Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Večer jsem usedal s velkou nejistotou a lítostí, že jsem nevyrazil už v pondělí. Fučelo a vítr neustale měnil směr. I přes to první návštěva u kazatelny se zjevila už krátce po 19té hodině a můj starý známý Karbous(podle stopy tak 140kg) si to neomylně namířil k mlsacímu pařezu, kde hbitě zblajznul hlavu a kůži z makrely, prostřenou úplně někomu jinému. I když ho moje přítomnost nikdy moc nevzrušovala, tak točící se vítr přece jen udělal své a Karbous se s nelibostí odporoučel, nechavše další laskominy nepovšimnuté. Počasí se během následující hodiny proměnilo asi 10x, od úplného vyjasnění, přes zataženou oblohu se sněžením, vichoru i bezvětří, ale zůstal jsem ve své nehnuté poloze dál, protože se mnou celý den lomcovalo cukání, že dnes je ten správný čas na lov a tomu už prostě poslední roky věřím. Bylo něco mlo před devátou a v kraji zasněžené cesty přede mnou vidím tmavý obrys, přes puškohled vidím divočáka stojícího naostro, jistícího směrem ke mně. žádné překvapení, když cítím vítr v týlu. Možná ho i svádí vůně vůně rozpuštěných hašlerek na mlsacím pařezu, kdo ví ? … ale v téhle poloze setrvává asi 15 minut. Když se otočí vpravo a zmizí za hranou lesa, tak má zřejmě vyhráno, když se otočí vlevo, čekají ho 3 metry přes cestu do houštiny. Malinko se pootáčí vpravo, vím určitě, že Karbous to není a myšlenkou mu vnucuju trasu B :) Hodný prasátko, otáči se vlevo a přes cestu míří do houštiny, mám dvě vteřiny. Červený bod míří těsně za pravou plec, i když mám pocit, že malinko níž, ale tisknu spoušť. Podkovou zaburácí výstřel, a souběžně s ozvěnou je slyšet rychlý úprk s lámáním v houštině.( zároveň zřejmě probouzím svého mysliveckého kolegu Emila Červenku, dřímajícího na kazatelně na kopci přes údolí :) ) Čas na telefonu ukazuje 21hod. Čekám půl hodiny, pak mířím k nástřelu, kde nacházím pouze zápory asi 80kilového kusu. Pomalu zacházím do houštiny, kde je sněhová pokrývka téměř mizivá, ale asi po 10ti metrech nacházím 3 krůpějky barvy, pak až v javoří na sněhu jednu malou kapku barvy. Už jsem rozhodnutý vrátit se pro psa, ale ještě prosvítím terén před sebou baterkou. Dalších 10metrů opodál leží zhaslý kňourek, blonďák, se světlým ryjem i spárky a z dálky svítícími zbraněmi. Bohužel pravý klekták ulomený. Kňourek ulovený na vzdálenost 80m ráží 7x57R 11,2g SB, odešel necelých 40m od nástřelu s rozstřeleným srdcem. Vyvržený 70kg. Na pomoc přijíždí kamarád, společné poctyvzdání, Lovu zdar a pár snímků na památku. Na jeho počest jsem dostál slibu dětem a ženě a oholil plnovous. (...a teď mně zebe huba)