Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Protože včera mrzlo až praštělo a k tomu foukal sakra studený severák, rozhodl jsem se jít do hloubi lesa. Ve tři čtvrtě na devět večer jsem v maskovacím plášti usedl na sedací hůl na vyhlédnutý štont - za malým smrčkem, zády k houštince, čelem k malé mýtince a větší houštině. Po pravé ruce vysoký stoják - zprava taky foukal vítr. Vlevo lesní cesta vedoucí podél železniční tratě. Lišku jsem čekal zprava z lesa, zepředu z houštiny, nebo zepředu po cestě. Sedím, sedím a ani chlup. V deset hodin slyším po cestě zleva za mnou zvuk, okamžitě zbystřím a "zkamením" zvuk se opakuje. Po cestě se pohybuje zvěř. Rychle uvažuji - sedím sice mimo cestu, ale jen asi metr; nehýbu se a jsem maskovaný, ale pokud je to liška tak prostě nemůže projít metr ode mě! Navíc, pokud pokud mě přejde tak mě musí navětřit dřív než budu moci střílet. Hlavou mi bleskne nápad: pokud o mě ještě neví a já se rychle otočím, tak bude utíkat po cestě zpátky - přes koleje nepůjde a na kraji houštinky jsem já - a na té cestě třeba budu mít šanci ji dostat do optiky. Jak jsem vymyslel tak jsem učinil. Vyskočil jsem ze sedátka směrem doleva a rychle zalícil kulobrok. Na cestě nebyla liška, ale kuna - dva metry ode mě. Můj "útok" ji vyděsil a ona vyskočila na borovici, která stála u cesty - vyšplhala asi do pěti metrů a zůstala na mě koukat. Její hlavička se krásně rýsovala proti obloze...