Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Předevčírem nám statkáři nedosekali pole s pšenicí kvůli velké průtrži mračen. Zklamaně koukám doma na zprávy, poslouchám bubnování deště a najednou se začalo venku rozsvěcovat a intenzita deště se zmenšovala. V plné zbroji jsem byl během čtyř minut a za dalších deset jsem seděl na čtyřnožce mezi polem a rákosím. Ještě asi půl hodinky jsem musel mít deštník nad sebou. Vůbec mi to nevadilo, protože při žních je to v tom místě pokaždé jako když ostříháte zablešeného psa. Běhá všechno odevšad a všude. Nestačíte obeznávat. V půl deváte zalomila v rákosině větev a zaryčelo větší prasátko. Pak jsem slyšel selata a už jsem čekal, kdepak mi vytahnou na louku k poli. Po chvíli vidím bachyni asi 80kg, jak jde ven a jistí. Hned za ní vyjdou další dvě malinko menší a tři druhy selat. Vedoucí bachna jde první ale o třech bězích. Ten čtvrtý, přední, má zvedlý a pohyb jí dělá velký problém. Ihned zvažuji její ulovení, ale kolem ní se začali hemžit ti nejmenší markazíni a nechtěljsem dělat sirotky. Zbylé dvě by je asi odvodily, ale rozpadla by se tlupa. Navíc byla v slušné kondici. Když byly 50m od rákosí, vyběhli z něj najednou 4 lončáci, evidentně chůvičky a přidaly se k tlupě. Hned beru prvního do kříže a při zastavení mačmám spoušť. Slyším úhoz kule, přebíjím a sleduji celou tlupu jak po 30m vběhla na strniště. Tam se lončák zlomil a začal odkazovat. Ostatní stáli a čekali na bachnu, která tak rychle nemohla. Beru do kříže jedno z přebarvených selat, mačkám a slyším další úhoz kule. Tlupa popobíhá dalších 50m, vedu je v kříži, ale již to nemačkám, nevím přesně co je co a selata se překrývala. Pozvolna odebíhají přes pole a každách 100m čekají na bachnu, která jim nestačila. Je mi jí opravdu líto a pere se ve mě, jestli jsem jí měl zkrátit trápení, nebo ji nechat se selaty. Slezl jsem z posedu, došel si pro křepelku Báru, nasadil barvářský obojek a pod větrem ji nasadil na první nástřel. V mokré trávě je jasně vidět ochoz a nechá se táhnout k lončačce, která je již zhaslá. Pochválím ji a pouštím na volno hledat sele ve strništi. Po chvilince hlásí sedící sele, které na ní dělá výpady. Jdu blíž a je mi jasné, proč je na páteř. Bylo jako druhé a první leželo zhaslé s komorovkou v ohni. Při výstřelu jsem to nezaregistroval. Seleti jsem ukončil trápení a pochválil Barču za hezkou práci. Pak následovaly pocty zvěři telefony o pomoc na všechny strany...