítám všechny milovníky přírody, myslivosti a lovu na našich nových internetových stránkách www.myslivost-lovectví.cz.Myslivost, lovectví a krásy naší přírody zachycené a prezentované prostřednictvím fotografií je prioritním cílem vytvoření těchto stránek.
Stejně, jako provozovatel i vy se velmi rádi podělíte v rámci naší společné záliby o kvalitní a hodnotné záběry všech zmiňovaných scenérií a společně se vzájemně obohatíme o dění v naší přírodě, myslivosti a doufám, že i fotografii obecně.
Rád bych poděkoval, jak těm registrovaným, ale i jiným obdobně smýšlejícím nadšencům za zájem a současně si dovoluji popřát mnoho vydařených a patřičně ostrých snímků naší krásné přírody a dění v ní.
Všem lovcům LOVU ZDAR!
Pod svícnem
Letošní liščí sezóna je pro mne v mnohém zvláštní. Na jednu stranu parádní sněhové podmínky na obeznávání a pro nás, co se stále spoléháme na své oči i výborná noční viditelnost, na stranu druhou se liškám u nás na otevřené plochy letos opravdu moc nechce. Kaňkování je v plném proudu a poslední týden slyším skolení pokaždé, když zasednu. Popravdě ale, už aby bylo po něm. Je sice fajn že se kmotry objevují nenadále a prakticky kdekoliv, ale mě v tom prostě schází systém a nemožnost tolik oblíbeného plánování s využitím vábniček s hlasy kořisti. Ta správná doba nastane, předpokládám tak do dvou týdnů, tedy pokud nám k tomu vydrží ten tolik potřebný sníh. Vrátím se však nejprve k neděli, kdy jsem dostal výborný tip od Soni. Šli s Kubou a psem zakrmit a při zpáteční cestě Mokrým dolem našli část cesty úplně „zdupanou“ od lišek. Bral jsem to sice s rezervou, za což se ji musím zpětně omluvit, ale jelikož se v houštině nad touto cestou nachází stará umělá nora, k večeru jsem přeci jen zasedl pod smrček v ohybu cesty. Před devátou se celým mokrým dolem rozezní hlasité opakující „vau, vau, vauuu“ Zdá se jako by se zvuk postupně odvracel a tak už značně zkřivenej vytahuji z kapsy Fox headku a tiše za ním krátce vrčím. Během chvilky se na konci cesty objevuje černá tečka, postupně nabývající velikost a dostávájící tvar. Jde stále na ostro a zhruba v osmdesáti metrech se mírně vytáčí vpravo a zastavuje. Pozoruje houštinou ve svahu, noru na jejím vrcholu dnes zřejmě ještě neprolezl. Cesta uprostřed houštin při zataženém nebi, poskytuje jen nepatrně světla a lišák stojící hodně šikmo minimum vitální zóny. V poslední sekundě než zmizí pod stromy, dorazí signál z pod ušanky k ukazováku a lesním tichem štěkne remington. Zrzka mizí v příkopu, a jakmile mi dozní v uších, je naprosté ticho. „Dobrý Hruška“ plácám se v duchu po ramenou a přebíjím. Připínám řemen, balím svršky a protahuji ztuhlé tělo, když se v kopci za mými zády náhle ozve vzteklé „Haur“. Štěkání opakuje zrazený a naštvaný lišák do zblbnutí. Po třech minutách se konečně uklidní a už s klasickým skolením se vydává přes silnici hledat partnerku. No potěš, na nástřelu jen stopy úleku a kuželem baterky nasvícené místo výstřelu překrývají jinak neviditelné tenké olšové větvičky. Cestou dom naštvaně nadávám na smůlu, na tu blbou .222ku, která by taky nemusela být taková citlivka a samozřejmě hlavně na sebe. Jelikož je většina polí u nás bez sněhu, tak beru v pondělí odpoledne při venčení psa