Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Po krátké lovecké odmlce, kdy se mě pokoušela skolit chřipka, jsem dnes opět vyrazil na lov lišek. Je celkem teplé počasí ,ale i přesto se v revíru stále nachází souvislá bílá pokrývka. Bezvětří a lehce zamračená obloha, nasvědčuje k výtečným podmínkám k lovu, obezřetných šelem. Na kazatelnu ze které jsem v minulých létech ulovil spousty lišek, usedám celkem včas a tedy patnáct minut po šesté. Viditelnost o tomto čase je ještě velmi dobrá a zároveň jde poznat,že se dny začínají pomalu,ale jistě prodlužovat. Pomalu se setmělo a já již musím k pozorování šáhnout k dalekohledu. Při pozorování čas plyne jako šedé oblaka na nebi a taky již odbíjí na kostele sedmou hodinu. "Mušle" okuláru opírám o mé očnice a kontroluji okolí. A už je tady !!! První kmotra na sebe nenechala dlouho čekat a vytahuje z lesa. Rychle měřím mezi mnou a mou údajnou kořistí vzdálenost. …123 metrů a blesková myšlenka. "Myškovačkou !˚ Lehké písknutí a okamžitá reakce. Proto dokládám dalekohled na stranu a pohyb kmotry kontroluji již monokulárním zaměřovačem. Liška zastavuje a naslouchá. Opět ji tedy písknu. Není již moc daleko a já bych mohl střílet,ale chci ji mít blíže a proto se snažím ji ještě jednou obelstít. Na tohle však kmotra nečekaně reaguje jinak, než by jsem si představoval a rychle mění směr a zatahuje do lesa. Do jisté míry jsem zklamán a sám sobě si říkám. "Vidíš to lovče,lepší vrabec v hrsti, jak holub na střeše". "Nevadí,zitra je taky den s zase nemůžu přece ulovit každou lišku kterou uvidím", byla další moje myšlenka. Člověk si prostě musí vychutnat i tyto okamžiky neúspěchu. Ještě chvíli uvažuji nad chybou která se mohla stát a zároveň zvažuji zavábení zaječím vřestidlem. ...................................... A to už se do širé dáli, nese hlas skomírajíciho zajíce. Reakce na sebe nenechala opět čekat a z lesa se ke mně po bílé "podložce" řítí tmavý stín. V ten moment by se ve mně "krve nedořezal" a šáhnout na zbraň nepřichází k úvahu ! Za pár sekund se zvíře zastavuje kousek od kazatelny a já se stále "přilepeným" kukrem na očích zjišťuji, že se k mému štěstí jedná o "ušáka" který přiběhl svému kamarádovi na pomoc. Jako by mi ze srdce "kámen spadl" a začíná mě těšit skutečnost, že mé vabení bylo věrohodné. Zajíček ještě chvíli obskakuje kolem kazatelny a pomalu míří na druhou stranu pole. Mé oči "jdou s ním" a na vzdáleném poli spatřuji kmotru. Měřím vzdálenost a v dalekohledu se mi objevuje číslice 495. Nechci zradit okolí opětovným zavábením a tak lišku jen sleduji. Během chvilky se však na vzdáleném poli objevuje pohybujících se stínů o trochu více a já se snažím na tu dálku přečíst, o jakou zvěř se jedná. Ano, jsou to tři zajíci a dvě tam a zpět, čarující kmotry. "Krásná podívaná" říkám si a jsem zahleděn jen na tuto stranu. Nyní svou pozornost přesunu i na druhou stranu mého obzoru a tedy po mé pravé ruce. Na odlehlost 195 metrů spatřuji zrzku,která si to míří směr vesnice. Neváhám tedy a vzduchem se opět vine zaječí nářek. Kmotra okamžitě reaguje a mění svůj směr. Ještě chvíli ji pozoruji a opatrně odkládám dalekohled a zasazuji zbraň do ramene. Liška mezitím na chvíli usedá a naslouchá. Jemným "dokonáním" ji opět určuji ten správný směr. Stále je v pohybu a já s ní .......... Nyní musím v největší tichosti zbraň povytáhnout z pravého okenního prostoru a minout stojnu kazatelny,která mi již nedovoluje zamířit, protože se liška nachází přímo předemnou. Akce se mi úspěšně daří a kříž sedí přesně. Jemné mucnutí na ústa,kmotru na moment zastavuje a já nemám na co čekat. Po úderu projektilu, šelma prudce vyskakuje nahoru a natažená jako "šíp" odbíhává z místa nástřelu. V tomto případě jsem si jistý, že její poslední cesta nebude daleká. Asi po třiceti metrech se liška "zvrtává" a zůstává ležet v ohni. Radost je veliká. Přelstít takovou hodně smyslu schopnou šelmu,je mi milejší, než střelit divočáka "na hromadě". Mé pozorování se znovu upíná na levou stranu,kde bylo před výstřelem více pohybu. Zajíčci zůstali na svých místech,jen hledájící "predátorky" se mi ztratili z dalekého obzoru. Jako na pásce,si opět promítám průběh posledních pár minut a uvažuji o ukončení lovu. Asi ten čas moc nevnímám,protože je další půl hodina pryč a já stále sedím. "Je třeba se opět podívat"... proběhne mi hlavou a už zase "šmirgluji" obzor. Liška !!!............... Raduji se. Opět ze stejného místa jako má první ulovená, čaruje z lesa ven. Risiko je to velké,ale já nemám co ztratit a opět vydávám na můj "hudební nástroj" hlas vřeštícího zajíce. Nechce se mi to ani vřeřit,ale i tentokrát zajíček umíral úspěšně. Z bočního pohledu,ze kterého jsem lišku celou dobu viděl,se nyní stala je malá tečka na sněhu a já věděl, že jde "na ostro" ke mně. Opětovná příprava a vyčkávání. Tak jak již několikrát,tak i teď jsem doufal,že mi první ulovená liška poslouží jako "návnada". A taky tomu tak bylo. Kmotra rychle čaruje k černému bodu na sněhu v doměnce, že se jedná o její kořist v podobě zajíce. Když je však asi dva metry od svého cíle,pozastavuje a začíná jistit. To už já vyčkávám moment,kdy se mi správně natočí a střílím. Nahrbením,mi šelma dává najevo,že jsem ji střelil na "měkko". Pomalu popochází,ulehává na zem a občas pozvedne hlavu. Po pár minutách se již nehýbe. Rána tedy byla smrtelná.....Oddychuji si. "Opět duo", říkám si a ještě chvíli sedím. Přichází čas ukončit dnešní lov a já tedy po příchodu k uloveným šelmám vzdávám poslední poctu a v duchu děkuji Hubertovi,za takto projevenou přízeň. Cestou k autu se oba "lišáci" pronesou a já se opět kochám pohledem na zamračenou oblohu,kde se měsíček snaží svými paprsky "probít" mezi mraky a tímto mi dává možnost vidět "padesát odstínů šedi". Lovu zdar !!!