Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Tento příběh se začal psát loňskou sezonu. Tento srnec byl od května velmi teritoriální a byl již brzy vytlučený. Mohutná stavba těla dávala znát, že tento srnec byl již starý a vyzrálý. Co mě udivovalo, bylo jeho paroží. Výšku a sílu přečnívala jen délka výsad,které jsem odhadoval kolem 8 centimetrů. Začal jsem mu podle jeho velikých výsad říkat žebřiňák. Věk tohoto srnce jsme typoval kolem 5 let. Na lov, jsem neměl povolenku, a tak padla možnost na poplatkový lov zahraničního lovce. Bohužel tento mazaný srnec měl své spády a unikal zahraničnímu lovci. Několikrát jsem jej během říje potkával odpoledne zalehlého v louce se srnou. Byla to nádherná podívaná, když pokládal srny a dával vzniku novému kvalitnímu pokolení. Rok se sešel s rokem a moje pozornost se upínala zpět do míst,kde loni vládl silný šesterák. Setkali jsem se jen jednou na začátku odstřelu. Jako myslivecký hospodář, jsme chtěl nechat ulovit srnce rakouskému lovci, ale ten ulovil jiného srnce. "Žebřiňáka" jsme neviděli. Čas plynul a já se věnoval lovu první věkové a doprovodům hostů našeho Ms. Až včera mě napadla myšlenka usednout do míst, kde jsem loni zažil hezkou říji se silným srncem. Usedám kolem 8 hodiny pod vysoký strom a pozoruji louku. Srnčí je již venku a pozoruji spíše hlavně "honící" srnce. Po půl hodině se objevil ON! Vládce lokality, mým slovem "žebřiňák". Nejdříve mě zajímalo co letos nasadil za paroží. Je vidět, že jde již zpátky. Přední výsady mu zůstaly, ale ty zadní má jen kolem 3 centimetrů. Postupně prohnal 2 srnce a vrátil se ke své srně. Tu po vítězných soubojích začne v klidu pokládat. A opět si užívám probíhající srnčí říji. Stavba těla a maska dává znát staršího srnce. Rozhodl jsem se, že ho letošní rok ulovím. Problém je to,že louka je vcelku vysoká a lov nebude lehký. A tak vstávám ze židličky a jdu šoulat do louky za ním. Zkouším vábničku a srnec pomalu míří ke mně. To se mnou začíná cloumat horečka, ale... Bohužel nemám štěstí,srnec mi přišel tak nešikovně proti vesnici, že na výstřel nebylo pomyšlení. Po chvíli zatáhl zpět do krytu, kde se zdržuje již dva roky. A aby toho nebylo málo vypadla mi cestou zpět vábnička z kapsy a už jsme jí nenašel. Jen počkej zítra neřáde říkal jsem si. Celý dnešní den mi nedaly spát myšlenky na silného srnce. Po zdlouhavých nákupech dnes opět mířím do míst kde srnec včera zatahoval. Po 8 hodině již sedím na místě a koukám, zdali je srnec v louce. Nevidím ho. Zkusím tedy písknout na jinou vábničku. Asi po 8 písknutí se na 80 metrů vynoří z vysoké trávy hlava s parožím. Po krátkém obeznání poznávám srnce z včerejška. Ale nastává ten samý problém. Je ve vysoké trávě, která neumožňuje výstřel. Navíc je sním srna a ta vše bedlivě sleduje. Zkusím tedy opět šoulat. Vždy, když srnčí pár skloní hlavu,udělám pár tichých kroků blíže. Vleču se pomalu a začíná se mnou cloumat horečka. Srna náhle zalehá, což mi usnadňuje situaci. Srnce mám již na 50 metrů a rozpoznávám obrys těla. Ale ten se náhle podívá mým směrem a jistí. Rychle se krčím do trávy a začíná nekonečný souboj nervů. Hlavou dokola a bere vítr. Náhle se rozchází, to se postavím a roztahuji klacek. Flinta rychle letí do klacku a mířím. Srnec, ale začne odskakovat. Neváhám a pusou udělám "BOÉ" srnec se zastaví asi tak na 80 metrů a kouká na mě. To již mířím za plec. Horečka semnou cloumá, tak že zamíření není lehké. Po krátké chvilce pohladím spoušť své zbraně a slyšitelný úhoz kule ukočil vládu tohoto silného srnce. Teprve teď začíná ta pravá horečka. Chvíli stojím na místě a přemýšlím nad dnešním lovem. Po chvíli přicházím k srnci, který je zasažen na plíce. Vkládám poslední hryz a skládám pocty srnci. Podle chrupu se jedná o velmi starého srnce, který i v pokročilém věku dokázal nasadit paroží silného šesteráka. Můj odhad je 7-8 let. A tak po chvíli nastává loučení krále s jeho lokalitou, který byl dlouho věrný. Byl to velice náročný a emotivní lov, ale o to více si tohoto úlovku cením. Lovu zdar