do kapsy taky pár granulí a vyrážím za barák. Je tam takové stinné údolí s protisvahem, lemované zahrádkami. Cid šlape vzorně, neustále kontrolujíc mou kapsu do doby, než mu jeho oblíbenou motivaci roztrousím po celé louce. Jsou na ni totiž jasně patrné starší i novější čárovací podpisy nočních návštěvníků. Měl jsem zde už několikrát v předchozích letech poměrně štěstí a tak v šest zasedám pod smrček u plotu, s výhledem na stoupající protilehlou louku, řídce posetou břízkami. I přes to se po půl hodině jak duch zjevuje prostřed liška a začíná počítat Cidovi granule. Je to přes 150 metrů a jelikož je na vrcholu louky často obývaná maringotka, vyčkávám. Po pěti minutách už je liška v břízkách, když se z dálky začínají blížit lidské hlasy. Liška si sedá a z krytu pozoruje, jak na lesní cestu nad údolím přichází čelovkáři se dvěma psi. Míří ke studánce a jsou natolik hluční, že to kmotra nevydrží a čáruje pryč. Po dvou hodinách se zjevuje znovu na louce ale výše až pod lesem. Pro změnu se kousek za mými zády rozsvěcí chatka a po cestě se pomalu začne hrnout rozjařená rodinná párty. Rychle tedy balím a cestou pomalu, ale již optimisticky plánuji zítřek. Druhý den se pes už ani nediví stejné cestě ani granulím mizejícím z mé kapsy o něco níže pod břízkami. V šest znova rozkládám stoličku a trojnožku pod smrček a trochu s obavami poslouchám nedaleko bobující omladinu. Dnes je tu snad ještě větší provoz. Čelovkáře v protějším lese střídá rolba z nedalekého Pekláku. V sedm se pak pode mnou hrabe do kopce teréňák, vezoucího majitele horní maringotky. Objevují se také dva ušáci, kteří loukou krouží v začínajícím honcování. Až v devět se konečně ozývá z houštiny po levé straně zaskolení a po chvíli už vidím i jeho majitele. Objevuje se však na spodku, nedaleko mých stop. Naštěstí jde na jisto a míří hranou svahu k břízkám. Dalších pár minut si oba rovnáme pozice a ve čtvrt na deset se s táhlou ozvěnou přes údolí vydává na svoji sto metrovou pouť 3,5 gramová kulička. Náraz liška značí klesnutím do sněhu bez dalšího odkazování a já se konečně nadechuji. Výstřel zároveň roztrhl sněhovou peřinu a v nejbližším stavení se rozštěkal pes. Balím tedy proviant a přicházím k mladému, vykrmenému lišákovi s už značně odřeným kožichem. Vypadá to, že po sobě, i přes svůj krátký život, nějaký nový jinde stihl zanechat. Cestou domů mě doprovází jeho šílené aroma a docela se už teď škodolibě těším, až ho předám kamarádovu Notovi na cvičení. Tak tedy s ujištěním, že pod svícnem bývá opravdu nejtemněji, děkuji Dianě za přízeň a přeji Lovu zdar všem, kdo to máte podobně.


NEJLEPŠÍ VIDEA 2013
NEJLEPŠÍ VIDEA 2014
NEJLEPŠÍ VIDEA 2015
NEJLEPŠÍ VIDEA 2016
NEJLEPŠÍ VIDEA 2017
NEJLEPŠÍ VIDEA 2018
NEJLEPŠÍ VIDEA 2019
NEJLEPŠÍ VIDEA 2020
NEJLEPŠÍ VIDEA 2021
NEJLEPŠÍ VIDEA 2022
NEJLEPŠÍ VIDEA 2023
NEJLEPŠÍ VIDEA 2024
NEJLEPŠÍ VIDEA 2025
NEJLEPŠÍ VIDEA 2026


- Jaroslav Vlosovský (374 hlasů)
- Milena Honzírková (203 hlasů)
- Miloslav Míšek (193 hlasů)
- Ladislav Březina (95 hlasů)
- Jiří Kunc (91 hlasů)
- pali1 (69 hlasů)
- Milan Jirmann (61 hlasů)
- Juzek (54 hlasů)
- Jiří Malacka (42 hlasů)
- štefan (42 hlasů)













































































