Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Vidlák, Kolega a kamarád bude slavit jubileum, a potřebuje srnčí zvěřinu na guláš. Měl jsem vytypovaného tohoto srnce již od zimy. Ještě do 14. května vytahoval pravidelně na velkou louku pod lesem. Žádný problém říkám si. 17. května podvečer vyrážím na svého srnce. Měl jsem vytypované místo na lov. Pomalu jsem šoulal podél meze vedoucí kolmo vzhůru do kopce asi 60 m od lesa odkud srnec vytahoval. Kraj lesa byl zarostlý bukovým zmlazením. Byl jsem asi v polovině svahu když jsem uviděl srnce jak rychlým krokem přetahoval přes louku k mezi podél níž jsem šoulal. Bylo to však hodně přes sto metrů. Srnec začal hrabánkovat a odcházel pomalu podél meze přede mnou. Stále to však nebylo na mysliveckou ránu. Po malé chvíli zalehl na kraj louky, tak že jsem viděl jen parůžky. Tak jsem čekal, až se setmělo a nakonec jsem se pomalu vrátil zpět podél meze. Nechtěl jsem si srnce zradit. Mám dost času říkám si, vždyť lov srnců teprve začíná. Následující den byla sobota, a tak jsem vyrazil brzy ráno s tím, že to zkusím z horní strany. Už ve 04.00 hod jsem čekal na vytypovaném místě. Kolem šesté vytáhla na louku srna a v klidu se pastvila. Za malou chvíli potom jsem zahlédl svého srnce v bukovém zmlazení, ale vůbec se mu nechtělo ven na louku. Toto ráno vůbec ven nevytáhl. Takto jsem chodil celkem deset vycházek, jednou nevytáhl vůbec ven, podruhé se nedalo střílet, a navíc večer začal vytahovat vždy až na tmu, nebo silně pršelo. Včera ráno opět silně pršelo, tak že jsem vůbec nevyrazil. Kolem 11.00 hod. pršet přestalo a začalo svítit sluníčko. Rozhodl jsem se okamžitě, rychle obléknout a vyrazit do lesa. Podél meze už mám vyšlapaný chodníček. Pomalu se blížím k místu, kde srnec většinou vytahuje. Před sebou vidím srnu se srnčetem uprostřed louky. Postoupil jsem si ještě asi 10 m k silnému javoru a zůstal stát. Srnec vždy navečer vytahoval až za touto srnou. Srna pomalu dosáhla meze, u které jsem stál asi 70 m nade mnou a v klidu se dál pastvila. Pak najednou vidím, jak z lesa vytahuje na kraj zmlazení srnec, chvílí stál jako socha a jistil. Viděl jsem jen hlavu. A potom „hop hop“, dva skoky směrem do louky a začíná se pastvit. Na nic nečekám svoji 6,5x57 mám v rameni a pomalu táhnu se srncem. Čekám jen na ten správný okamžik, až bude stát pěkně bokem. Potom jen lehce hladím spoušť. Lukami se nese ozvěna výstřelu. Srnec značí komorovou ránu, a odskakuje asi deset metrů od nástřelu, kde padá k zemi. Po chvíli přistupuji k srnci abych vzdal hold ulovené zvěři. Je to starý vidlák odhadem 7 let. Zpětně si přemítám těch 10 vycházek. Byl to krásný lov. Děkuji patronům myslivost za přízeň. Lovu zdar.