Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Mlhavé ráno, Ve středu ráno jsem vyrazil z domu ve 04.00 hod. Úterý nám propršelo, stejně tak jako noc na středu, kdy přestalo pršet kolem 01.00 hod. I když se kukuřice moc nevydařila, stejně je to lákadlo pro zvěř. Chtěl jsem být v prostoru nad kukuřici dříve, než zemědělci začnou sekat jetelinu na krmení u šumenského potoka. Většinou začínají sekat kolem 05.00 hod. V okamžiku, kdy vjede rotačka do jeteliny, tak z vedlejší kukuřice vyžene všechny opozdilce. Zůstal jsem čekat u oblíbeného javoru, odkud je dobrý přehled o dění na, louce nad kukuřici. Mám tady opřený špalek, na kterém sedávám. Bylo ještě šero, když jsem zaslechl zvuk traktoru. Dneska jedou nějak brzy říkám si, ale vidět na louku už bylo. Traktor s rotačkou udělal dva pokosy, sběrací vůz to sebral, a byl klid. Z kukuřice nevyběhlo vůbec nic. Mezi tím se vytáhla od vesnice mlha, tak že chvíli jsem neviděl ani na dvacet metrů před sebe. Rozhodl jsem se šoulat směrem k Plischkovému lesu, a podél dolní meze zpět ke kukuřici. U dolní meze jsem zjistil, že je tady v mokré trávě vidět stopy asi 5 nebo 6 kusů vysoké, jak od kukuřice zatahovala do lesa ještě za tmy. Jinač klid a mír. Pomalu jsem došoulal k čtvercovému lesíku, u něhož začíná kukuřice. Opřel jsem o žebřík kazatelny a obeznával prostor přede mnou. V tom se začali vyplašeně ozývat kosi. Když jsem se díval směrem odkud se ozvali kosi, obeznal jsem lišku, ale tak 150 m ode mne. Slídila na průseku a měla namířeno směrem ke mně. Pokud přijde blíž, tak ji bez rány nepustím. Sundávám svoji 6,5x57 z ramene, odjišťují a natahuji napínáček. Vítr jsem měl dobrý, a tak čekám ukrytý za žebříkem, až liška přijde blíž. Najednou se liška zastavila a začala jistit před sebe do kukuřice. Za chvíli se vytočila a zrychleným krokem odcházela ode mne. Na mysliveckou ránu to není, a tak ji nechávám odejít. A dobře jsem udělal. Jak tak přemýšlím, co ji asi vystrašilo, registruji pohyb na kraji kukuřice. Je to černá. Obeznávám jeden kus. Je to samotné sele. Asi před měsícem jsem tady na čekané obeznal 5 samotných selat. Jedno jsem ulovil, mělo po vyvržení 11 kg. Akorát na pekáč. Od té doby jsem tady černou neviděl. Sele se pohybuje po celé šířce průseku a jednoznačně je samotné. Pomalu se přibližovalo. No, a když nám jsou patroni naklonění je potřeba to využít. Zbraň mám připravenou, opřený o žebřík si namířím na sele, a čekám jen na vhodný okamžik pro dobrou mysliveckou ránu na komoru. Bylo to kolem 70 m, když se sele vytočilo pěkně bokem a zastavilo. Co víc si přát. Ustaluji kříž na komoru a lehce hladím spoušť. Mlhavým ránem se nese ozvěna výstřelu. Sele po zásahu padá a zůstává v ohni. Přebíjím a čekám pro jistotu, ale není to zapotřebí. Přistupuji k ulovenému seleti, smekám a vzdávám hold ulovené zvěři, jak velí tradice. Sele po vyvržení má 18 kg. Patroni mě odměnili, ze včasné ranní vstávání krásným zážitkem i úlovkem. Lovu zdar.