Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Letošní sezona lovu srnců je v plném proudu a tak i já přispěji jedním úlovkem z počátku doby lovu. Jako již tradičně jsem se chtěl zaměřit na ulovení srnce první věkové třídy. Vzhledem k tomu, že jsem v té době ještě poznával hranice a všechna zákoutí mého nového působiště, nestačil jsem žádného paličkáře před odstřelem obeznat. Když přišel datum 16.5. , vydal jsem se na první z mnoha překrásných vycházek, na kterých jsem poznával stále nová místa, posedy a ochozy. Nijak jsem se nezaměřoval na čekané na posedech ale spíše šoulal. To mi umožňovalo obeznat velké množství zvěře a to i srnců. Většinou se jednalo o šesteráky v různých věkových třídách ale obeznal jsem i několik nadějných srnců první věkové třídy. Jak to tak ale bývá, po paličkářích se slehla zem. Až jednoho dne se mi podařilo naprostou náhodou vyfotografovat v jedné lokalitě paličkáře. Místo, kde byl lov velice obtížný, protože zde jsou houštiny oddělené oplocenkami a sedět se tu nikde nedalo. I přes to jsem toto místo několikrát navštívil a pomalým krokem šoulal. Ani zde jsem ale neměl štěstí a paličkáře nespatřil. Až přišla sobota 2. června. Protože v tomto období máme plánované brigády, využil jsem cesty do revíru a brzy ráno šel ven. Tentokrát padla volba na lokalitu okolo areálu sportovní střelnice. Před rozedněním jsem chvíli seděl na žebříku u pšeničného pole, kde jsem promýšlel, kudy povedou mé kroky. Je něco málo okolo 4.30 hod a já se vydávám po lesní cestě vzhůru k rozlehlé louce, která je zde v podstatě nechaná ladem a tak je porostlá travinou, bodláčím a spoustou náletu všudypřítomné břízy. Jdu pomalu okrajem louky a už vidím první kusy, které do těchto míst přišli brát žír. Je zde několik srnců a srn. Ovšem paličkář opět žádný. Letmý pohled na hodinky mi prozrazuje, že mám ještě poměrně dost času a tak zrychluji krok a mířím ještě do jedné lokality. Po pár metrech kdy si koukám jen pod nohy mně upoutají dva odkakující kusy. V první chvíli mi prolétné hlavou že je to srna se srnčetem. Až když se podívám pozorně, vidím jistícího paličkáře a vedle něj poskakujícího zajíce. Srnec zabeká a mizí mi z dohledu. V duchu si nadávám, jak jsem si ho zradil. No nic, pokračuji dál do míst, kde jsem ho spatřil poprvé-opět nic. Protože auto jsem mněl na druhé straně, musel jsem se vracet stejnou cestou. Na louce potkávám šesteráka a k mému údivu v pozadí stojí zrazený paličkář! Okamžitě se krčím a snažím se mu nadejít. Rychle mířím k posedu, který v těchto místech stojí, protože z něj bych mněl jistotu dobré rány. Než se k němu ale stačím dostat, srnec zachází do krytu lesa a já končím dnešní vycházku opět bez úspěchu, ovšem s nadějí, že by se zde mohl paličkář zdržovat. Po poledni končí brigáda a já si cestou domů říkám, že bych si mohl prolámat větvičky u posedu, na který jsem chtěl večer zasednout. V tuto roční dobu je možné potkávat srnčí zvěř často i v denních hodinách a tak dávám na rameno i mou kulovnici. Po příchodu k louce prozkoumávám dalekohledem okolí, ale žádný kus zde nevidím. U žebříku si olámu větvičky a vracím se zpět k autu. Už jsem od něj pár desítek metrů, když můj pohled upoutá rezivá skvrna uprostřed malé paseky. Dalekohled letí k očím - je to on! V místě kde jsem ho vůbec nečekal. Ví o mně a tak stojí a jistí. Je mi jasné, že moc času není a tak udělám dva kroky k prvnímu stromu. Srnec na nic nečeká a odskakuje o pár metrů dál. Jeho mladická zvědavost mu ale velela ještě jednou zastavit a podívat se, kdo že ho to vyrušil z paše. Natáčí se na široko a s nataženým krkem jistí do míst, kde stojím zapřený o strom. Ukazuje mi tak svou komoru a já jemně tisknu spoušť. Lesem zaburácí rána a srnec mi s prudkým nadskočením odbíhá z dohledu. V hlavě si vše promítám stále dokola. Vše se seběhlo tak rychle a nečekaně. Tolik neúspěšných raních i večerních vycházek a teď hodinky ukazují něco málo po půl jedné odpoledne! Po nekonečných pěti minutách se vydávám na nástřel. Bez problémů jej nalézám. Barva smíšená s obsahem trávníku mi nenapovídá o předpisovém zásahu komory zhola nic. Vydávám se tedy po silně pobarvené stopě, která mně dovádí k již zhaslému paličkáři. Srnci vzdávám poslední poctu a tiše nad ním stiojíc si užívám několika slunečních paprsků, které skrze větve pronikají. Pak již následuje několik fotografií a samozřejmě ošetření uloveného srnce a jeho odvoz k našemu zvěřináři. Doma jsem po shlédnutí fotografií zjsitil, že se jedná o paličkáře, kterého jsem před několika dny vyfotil v oplocenkách. Potkal jsem ho tedy na třech různých místech a nakonec i úspěšně ulovil. Tak jsem tedy zahájil letošní loveckou sezónu v mém novém - překrásném revíru. Srnec - paličkář, váha 11 kg Okrajový zásah jater a trávníku 8x57 JS, Geco TM 12 g. Vzdálenost cca 60 metrů Vzdálenost od nástřelu cca 20-30 metrů