Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Je krátce po poledni a přijíždíme s manželkou a dvěma syny 11 a3 roky k novému mysliveckému kamarádovi Lubošovi z těchto stránek od které jsme pozváni na srnčí říji a odlov srnce.Po nezbytném přivítání a seznámení s rodinou mě Luboš popisuje události minulých dnů a chování pro lov obeznaného srnce v jeho úseku. Je to silný srnec s dlouhou výsadou na levé lodyze navíc. Je po obědě a jdeme na krátkou obhlídku úseku kde se srnec zdržuje a Luboš mě ukazuje kde se srnec nejčastěji zdržuje ,odkud vychází a kde jsou kazatelny. Jak říká, říje udělala své a srnec se začal toulat. Asi v půl šesté začalo silně pršet, přesto jsme v šest zasedli i se starším synem na vybranou kazatelnu na rohu vykácené paseky s dobrým výhledem na okolní louky a pole. S sebou foťáky a samozřejmě kulovnici, srnec Lubošem"pracovně" nazvaný Pepa byl očekáván z obilí někde okolo proužku bramborového pole. Okolo půl osmé přestalo pršet a udělal se krásný slunečný večer. Jako první vyšel mladý vidláček který byl na louce již za deště a pozoval fotografům. Po chvilce ve stěně lesa po levé straně jistí vyšší srnec ale jak mě Luboš ujišťuje je to mladý šesterák a kulhá,snad je to po setkáním s našim srncem který je tady pánem. Vidláček se k němu rozběhl jak ke starému známému ale šesterák pro tohle chování v tenhle čas nemá pochopení a žene ho do lesa kde oba mizí. Za chvilku vychází šesterák na stejném místě jako před chvílí. Kamarád zkouší zavábit a šesterák se otáčí a přichází ke kazatelně, po několika metrech ale prudce otáčí a odbíhá kus zpět. To již vidím jak od lesa kam zahnal vidláčka vybíhá srnec a já udiveně říkám Lubošovi" No neřikej, že teď bude ten vidláček prohánět šesteráka?" To už ale vidím mohutnost postavy a podezření padá na "Pepu". V tom kamarád říká připrav se je to on!! Následuje poměření sil ale náš srnec je stále na ostro a chvíli nepostojí.Když je jasné kdo je pánem rychlím krokem se vydává okolo kazatelny do vysokého obilí ale stále naostro, když už se začíná trochu stáčet nemohu se již v úhlu vejít do střílny a musim do druhé. Srnec je již jen několik metrů před obilím když se nám ho na několikateré pískání podaří zastavit a po zamíření zazní večerem výstřel.Srnec po ráně vyráží do bezpečí obilného lánu kde po 40 m zastavuje a vidím ,že se ve vysokém bodláku naklání paroží a mizí. Luboš který přes mne již nevidělříká" Tys ho přestřelil hochu" a já povídám" tomu nevěřim je tamhle v obilí".To už ale za sebou slyšim jakoby výstřel a hlasy a jak Luboš povídá" Je to dobrý zahulilo se i zněho". Teprve nyní zjišťuji,že to všechno natáčel a pouští si záznam z foťáku. Po nezbytné cigaretě doprovodu jdeme do obilí kde leží zhaslý pán tohoto teritoria.Následuje focení,gratulace,předání úlomků,posledního hryzu a hlavně obrovská radost a vděk. Srnec vážil pro mne neuvěřitelných 19kg a trofej je přinejmenším stejně impozantní, věk odhadnut na 5 let. Až nyní když vidím množství fotek srnce z průběhu celého roku uvědomuji si kolik času a energie tomuto srnci kamarád věnoval. Odjíždím s množstvím fotek i filmem za srncova života i ze samotného lovu. Chtěl bych tímto poděkovat celé rodině za pohostinnost a Lubošovi za skvělý a nepopsatelný lov takovéhoto srnce v krásné krajině Vysočiny a nezapomenutelné atmosféře.Vždyť takové přátele najít je stále těžší a nejen v myslivosti. Jěště jednou Vám všem děkuji. LOVU ZDAR