Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Byl čtvrtek večer, týden od toho, co jsem pod Vyčítalovnou ještě za světla viděl bachnu se šesti pruhovanými selaty. Proto v 8 hodin večer usedám na kazatelnu pod Vyčítalovnou. Začíná čekaná, za které se neděje nic dramatického. Do 9 hodiny se na louce vystřídali 2 chovní srnci a 5 kusů holé. Celý večer po louce pobíhají zajíci. O půl 10 se začíná smrákat a já dalekohledem prohlížím celou louku s nadějí, že se někde ukáže nějaká kmotřička, kterou jsem taktéž před týdnem na večerní čekané chybil. Přímo před posedem z boku modřínového pahorku vidím postupně vytahovat 7 stejných prasat. Přechází přes úzkou část louky a dole nad mezí nad olšemi se zastavují a začínají buchtovat. Na střelbu je to nějakých 170m což si vzhledem ke svým dosavadním zkušenostem netroufám. Viditelnost se začíná zhoršovat a já se rozhoduji, že se zkusím k prasatům přišoulat na menší vzdálenost a pokusit se lovit. Tráva pod kolena a já už jsem nějakých 120m od prasat které jsou zabrané do buchtování. Říkám si, že pokud to půjde, budu se snažit dostat k modřínovému pahorku od kterého bych případně zkusit na nějakého divočáka vystřelit. Bohužel mé plány se rozplynuly nějakých 30m před pahorkem, protože se nejspíše otočil vítr a slyším jen jasné odfouknutí a praskot dole pod mezí. Říkám si, počkám chvilku, třeba vytáhnou zpět, je 10 hodin a já to balím s tím, že se vrátím zpět na kazatelnu pro věci, dojdu k autu a zajdu se ještě podívat zdali neprošli na druhou stranu pod Teplických chatou na brambory panu N. Cestou od kazatelny, když procházím přímo nad místem kde divočáci buchtovali slyším dole v olších jasné zalámání, které se přibližuje ke mně. Odkládám nepotřebné věci na zem a stojící v cestě s připravenou flintou čekám co se bude dít. Po chvilce již pouhým okem vidím dole u meze ,,černou kouli“ a další a další .. Nakonec se u meze vyhoupli 4 divočáci. Již jednoho z nich mám v kříži a na nějakých 70m si jsem téměř jistý zásahem i z volné ruky. Prasata mi ale přijdou strašně velká. Proto čekám, ale divočáci zatahují zpět do olší. Lezu na posed co mám za zády a čekám, jestli se snad náhodou ještě ukážou. Je po půl 11 a znovu slyším lámání a po chvilce pozoruji divočáky jak vytahují z meze. Tentokrát je jich 7, jsou to ti, které jsem viděl o půl 10. Divočáci se rozprostřeli po louce a já se rozhoduji lovit, není na co čekat, protože některé už přestávám vidět, jak postupují po louce směrem k obecnímu lesu- k potoku. Již sleduji přes puškohled posledního, není moc dobře vidět, ačkoli je před úplňkem, měsíc je někde daleko za mraky. Přidávám na zvětšení puškohledu, až jsem na 10ce. Zapínám bod, natahuji napínáček a usazuji červenou tečku za plec. Klidným večerním tichem třeskne rána a já vidím pouze odbíhající divočáky. Je přesně třičtvrtě na 11. o Čekám 15 minut, obvolávám nezbytné a jdu na nástřel, nejsem si jistý zásahem, protože ani v dalekohledu nic nevidím. Přicházím do míst, kam jsem mohl střílet a při svitu baterky docházím až ke zhaslému divočákovi. Je malý a mám radost že to takto dopadlo, je to lončák, i když velikostí pořád ještě sele, protože pozdější vážení ukazuje 28kg.