Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Tak jsem dnes po práci přijel domů a jako poslední 4 týdny jsem se převlékl šel pomáhat pokrývači na střechu našeho domu, které jsme se rozhodli dát nový šat. Už aby bylo hotovo. Měl jsem v plánu, jít se večer podívat na " Pojízdnou " kazatelnu a pokusit se ulovit nějaké to selátko. Ale přišla mi od kamaráda sms, že ještě chybí ulovit tři srnci do splnění plánu lovu. Já zatím srnce letos nemám a nedařilo se mi žádného obeznat. Samí nadějní mladíci a nebo starší rovní šeteráci. Dostal jsem od kamaráda tip, že u Sedmičky ( silnice 1/7 ) vytahuje roček, který má parůžky max. do dvou centimetrů. Rozhodl jsem se tedy, že si na vrbu, na které je sedačka, půjdu sednout a pokusím se ho ulovit. Sedl jsem si asi v 19:15 a asi za deset minut jsem zahlédl kus srnčího, který vytáhl vpravo přímo u cesty, po které jsem přišel. Byl to on " čertík ". Cesta rozděluje pole na kterém je škarpa s touto vrbou od hustého rákosí, a rybníků na kterých je pořád nějaký ten rybář. Znáte to - auto až u vody a spousta nepořádku okolo těchto vyšlapaných a vyježděných míst. Srnec táhl podél cesty asi 120 m odemne a zmizel kdesi v remízku směrem k vodě. " A je v pytli " říkal jsem si. Slezl jsem dolů a zkusil jsem se dostat blíž k místu kde srnec zatáhl. Vyndal jsem vábničku - višňovku - a protože mi na ní v sobotu ráno ochotně přiskočil jiný ( nadějný ) roček, zkusil jsem párkrát zapískat. Bez úspěchu. Přesně v polovině pole mezi cestou a sedačkou se táhne tak 3 m široký a asi 50 m dlouhý pruh rákosí a já jsem se podél něj vydal zpět k autu, že přejedu k Pojízdné a zkusím přecijen to prasátko. Na konci tohoto rákosí jsem se zastavil a zkusil ještě jednou zapískat. A najednou se srnec opět objevil u cesty. Šel pomalu podél a na vábničku nijak nereagoval. V jednu chvíli zatáhl do remízku a to byla pro mne poslední možnost, dostat se na jeho úroveň, poněvadž střílet odtud směrem k cestě, po které by se mohl někdo pohybovat bylo nemyslitelné. Podél cesty by to "možná" šlo. Dostal jsem se tedy do remízku u cesty a čekal. Cesta byla 2 m za mými zády a srnec nikde. Klečel jsem asi 10 min. a najednou jsem zaslechl šustnutí od cesty. Vábničku jsem měl ještě připravenou a tak jsem zkusi naposled lehce písknout. A už to bylo. Šikmo za zády jsem zaslech pohyb a na cestě stál kus asi 8 m odemne. Během okamžiku jsem měl kulovnici v rameni. Kus mne zbystřil a odběhl na druhou stranu cesty , kde se zastavil - asi 15 m. Puškohled jasně ukázal, že se jedná o mého srnce. V cestě bylo pár větviček z keře, pod kterým jsem klečel a nějaké to stéblo, ale na tu krátkou vzdálenost jsem to neřesil. Ve 20:05 se ozval výstřel mé kulovnice CZ 557 ráže 7x64. Srnec zůstal v oni. Děkuji našim patronům za tento krásný lovecký zážitek. Lovu Zdar !